Jádrem každé databázové aplikace je čtení dat z databáze. My si dnes ukážeme, jak číst data z MySQL pomocí PHP. A protože suché teorie je v tomto seriálu až dost, bude to rovnou hotová aplikace na vyhledávání obce pomocí PSČ.

SQL a výběrové dotazy

V MySQL, ostatně jako v každé jiné databázi obsahující jazyk SQL se data z databáze vybírají pomocí příkazu SELECT. Je to příkaz nesmírně mocný. Jeho nejjednodušší forma je:

a dlužno dodat, že může být daleko složitější. Pokud chcete důkladně postrašit, můžete se podívat na kompletní formu tohoto příkazu do dokumentace. Většinou se budeme snažit používat příkaz SELECT v co nejjednodušší syntaxi, protože cílem našeho seriálu není naučit se SQL, nýbrž PHP. Příkaz SELECT umí data nejen vybrat, ale umí je pro naše pohodlí rovněž například vyfiltrovat, seřadit nebo seskupit. V naprosté většině skriptů tedy budeme psát SELECT nějak takto:

Příkaz SELECT patří přesně mezi ty věci, které se naučíte neustálým používáním. Takže se pojďme rovnou podívat, jak se takový SELECT zpracuje prostředky jazyka PHP.

MySQL, SELECT a PHP

Možná budete mít pocit, že už jste to někde slyšeli, a bude to pravda. Bylo to totiž řečeno v předchozím díle - PHP používá na zadávání příkazu SELECT databázi svoji funkci mysql_query. Což je úplně stejné, jako v případě příkazu CREATE TABLE. A jak uvidíme, podobné to bude i s ostatními příkazy pro MySQL. S jedním podstatným rozdílem, a to tím, že: V PŘÍPADĚ, ŽE mysql_query OBSAHUJE PŘÍKAZ SELECT, vrátí databáze tzv. SADU ZÁZNAMŮ, kterou asi budeme chtít ZPRACOVAT.

Možná si z minula vzpomenete, že mysql_query vrací false v případě neúspěchu. Teď to doplním - v případě, že mysql_query obsahuje příkaz SELECT a nedojde k chybě, vrací mysql_query tzv. identifikátor výsledku. A ten nám umožní výslednou sadu záznamů zpracovat pomocí PHP. Příklad uvedu za chvíli.

Pozn.: Pokud mysql_query která má vrátit nějaké záznamy z libovolného důvodu selže, vrátí samozřejmě také hodnotu false.

Pozn. 2: Pokud je dotaz select napsaný správně, ale vrátí nula záznamů, nepovažuje se to za chybu.

Asi bude nejlepší podívat se na nějaký příklad, a proto tady máme

Vyhledávání obcí pomocí PSČ

To může být zajímavé zpestření nějaké aplikace a navíc to je krásný příklad na SELECT. Na stránkách české pošty je k dispozici ke stažení datový soubor obsahující názvy všech obcí v ČR a jejich PSČ. Tento soubor jsem si stáhl, upravil a nahrál do MySQL. To znamená, že v MySQL máme nyní tabulku, která se jmenuje psc a obsahuje pole psc a obec. Čistě pro osvěžení paměti - tabulka vznikla pomocí následujícího příkazu SQL:

Pozn.: Tohle sem striktně vzato nepatří, ale asi se budete ptát, jak jsem tam ta data dostal. Bylo to takhle:

1. Stáhl jsem si soubor ze stránek české pošty a zjistil jsem, že je ve formátu dbf.
2. Otevřel jsem si jej v OpenOffice a uložil jako prostý text oddělený středníky.
3. Vzniklý textový soubor jsem uploadoval na server, na němž běží MySQL.
4. Spustil jsem SQL příkaz LOAD DATA INFILE, který textový soubor uložil do tabulky. Ještě o něm bude v našem seriálu řeč.

Celá aplikace bude obsahovat formulář pro zadání PSČ a po jeho odeslání bude vypisovat obec, která dané PSČ má. Pozor, jedno PSČ může mít více obcí, takže s tím budeme počítat. Tady je kód:

Ukázat skript | Spustit skript

Z věcí, které nás zajímají v souvislosti s MySQL, si všimněte zejména řádku s mysql_query. Její výsledek je vrácen do proměnné $vysledek, která zjednodušeně řečeno zastupuje výslednou sadu záznamů. A máme tu dvě funkce, které jsou pro nás nové:

mysql_num_rows
Vrací počet řádků ve výsledné sadě záznamů. To se nám hodí, protože tím pádem budeme moci ošetřit situaci, kdy není vrácen žádný záznam a zařídit se podle toho.

mysql_fetch_array
Je poměrně často používaná funkce, která vrátí obsah jednoho řádku z výsledné sady záznamů jakožto asociativní pole. Když se zavolá opakovaně, vrátí další řádek sady. Jestliže řádky došly, vrátí false. Je tedy velmi jednoduché procházet sadou pomocí konstrukce while.

Pozn.: Pokud Vám není jasné, proč je formulář ve skriptu až na konci, podívejte se na díl seriálu o ověřování dat z formulářů. Protože to je důležité, dodám, že při podobné struktuře programu je ověřování dat z formulářů nezbytné. Kdybychom totiž proměnnou $_POST["psc"] neověřovali, může nám nějaký škodolibý návštěvník našich stránek do formuláře podstrčit něco, co MySQL pochopí jako jiný příkaz jazyka. Tento druh útoku se nazývá SQL injection.

Jak vidíme, je tedy poměrně snadné vybrat z databáze nějaké řádky. Příště si ukážeme na dvě úlohy, které s příkazem SELECT a PHP úzce souvisí - bude řeč o tom, jak prezentovat data ze sad záznamů prostřednictvím HTML tabulek a jak dlouhé sady záznamů stránkovat.