Naše Linuxová učebna se skládá z X terminál serveru a z deseti X terminálů. Níže popisované řešení se dá uplatnit nejenom jako již zmiňovaná Linuxová učebna. Toto řešení najde uplatnění všude tam, kde je přebytek počítačů s méně výkonným hardwarem. Jde o řešení, které s sebou přináší značnou úsporu finančních prostředků a je vhodné pro malé a střední firmy, školy i obyčejné domácnosti.

Co k tomu budeme potřebovat? V tom nejminimálnějším provedení nám budou postačovat dva počítače. Jeden z počítačů a to konkrétně ten, který má lepší hardwarové vybavení (tedy co se výkonnosti týče) nám poslouží jako terminál server a druhý počítač s horším hardwarovým vybavením (tedy nějaký ten šrot) použijeme jako klasický terminál.

Na obou počítačích by měla být síťová karta (10Mbit nebo ještě lépe 100Mbit) a k propojení potřebujeme ještě křížený kabel (to v případě propojení dvou počítačů). Samozřejmě je možné i propojení koaxialním kabelem, ale v dnešní době je tento způsob již příliš zastaralý a poměrně komplikovaný v porovnání s klasickým kříženým kabelem.

Kolik X terminálů je vlastně takto možné k X terminál serveru připojit? Počet X terminálů může být opravdu vysoký. Limitujícím faktorem však bude výkonnost X terminál serveru, propustnost sítě a výkonnost aktivních prvků (huby a switche).

Použitý hardware

HW X Terminál serveru: AMD Duron 1600MHz, 1GB RAM, grafická karta Radeon 7000, HDD 40GB, integrovaná síťová karta SiS900.

HW X terminálů (klientů): Pentium 120MHz, většina stanic má 64MB RAM (některé mají jenom 48MB RAM), 2MB grafické karty S3 Trio nebo Cirrus Logic, HDD většinou kolem 1,2GB a síťové karty RealTek RTL8139D nebo 3COM 3C905B-TX.

Vše je zapojeno do hvězdicové topologie sítě (star topology) - tedy veškerý přenos dat probíhá přes centrální uzel - aktivní prvek (viz obr.). V našem případě je aktivním prvkem 16-ti portový switch (EDIMAX ES-3116P/G obr.).

Konfigurace X terminálů

Na všech terminálech je nainstalován operační systém Linux, konkrétně pak distribuce Slackware 9.1 (jádro 2.4.22). Instalace je minimální, tzn. byly vybrány pouze potřebné aplikace pro správu systému, nainstalováno je samozřejmě grafické prostředí X Window. Terminály startují do runlevelu 4 (u Slackwaru to je X11) a na každém terminálu ještě běží ssh démon pro vzdálenou správu a případné řešení problémů.

Do souboru /etc/rc.d/rc.4 byla přidána direktiva

X -quiet -query ip_adresa_našeho_X_terminál_serveru

která spustí X Window a vyžádá si přístup k serveru. Místo IP adresy je možné zadat i jméno X terminál serveru za předpokladu, že máte buď vlastní DNS server nebo správný záznam v souboru /etc/hosts.

V souboru /etc/X11/XF86Config byla v sekci ServerFlags odkomentována volba DontZap, která zakazuje ukončení X serveru klávesami CTRL+ALT+BACKSPACE.

Před nastavením runlevelu 4 je dobré si zkontrolovat funkčnost lokálních X Window a případně si ještě podle potřeby upravit soubor /etc/X11/XF86Config (nastavit českou a anglickou klávesnici a způsob jejího přepínání).

Konfigurace X terminál serveru

Na X terminál server je možné použít jakoukoliv z Linuxových distribucí. Náš X terminál server se honosí distribucí Mandrake 9.2 GPL a to z toho důvodu, aby výsledný efekt byl co nejlepší. Tedy aby Linux nevypadal pro prvouživatele, kteří si ho k nám přijdou vyzkoušet moc odpudivě a nehezky. To znamená, aby nevypadal tak jako většina desktopů zkušených uživatelů - černá obrazovka s příkazovou řádkou :-)

Při instalaci jsme vybrali co nejobsáhlejší počet softwaru, aby jsme mohli demonstrovat současnou sílu softwarového vybavení v novodobých Linuxových distribucích a přispět tak posledním zrnkem na miskách vah k tomu, aby se uživatelé váhající mezi Windows a Linuxem, přiklonili nakonec přece jenom k Linuxu.

Jako správce přihlášení (přihlašovací okno) je použit program KDM. Samozřejmě je možné ho zaměnit za jiný přihlašovací program (GDM, XDM) a potom musíte nastavení měnit v konfiguračních souborech daného programu. Konfigurační soubor programu KDM se v distribuci Mandrake nachází v /usr/share/config/kdm/kdmrc (ve Slackwaru se nachází v /opt/kde/share/config/kdm/kdmrc). Ve spodní části tohoto konfiguračního souboru je sekce [Xdmcp] a v ní položka

Enable=false

z bezpečnostních důvodů je u většiny distribucí naslouchání XDMCP (X Display Manager Control Protocol) protokolu zakázáno. My jej však povolíme tak, že provedeme následující změnu:

Enable=true

V tuto chvíli můžeme provést restart správce přihlášení a můžeme se zkusit přihlásit z X terminálu na X terminál server. Mělo by vše fungovat... Ještě by jsme měli nastavit v souboru /etc/X11/xdm/Xaccess IP adresy počítačů, kterým povolíme přístup na náš server a nenechávat tam tak to defaultní nastavení díky němuž se mohou na náš X terminál server přes XDMCP protokol připojit všichni.

Pomocí konfiguračního souboru /usr/share/config/kdm/kdmrc a /etc/X11/xdm/Xaccess se dá nastavit spousta vlastností a chování X terminál serveru a správce přihlášení. Zde nebudu zacházet do podrobností a odkážu na samotné konfigurační soubory, které jsou bohatě komentované a snadno pochopitelné a výklad jejich jednotlivých voleb v češtině nemá smysl. Také zde nebudu popisovat případné nastavení xfs serveru, který by X terminálům zprostředkovával danou sadu fontů. Nastavení X terminálů tak, aby získávaly fonty z xfs serveru se nám v praxi neosvědčilo a proto každý X terminál využívá v X Window svoji vlastní sadu fontů.

Prezentace

Prezentační technika (datový projektor) je nahrazena programem x11vnc, který umožňuje zobrazit na všech X terminálech plochu X terminál serveru. Výuka je tak obohacena o praktické ukázky vyučujícího, které každý sleduje na svém X terminálu a vidí vše z bezprostřední blízkosti, což datový projektor neumožňuje.

x11vnc

Domovské stránky programu x11vnc se nacházejí na adrese http://www.karlrunge.com/x11vnc/. Na těchto stránkách naleznete podrobný popis programu a způsob jeho instalace a konfigurace. x11vnc se opírá o projekt libvncserver. Poslední verzi libvncserveru naleznete zde. Je dobré v adresáři zdrojových kódů libvncserveru s názvem contrib přepsat soubor x11vnc.c novější vývojovou verzí, kterou naleznete zde. Nová verze má mnoho nových vlastností, které usnadňují práci s vncserverem.

Jako klient je použit vncviewer. Většinou je tento klient již zahrnut do distribuce, obsahuje jej např. tightvnc.

Výhody a nevýhody X terminál serveru

Výhody

• značná úspora finančních prostředků
• X terminály nevyžadují výkonné počítače
• snadná správa - instalace a upgrade pouze na serveru
• snadné zálohování
• X termináy jsou prakticky bezúdržbové

Nevýhody

• pomalejší prvotní odezva na nějakou událost
• aplikace vyžadující hardwarovou akceleraci grafické karty jsou na X terminálech prakticky nepoužitelné (zapoměňte na hraní současných her po síti)
• větší údržba a restartování X terminál serveru se musí dělat v době, kdy na X terminálech nikdo nepracuje

Náklady

Na učebnu jsme použili terminály za cenu řádově 1 000Kč/terminál (monitory byly prakticky za nulovou cenu - použili jsme odepsané/vyřazené 17" monitory). Cena za X terminál server se pohybuje kolem 20 000Kč.

Pokud budeme kalkulovat dál, tak pro obyčejnou firmu, která má 10 počítačů a používá OS Windows a která se rozhodne pro ugrade stávajícího hardwaru to bude vycházet asi následovně. Cena za jeden počítač se bude pohybovat kolem 15 000Kč s tím, že budou potřebovat ještě případné licence za OS Windows což znamená ještě další 4 000Kč za licenci Windows na jeden počítač. Tedy ve finále zaplatí 190 000Kč a budou mít počítače se základním systémem na kterém nebude ani žádný kancelářský software. Maximálně si na tom budou moci za ty peníze zahrát Solitaire :-)

Snažili jsme se zjistit na kolik by vyšlo toto řešení s využitím Microsoft Terminal Serveru, stránky Microsoftu mlčí, ale od jednoho prodejce jsme dostali tyto informace: Windows Server CAL 2003 stojí 18 810Kč bez DPH a k tomu se musí dokoupit další licence - každých pět licencí stojí 4 730Kč bez DPH. A to je pouze cena za OS.

Komerční sdělení: Nabízíme zprovoznění X terminál serveru a X terminálů na Linuxu. Kontaktujte nás na e-mailové adrese: info@linuxsoft.cz.