O co jde
Doom 3 je post-apokalyptická akční "střílečka" (FPS chcete-li), která se
po opravdu dlouhém vývoji
dočkala vydání zhruba v září 2004 (tedy o několik let později, než bylo
uváděno). Hra je svým způsobem pokračováním ke hrám Doom a Doom 2, které
jsou opravdovými klasikami na poli akčních her.
Ovšem v dnešní době je trochu překvapivé, že se jedná v podstatě o čistou akci (třeba tlačítko use
je úplně vypuštěno). O tom ale později. Děj se odehrává stejně
jako minule v a občas vně vědecké základny na Marsu s místy až
hororovou atmosférou, kde se (jak už to tak bývá) něco nemilého semele a vás
přirozeně zatáhne do děje. Tentokrát je ale příběh trošku podstatnější než v předchozích dílech,
protože kromě věcí, které potřebujete vědět ke splnění "úkolů" (tedy o co jde
a co dělat), se dozvíte i trochu víc o dění na základně a poznáte něco ze
života pracujících obyvatel.
Jak už jsem zmínil, Doom 3 sází hodně na atmosféru; dost se využívá např. hra světla a
stínu. Vlastně spíše tmy a stínu, protože celá základna je většinou osvětlena
málo, navíc část světel nefunguje (většinu lze také znefunkčnit např.
granáty). To vše ještě umocňuje baterka
(trochu překvapivé ve 22. století), kterou si můžete svítit na cestu, případně
praštit nějakého zombíka po hlavě, ale pokud chcete použít nějakou silnější
zbraň, přijdete o svůj zdroj světla. Děsivou atmosféru ještě dokreslují
naskriptované vychytávky jako nepřátelé, kteří se snaží objevit náhle a nečekaně
nebo děsivé zvuky a pohyby prostředí.
Kromě rozličných zbraní cestou můžete (často musíte) sbírat PDA původních
pracovníků, které vám jednak zajistí povýšení bezpečnostních privilegií, a
také obsahují emaily a audio záznamy, s pomocí kterých rozkryjete příběh
dooma3 a případně se dostanete i do nějaké té skřínky chráněné heslem.
Samozřejmostí jsou i specialitky jako spam (který má na rozdíl od toho reálného
své kouzlo, které ale neprozradím), obdoba nigérijských dopisů a třeba vrácené
nedoručené emaily.
Na hře se mi také velice líbilo, že na akční "střílečku" je opravdu dost
dlouhá, odhaduji, že jsem u ní strávil více než 20 hodin čistého času. A to
byla kromě některých nudnějších audiologů opravdu pouze čistá akce.
Abych uvedl také něco z druhé strany mince – hra je striktně lineární (v
podstatě se nemůžete ztratit, protože jste neustále vedeni), s tím souvisí
sub-úkoly, které jsou sice odlišné, ale vždy se to dá shrnout asi tak jako jít
někam pro něco a cestou vystřílet vše co se pohne. Tedy skoro vše, protože
na své pouti základnou potkáte pár přeživších, kteří vám mohou vaši cestu usnadnit.
Od hry Doom 3 se očekávalo tolik, že pro někoho byl návrat do reality trochu zklamáním;
engine hry ale patří v současné době mezi špičku ve své kategorii, John D. Carmack
opět ukazuje, že nemusí licencovat ostatní osvědčené enginy a potřebné funkce a
vlastnosti si zvládne napsat sám minimálně stejně dobře, někdy i lépe než ostatní. Stejně
tak vlastní hra je opravdu kvalitní – designem úrovní počínaje a různými
drobnostmi konče.
Instalace na linuxu
Oficiální stránky popisující linuxovou instalaci naleznete na serveru
ID Software. Kromě plné verze (pro kterou budete potřebovat samozřejmě
média s windows verzí) si můžete stáhnout a nainstalovat i demo, na které se podíváme nejdřív.
Demo doom3
Jak je u her běžné, i ID Software dává k dispozici demoverzi, která se liší od
plné verze pouze rozsahem – užít si můžete začátek hry, který pak bude
stejný i v plné verzi.
Demo si můžete stáhnout třeba na oficiálním
FTP serveru ID Software nebo nějakém mirroru.
(md5sum doom3-linux-1.1.1282-demo.x86.run e08999ebe76e1870e08b24b964af9c07
)
Na svou rozsáhlost má archiv dema úctyhodných 463 MB. Archiv si uložte na
libovolné místo, přidejte právo spuštění a můžete spustit. Skript v archivu si ověří
integritu a instalace v jednoduchém curses-like instalátoru je otázkou pár
minut. (těm, kteří nemají dost místa na oddíle s /tmp, se bude hodit option
--target
, se kterou si můžete archiv pohodlně rozbalit jinam).
Po nainstalování dema už nemusíte nic víc dělat, stačí použít příkaz
doom3-demo a vyzkoušet, na co lze ve hře narazit (tedy samozřejmě pouze na začátku).
Plná verze
Instalace plné verze je opět jednoduchá, nicméně odlišná. Po stažení
asi 7 MB archivu opět přidáte práva ke spuštění a nainstalujete. Instalace probíhá
opět v curses-like instalátoru a je velice rychlá.
Po dokončení máte v cílovém adresáři téměř vše, co potřebujete. Chybí už jenom
datové soubory, které se nachází na originálních CD se hrou, konkrétně:
pak000.pk4 71b8d37b2444d3d86a36fd61783844fe
pak001.pk4 4bc4f3ba04ec2b4f4837be40e840a3c1
pak002.pk4 fa84069e9642ad9aa4b49624150cc345
pak003.pk4 f22d8464997924e4913e467e7d62d5fe
pak004.pk4 38561a3c73f93f2e6fd31abf1d4e9102
Tyto soubory zkopírujete do podadresáře base v hlavním adresáři doom3 a od té chvíle
by měla být instalace funkční. Protože je hra poměrně dost náročná na HW, doporučuji spustit v
nastavení odhad grafické konfigurace, který vám usnadní nastevení rozlišení a detailů odpovídající
výkonu vašeho stroje.
Bohužel, v linuxové verzi převažují spíše nevýhody nad výhodami (pokud
vynechám to, že hru lze nativně spustit). Linuxová verze by sice měla být
rychlejší než její windows ekvivalent, ale nepodporuje zvukový výstup ALSA
(zatím pouze OSS a to pouze stereo (!)) a má určité problémy s grafickými kartami společnosti ATI
(viz. třeba
linuxquestions.org).
Technologie
Mě osobně na hře nejvíce fascinovala preciznost designu úrovní a nepřátel.
Ano, hra je příliš přímočará a zjednodušená, vše je ale velice pěkně detailní
a grafický engine zvládne pěkně vykreslovat třeba i počítačové terminály.
A co vše tedy běží pod kapotou? O grafické funkce se pod linuxem stará samozřejmě
OpenGL (ostatně stejně jako na Windows, i tak tam ale hra možná vyžaduje DirectX
kvůli některým funkcím).
Engine zvládá velice důležitou práci se světlem a stíny, tedy dynamické
transformace světla (real-time lightmapy), různě nasvěcování pixelů (per-pixel
lighting), a především kolize fyzikálních modelů per-polygon (takže pokud poletí jeden
brok stvůře kolem ucha, neproletí hlavou, ale mine ji), všemožné odlesky
(specular lighting), reálný efekt baterky (projected textures), dynamické
stíny a mnoho dalšího.
Opravdu výborné jsou modely nepřátel – jsou až překvapivě detailní a v
pohybu vypadají velice pěkně. Za vše může perfektní optimalizace, která je
schopna udělat z 250 000 polygonového impa model o 5 000 polygonech, který
neztrácí moc na kvalitě a přitom vypadá stále skvěle.
Tím se ale dostávám k hardwarové náročnosti, která je opravdu slušná.
Minimální požadavky jsou pro linux Pentium III @ 1GHz, 256MB RAM,
grafická karta minimálně NV10 nebo R200 (pro windows se uvádí Pentium 4 1,5 GHz či Athlon 1500+, 384 MB RAM,
GeForce 3 nebo RADEON 8500 a 2 GB volného místa na harddisku – hra je na 3
CD), doporučená HW konfigurace je 3 GHz procesor, GeForce 6800 nebo Radeon 9800/X800
a 512-1024 MB RAM.
Především rychlost paměti a vlastně celková propustnost systému je opravdu
potřeba, protože váš procesor a grafická karta budou mít místy opravdu co
dělat. Např. na svém lehce obstarožním systému P4 @ 2400 GHz, 512 MB RAM a
GF4 Ti 128 MB jsem byl rád za plynulou hru v rozlišení 800x600 se středními detaily.
A překvapení na závěr
Něco tak důležitého jako
klávesnici s motivy doom3 bych si přece jenom nemohl
nechat pro sebe :o).
Recenze a další info