|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
Software (10844)
|
Perl (5) - Funkce IFunkce jsou jedním ze základních prvků programovacích jazyků a to nejen Perlu a proto si je dnes
zadefinujeme a popíšeme. V zápětí navážem výčtem některých funkcí, které využijeme při zpracování
skalárních dat.
Funkce je tedy část kódu, která vykonává určitou operaci. Voláme ji pod jejím názvem a to kdekoliv v našem skriptu. Funkce může být volána s argumenty, či bez nich. Také může vracet určitou hodnotu a nemusí. Pozn.: v některých běžných programovacích jazycích (například Pascal) se rozlišují funkce a procedury. Kde tedy procedury jsou částí programového kódu, které jsou vykonány jako celek, ale nevracejí hodnotu. Naopak k tomu funkce jsou vlastně procedury, které hodnotu vrací a mohou tedy být použity ve výrazech. My v našem povídání o Perlu nebude tyto dvě entity rozlišovat a budeme vše označovat funkcemi.
K čemu nám takové funkce vlastně jsou? Pokud opominu vestavěné funkce jazyka Perl jako například již
nám známá funkce A nyní již k samotné definici funkcí v Perlu. Obecná definice vypadá takto:
sub nazevfunkce {
Toto je základní definice funkce. Vidíme, že základem definice je klíčové slovo Funkce lze volat různými způsoby, i když jsou v zásadě stejné. Takovým, kde nemůžete nic zkazit je volání:
&nazevfunkce();
Ovšem znak
sub nazevfunkce;
A definici uvést někde v další části programového kódu nebo pro přehlednost na konec skriptu. Suma sumárum, je jistě lepší závorky používat a vyhnout se tak zbytečným problémům. Toto se netýká vestavěných funkcí Perlu, kde lze prázdné závorky vynechávat běžně. Ještě bych měl doplnit, že procedury lze volat v jiných procedurách a tím vytvářet jisté zřetězení a rekurze.
Pokud chceme, aby nám funkce vrátila hodnotu, zařídí to funkce
return $promenna;
nebo
return $a + $b;
Předávání argumentů se realizuje přes, již zmiňované, okrouhlé závorky. Takže volání funkce se dvěma argumenty vypadá obecně takto:
&nazevfunkce(parametr1, parametr2,
...);
Jak ale zacházet s těmito hodnotami argumentů v samotné funkci (definici funkce)? Proměnné se
uloží do pole Tento díl zakončíme velmi jednoduchým skriptíkem, který nám prakticky ukáže některé vysvětlené pasáže dnešního výkladu.
#!/usr/bin/perl -w V příštím díle budeme pokračovat ve funkcích. Zadefinujeme si lokální proměnné, vysvětlíme si nějaké speciální případy, ukážeme si nějaké příklady a nakonec dojde i na v úvodu zmíněný seznam některých vestavěných funkcí pro práci se skalárními daty.
|
Search Software
Search Google
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |