Výběr distribucí pro 64bitový Linuxový desktop, jejich funkčnost a dostupnost balíčků a oprav.
13.1.2005 16:00 | o.k. | read 42748×
DISCUSSION
64bitová architektura v podání běžně dostupného a v současné době již
levného hardwaru je poměrně nová záležitost a z toho plyne i relativně
úzký rozsah Linuxových distribucí, které lze na této architektuře
na desktopu (nikoliv serveru) používat.
Výběr se tak pro nás zúžil na pár distribucí, z nichž jsme ještě museli
vyřadit komerční verzi distribuce SUSE 9.2 pro 64bit, protože jsme
ji na testování od firmy Novell ještě dodnes nedostali. Vznikl velice
krátký seznam obsahující pouze 3 distribuce, konkrétně tedy Fedora Core 3 pro
64bit, Ubuntu 4.10 (Warty) pro 64bit a Mandrakelinux 10.0 pro 64bit.
Hardwarovou sestavu, kterou jsme pro 64bitový Linux desktop použili naleznete
na této
stránce. Cena této sestavy je 21.000Kč včetně DPH - lze samozřejmě
na přání pozměnit některé komponenty.
Ubuntu 4.10 (Warty) pro 64bit
Ubuntu je poměrně mladá distribuce založená na Debianu z něhož převzala
instalátor, nástroje pro správu deb balíčků a další věci. Ubuntu je čistě
nekomerční distribuce obsahující jádro řady 2.6 a více než 1000 programů.
Hlavním okenním manažerem je Gnome (verze 2.8). Vývojáři Ubuntu si dávají za
cíl vydávat novou verzi každých 6 měsíců a zpětně tuto verzi podporovat ještě
nejméně 18 měsíců.
Domovské stránky této distribuce lze nalézt na adrese
, kde je samozřejmě
k nalezení i více informací a novinek ohledně této distribuce. ISO obraz
této distribuce pro 64bitové procesory AMD o velikosti 540MB můžete stáhnout
například zde
nebo na některém z dalších
mirrorů. Lze jej také samozřejmě
zakoupit i v Linux CD Shopu
za cenu 30Kč.
Instalace Ubuntu byla zcela bezproblémová, stejně tak jako samotný chod.
Počet balíčků je poměrně omezený, Ubuntu jich nenabízí zdaleka tolik jako
Fedora či Mandrake. Je to také dáno tím, že na 64bitové verzi Debianu se
teprve pracuje a až 64bitový Debian vyjde jako standardní distribuce
a dojde k jeho masovějšímu nasazování, Ubuntu tak bude moci 64bitové balíčky
brát z Debianu a získá tak ohromné možnosti.
Ubuntu má poněkud zvláštní systém nastavování, kdy všechny sytémové
utility jsou spouštěny přes sudo a tedy přístupné běžnému uživateli a přístupná
je dokonce i root konzole a to standardně bez potřeby zadávat heslo pro
uživatele root. Toto mně nepřipadá příliš vhodné a i vidina toho, že
se o Ubuntu nestará příliš velký počet vývojářů není nijak optimistická. Nikde
tak není zaručeno, že se distribuce bude třeba za rok ještě rozumně vyvíjet, až
splaskne ta informační bublina, kterou kolem ní Linuxové magazíny a portály
vytvořily.
Tyto důvody rozhodly o tom, že jsme distribuci Ubuntu i přes její poměrně
dobrou použitelnost na 64bitovém desktopu, postavili na vedlejší kolej,
prohlásili ji sice jako použitelnou distribuci vhodnou pro desktop, ale pro
naše účely a pro případné masivnější nasazení ne zcela připravenou.
Mandrakelinux 10.0 pro 64bit
Naším hlavním kandidátem pro 64bitový desktop byla distribuce
Mandrakelinux 10.0 pro
64bit, protože s distribucí Mandrake pro 32bit mámě poměrně dobré zkušenosti.
ISO image 64bitové verze lze stáhnout bohužel pouze v podobě rc1 verzí
(10.0,
10.1).
Pokud jste členy MandrakeClubu, tak si můžete stáhnout i oficiální verze
10.0, či 10.1 pro 64bit. 64bitová distribuce Madrakelinuxu je tedy
zatím čistě komerční záležitostí - zájemci si krabicovou verzi Mandrakelinuxu 10.1 pro AMD64 mohou zakoupit
u firmy QCM, s.r.o. za cenu 5415Kč.
Instalace v podání distribuce Mandrake byla ze všech distribucí
nejkomfortnější a v grafickém prostředí. První problémy však nastaly za
normálního chodu. Z nějakých neznámých důvodů standardní distribuce neobsahuje
některé běžné ovladače síťových karet, takže pro gigabitovou síťovou
kartu nVIDIA nForce3 podpora v jádře v podobě modulu nvnet
není.
Dalším důvodem, proč začala tato distribuce mocně ztrácet body v porovnání s
ostatními byla dost špatná správa updatů. A to v té době měla
již pomalu vycházet verze 10.1 a updaty pro starší verzi 10.0 byly opravdu v
hrozném stavu. Některé RPM balíčky klíčových knihoven a aplikací (například
kdelibs a další věci kolem KDE) byly špatně vytvořené a bez povšimnutí takto
ležely mezi udpaty 4 měsíce než byly konečně opraveny. Toto částečně
rozhodlo, že Mandrake pro 64bit nebude v současné době ta správná volba jak
jsme si původně mysleli.
Navíc oficiální zpřístupnění 64bitové verze bude následovat pro
běžné uživatele asi s velkým zpožděním - pokud tedy bude vůbec pro veřejnost
uvolněna o čemž začínám celkem pochybovat. Krabicová verze
je poměrně drahá a těžko bychom vysvětlovali
zákazníkům, kteří se rozhodnou koupit náš 64bitový desktop, že mají připlatit
značnou sumu díky operačnímu systému, který jsme na počítači použili. Tyto
všechny důvody nás přiměly k rozhodnutí, že v případě 64bitových verzí
distribucí určených pro desktop pro nás Mandrakelinux ztratil význam.
Fedora Core 3 pro 64bit
Fedora Core 3 pro 64bit dopadla ze všech námi testovaných distribucí
nejlépe a proto
jsme se rozhodli, že Fedora (vždy s aktuálními opravami) bude primárním
operačním systémem na námi nabízeném 64bitovém počítači.
Pojďme ale pěkně od začátku - tedy od instalace.
ISO image Fedory Core 3 pro 64bit lze nalézt na oficiálním
serveru
nebo na některém z mirrorů a to jak ve
verzi pro DVD, tak i ve verzi pro 4 CD. Naleznete zde také 4 ISO image se
zdrojovými (SRPMS) balíčky. DVD lze také zakoupit v
Linux CD Shopu za cenu 100Kč.
Počáteční detekce hardwaru počítače dopadla celkem úspěšně, problém
nastal pouze při detekci grafické karty, která skončila neúspěšně a proto
instalátor nadále pokračoval v textovém režimu instalace.
Bezproblémová byla i detekce SATA disku (modul sata_nv) a jeho následné
rozdělení a vytvoření souborového systému ext3.
Zbytek instalace netřeba popisovat, protože průběh je stejný jako u 32bitové
verze, možná s tím rozdílem, že kopírování balíčků je o něco rychlejší než u
32bitového počítače.
32bitové aplikace
I v 64bitové verzi distribuce Fedora Core 3 nalezneme stále ještě aplikace,
které jsou kompilované pro běh v 32bitovém prostředí. Důvodem obvykle bývá
nepřipravenost těchto aplikací pro 64bitové prostředí - těchto aplikací je však
čím dál tím méně, ale stále k nim patří některé větší klíčové aplikace jako je
například kancelářský balík OpenOffice jehož složitý kód, místy více než 10 let
starý si vyžádá ještě spoustu změn, než dojde k jeho plné integraci do
64bitového prostředí.
Problémy s některými aplikacemi
64bitová architektura ve spojení s distribucí Fedora Core 3 přináší spoustu
výhod, ale díky nevyzrálosti 64bitových aplikací samozřejmě ještě taky spoustu
nedostatků a chyb v aplikacích.
Jedním takovým závažnějším nedostatkem je absence některých 64bitových
pluginů pro Internetový prohlížeč Mozilla, či Firefox, chcete-li. Zapomeňte na
to zkoušet do 64bitové verze tohoto prohlížeče nainstalovat 32bitové verze
pluginů, toto rozhodně fungovat nebude. Pokud je pro vás absence těchto pluginů
v prohlížeči nepřijatelná, nezbývá vám nic jiného než si nainstalovat 32bitovou
verzi prohlížeče ve kterém vám bude vše fungovat, ale záhy poznáte, že za cenu
rychlosti. Je jen na vás, zda se rozhodnete mezi komfortem či rychlostí a
odezvou prohlížeče. Každopádně se není čeho obávat, pluginy se jistě v dohledné
době objeví i v 64bitové formě.
Při defaultně instalované verzi jádra jsem párkrát dokázal pouhým příkazem
grep
vyvolat Ooops kernelu. Novější verze (2.6.9-1.681_FC3)
z updatů tento problém vyřešila.
Po instalaci distribuce rozhodně všem doporučuji provést kompletní update,
protože těch oprav je již poměrně velké množství a řeší spoustu chyb a
nedostatků. Těm z vás, kteří nemají rychlé připojení na Internet mohu
doporučit DVD
z naší produkce, které obsahuje stále aktuální updaty a bonusové RPM
balíčky ze zdrojů FreshRPMS, At-RPMS a z repozitáře Daga Wieerse.
Návod, jak do Fedory nainstalovat některé chybějící věci jako například ovladač
grafické karty nVidia, či podporu mp3 nebo modul pro připojování oddílu NTFS
naleznete zde.
Na Internetu jsem nikde nenašel RPM balíček multimediálního přehrávače xmms
s podporou mp3 pro 64bitovou architekturu, kompilace vlastního balíčku
z SRPMS vše vyřešila.
Další problematickou aplikací je program transcode
sloužící k
převodům videa do různých formátů. I přes to, že se na portování pro 64bitovou
architekturu neustále pracuje, stále se tento program chová občas dost podivně.
Všem je asi jasné, že každá 64bitová Linuxová distribuce bude trpět nějakými
těmi dětskými nemocemi, které se v budoucnu odstraní nebo které lze odstranit
ihned vhodnější volbou či použitím jiného programu.
V současné době běží distribuce Fedora Core 3 pro 64bit na našem desktopu
bezproblémově již 2 měsíce (uptime 38 dní) a nevyskytl
se žádný vážnější problém, grafické
prostředí je maximálně stabilní, stejně tak jako všechny běžně používané aplikace. Kromě běžné
práce slouží desktop jako zálohovací počítač a ke stahování a zpracování videa
z digitální kamery.
V dalším z článků pojednávajících o 64bitových počítačích budeme porovnávat výkon 32bitových
aplikací ve srovnání s 64bitovými aplikacemi a rozdíl ve výkonu mezi 64bitovým a 32bitovým
hardwarem obecně.
Zájemci se na náš 64bitový Linux desktop mohou přijít podívat v otevírací době přímo k nám do
Linux Shopu.