Databáze zřídkakdy bývají jen pro čtení. A z toho vyplývá, že do naprosté většiny databází se musí dát nejen zapisovat, ale musí být rovněž možné jednou zapsaná data měnit, opravovat. Právě o tom bude dnešní díl MySQL seriálu.

Příkaz UPDATE

J aktualizaci stávajících dat v tabulce slouží příkaz UPDATE. Nejjednodušší forma příkazu UPDATE může vypadat nějak takto:

Tedy název tabulky, příkaz set, název pole a jeho hodnota. Jedním příkazem UPDATE se dá změnit více než jeden sloupec. To by vypadalo nějak takhle:

Data, která se aktualizují, mohou nějakým způsobem záviset na datech předchozích. To například znamená, že plošné zdražení všech výrobků v ceníku o 15% by se v databázi dalo realizovat tímto příkazem UPDATE:

Všem třem výše uvedeným příkladům však pro reálné použití v praxi něco podstatného schází. Všechny jsou totiž napsány tak, že zaktualizují celou tabulku. Uvědomme si, že tabulka může být buďto prázdná, nebo může obsahovat jeden záznam, nebo jich tam mohou být tisíce. To nás přivádí k velmi podstatné možnosti, kterou mají všechny databáze, a tou možností je:

Omezení počtu ovlivněných řádků

Co mám tím výrazem na mysli a proč se to rozebírá v díle o aktualizaci dat? Výrazem "počet ovlivněných řádků" se v databázové hantýrce myslí

• Počet řádků, které se budou vkládat
• Počet řádků, které se budou aktualizovat, nebo
  
• Počet řádků, které se budou mazat, nebo
• Počet řádků, které se budou vracet volající aplikaci jako data

Pokud vkládáme údaje do databáze (viz minulý díl), je počet ovlivněných záznamů předem jasný. Jestliže nedojde k chybě, bude vloženo tolik záznamů, kolik si jen volající aplikace bude přát. Takže v případě vkládání nových řádků do databáze se počet ovlivněných záznamů řídí tím, kolik dat přichystáme.

Naprosto jiná situace však nastane, pokud se budou data aktualizovat (o tom je řeč dnes), mazat (rozebereme příště) nebo vybírat (někdy později). V těchto případech tedy musí existovat nějaký způsob, jak databázi sdělit, co všechno má zaktualizovat (nebo smazat, nebo vybrat). Představte si například fakturantku, která objevila chybu v celkové částce na faktuře. V tabulce faktrur může být několik tisíc záznamů, naše pohledná asistentka však potřebuje upravit jen jeden - MySQL tedy musí mít nějaký mechanizmus, jak daný řádek najít, zaktualizovat a ostatních se ani nedotknout.

Tento mechanizmus spočívá v použití klíčového slova WHERE v textu příkazu. Nejlépe to bude patrné na příkladech. Naše fakturantka bude dejme tomu vědět číslo faktury, kterou chce opravit. Takže aplikace může směle zavolat příkaz UPDATE ve stylu:

Klauzule where "donutí" databázi, aby si aktualizovanou tabulku nějakým způsobem prošla a upravila jen některé řádky. Tomuto přístupu se velmi často říká filtrování záznamů.

Pozn.: V našem příkladu s fakturou by se pravděpodobně jednalo o jediný řádek. Faktury totiž bývají číslovány vzestupnou řadou, aby byla zajištěna jejich jednoznačnost.

Pro osvěžení se můžete podívat na některé typické příklady použití klauzule WHERE. Zdražit banány o 10% bychom mohli v ceníku zeleniny nějak takto:

A zaktualizovat počet výrobků, které dnes udělal nějaký dělník v továrně by se dalo tímto způsobem:

Z poslední ukázky je mimochodem pěkně vidět, že podmínka WHERE může být složená. Lze v ní používat například klíčová slova AND, OR a NOT, jak to pravděpodobně znáte z programovacích jazyků. MySQL má kromě klauzule WHERE ještě další možnost, jak ovlivnit počet aktualizovaných řádků - a to pomocí klauzule LIMIT. Nejprve ukážu na příkladu:

A teď to vysvětlím. Klíčové slovo LIMIT omezuje počet řádků, které se budou aktualizovat, na nějaké pevně dané číslo. Pokud se použije jak klauzule WHERE, tak LIMIT, funguje MySQL následovně:

1. Vyberou se všechny řádky, které odpovídají podmínce WHERE
2. Z nich se vybere jen prvních n řádků, kde n je počet v klauzuli LIMIT
3. Těchto prvních n řádků se zaktualizuje, ostatní zůstanou nedotčeny.

Pokud si na používání klauzule LIMIT zvyknete, zjistíte, že je docela užitečná. Tak třebas v příkladu s fakturou si jako programátoři můžete chtít zajistit, že příkaz každopádně zaktualizuje nejvýše jeden řádek. Není žádná ostuda použít (teoreticky nadbytečnou) klauzuli LIMIT. Dotaz to téměř nezpomalí a za tu jistotu to určitě stojí.

Speciality, tipy a triky

Teď vám poradím něco z praxe. Často bývá nutné aktualizovat jeden sloupce na základě jiného, ale s určitou rozhodovací logikou. Dejme tomu, že budete mít tabulku, kde čísla od jedničky do čtyřky budou značit roční období a bude existovat další sloupec, který by měl reprezentovat textové vyjádření tohoto období (jaro - zima).

Dá se na to jít takto:

Pomocí příkazu CASE se dají podobné věci velmi snadno zařídit. Příkaz UPDATE obecně neselže, pokud je tabulka prázdná nebo pokud díky omezujícím podmínkám WHERE (nebo LIMIT) nevyhovuje ani jeden záznam. Příkazem UPDATE se dají aktualizovat data v jedné tabulce daty z jiné tabulky. Nebo se jím dají aktualizovat data v několika tabulkách najednou. K těmto věcem ještě v seriálu dojdeme, momentálně na ně však nemáme dostatek vědomostí.

Příště se budeme bavit o odstraňování záznamů.