Již byla řeč o vkládání dat, o jejich aktualizaci i o jejich odstraňování. V souvislosti s tím si dovolím nabídnout několik tipů a triků, které se v této oblasti mohou hodit. Uvidíte, že MySQL může příjemně i nepříjemně překvapit.

Příkaz REPLACE

Příkaz REPLACE funguje podobně jako INSERT s tím, že za určitých okolností může některé řádky v tabulce přepsat. Přepsány budou záznamy, mající stejný primární klíč nebo jedinečný index. O indexech sice ještě v seriálu řeč nebyla, měli jsme však možnost zmínit se o primárních klíčích, a to v souvislosti s automaticky číslovanými řádky (ve skutečnosti to často je tak, že primární klíče tvoří právě automatická čísla řádků). Následuje příklad na REPLACE předpokládájící, že se rozhodneme vyměnit telefonní čísla v hypotetickém adresáři. Jako primární klíč poslouží e-mail uživatele:

Pokud to zkusíte a prohlédnete si výsledky, zjistíte, že skutečně nebyl vložen třetí záznam, ale místo toho byl přepsán záznam druhý, protože souhlasil primární klíč - email. Upřímně řečeno, moc v lásce příkaz REPLACE nemám. A to ze tří důvodů:

1. V praxi se mi ještě nepodařilo přijít na situaci, kdy by měl reálné využití. Mám na mysli převážně webové aplikace. Nevím, možná to souvisí s bodem č. 2 (Pokud však REPLACE používáte, šup s tím do diskuse pod článkem).
2. Příkaz REPLACE je v SQL nestandardní. To znamená, že jej většina DBMS nemá a já si na něj nějak nemůžu zvyknout. Pochopitelně, že by podobná úloha šla řešit pomocí kombinace příkazu DELETE a INSERT.
3. Nezapomeňte, že příkaz REPLACE maže celý řádek. V našem příkladu by to třeba znamenalo, že pokud bychom přepsali řádek s telefonem a nezadali nový telefon, ten původní tam v žádném případě NEZŮSTANE. Do nezadaných polí se totiž vloží výchozí hodnota (nebo hodnota NULL).

Příklad je zajímavý ještě něčím - všimněte si, že jako primární klíč jsme použili e-mail. Klíčem skutečně nemusí být jen číslo; měla by to však být informace, která se s dostatečnou zárukou nebude moci v tabulce opakovat. Například jméno to nesplňuje (že, Josefe Nováku?), e-mail, rodné číslo nebo číslo bankovního účtu však nejspíše ano.

Klauzule IGNORE

Bolení hlavy můžete mít z toho, když se vám povede během příkazu manipulujícího s daty způsobit v databázi chybu. Mějme například následujcí tabulku:

do níž vložíme naprosto nevinný řádek:

Co se však stane, jestliže následně spustíme tento příkaz, který se pokusí vložit tři záznamy?

Tento jeden příkaz by měl vložit tři položky, přičemž druhá z nich neprojde (obsahovala by duplicitu). Jak to dopadne? Nejspíš vás to překvapí, ale BUDE vložen první řádek - a následně příkaz skončí chybou. Dostáváme se do stavu, kdy část příkazu byla provedena, ale část ne. To je jedna z nejhorších věcí, které vás v databázovém světě mohou potkat. Jak z toho ven? Existují v zásadě dvě možnosti - buď všechny chyby ignorovat, nebo v případě jakékoli chyby VŮBEC NIC nevkládat. My se teď budeme zabývat tou první situací. V takovém případě stačí kouzelné rozšíření příkazu INSERT, a to o slovíčko IGNORE, takto:

To povede k tomu, že druhý záznam sice rovněž nebude vložen, ALE TEN TŘETÍ ANO. Neboli, všechny chyby budou tiše ignorovány a všechno, co půjde uložit se taky uloží.

Pozn.: Ten druhý způsob - nevkládat nic - popíšu zatím pouze náznakem. Něčeho takového lze v MySQL dosáhnout použitím transakcí a tabulek používajících transakce. Tam je totiž výchozí chován to, že chyba uprostřed příkazu zruší celý příkaz. A o tom ještě uslyšíme.

Kdy používat rozšíření IGNORE? Narozdíl od příkazu REPLACE mám několik tipů. Například v situaci, kdy chceme rychle něco někam vložit s tím, že to bude odkontrolováno později. Nebo mám pro vás speciální trik, kterým rychle odstraníte duplicitní řádky z tabulky.

Odstranění duplicit

To je poměrně častá úloha, kterou někteří programátoři řeší dost krkolomně. Přitom to lze provést i jednoduše. Mějme následující tabulku:

a chtějme z ní odstranit duplicitní záznamy. Možná tomu nebudete věřit, ale s tím, co jsme se již v seriálu naučili to je hračka:

Co se vlastně stalo? Nejdřív jsme si vytvořili kopii naší původní tabulky. Pak jsme ji trochu předefinovali, a nakonec jsme se do ní pokusili vložit, co se dalo. Jelikož však nová tabulka nesmí obsahovat duplicitní údaje ve sloupci soucastka, povedlo se vždy jen takové vložení, které se ještě neopakovalo. Ale, příkaz neskončí na první chybě, naopak pokračuje. Tento způsob vyčištění zdvojených (ztrojených ...) záznamů je jeden z nejrychlejších. Příliš jej nespomaluje ani počet duplicitních záznamů, ani  to, kolikrát se jednotlivé hodnoty opakují. Výhodou je rovněž to, že z prvních vyhovoujících záznamů by byly vloženy i údaje z dalších sloupců (jako je naše poznámka). Čistě pro pořádek jsem ještě původní tabulku odstranil a tu novou přejmenoval.

V dalším díle seriálu se začneme zabývat poměrně rozsáhlou látkou - a tou bude vybírání záznamů pomocí příkazu SELECT.