Po menší odmlce přinášíme další recenzi notebooku, tentokrát od firmy IBM, které bych tímto chtěl poděkovat za jejich zapůjčení notebooku ThinkPad R50e - typového označení 1834-RUG.

Pro netrpělivé hned úvodem zmíním, že si tento notebook s Linuxem maximálně rozumněl a spolehlivě v Linuxu fungoval veškerý hardware notebooku, jehož seznam uvádím níže. Notebook byl testován s kernelem řady 2.6.10.

Na ukázku přikládám i několik fotografií notebooku z různých stran. Designem mně notebook připadal jako kdyby zaspal dobu a ve srovnání s jinými notebooky na vás vzhledově opravdu moc nezapůsobí. Na druhou stranu vzhled by mělo být asi to poslední hledisko podle kterého by se notebook měl vybírat. Navíc je tento vzhled prý úmysl, aby notebook co nejvíce připomínal krabici na jídlo :-) Každopádně na první dojem opravdu nedávejte, protože po prvních stiscích kláves na klávesnici a po prvním otestování trackpointu s perfektně vyřešeným protiskluzovým povrchem si uvědomíte v čem asi bude síla tohoto notebooku - ano, je určen především pro snadnou a efektivní práci. Také mě zaujalo řešení pantů na víku displeje, které je geniálně jednoduché a jistě velice odolné proti vylomení. Ponechme ale popis vzhledu a pojďme se podívat, čím se notebook může pochlubit uvnitř.

Hardwarové vybavení

• procesor: Intel Pentium M 755 (2.0GHz - 2MB cache)
• paměť: 512MB RAM
• grafická karta: Intel 855GM
• HDD: 40GB (4200rpm)
• CD-RW/DVD (24x24x24x/8x)
• monitor XGA 15"
• síťová karta: Intel 82801DB PRO/100
• Wi-Fi karta: Atheros AR5212 802.11abg
• modem: 82801DB/DBL/DBM ICH4 AC'97
• audio: 82801DB/DBL/DBM ICH4 AC'97
• PCMCIA: Texas Instruments PC1510 PC
• 2x USB 2.0
• 1x paralelní port
• 1x VGA
• 1x audio vstup, 1x audio výstup
• 6 cell Li-Ion battery

Instalace

Instalace Linuxu na tento typ notebooku je naprosto bezproblémová a při vhodně zvolené distribuci ji zvládne i naprostý začátečník. Uvedu zde některé věci, které nemusí u všech distribucí fungovat defaultně a je zapotřebí je nastavit.

Konfigurace

Speciální kombinace kláves

Pro obsluhu speciálních kombinací kláves (Fn+Fx), LED signalizace, teplotních senzorů a dalších drobností je zapotřebí mít v jádře modul ibm-acpi. Tento modul naleznete na stránkách ibm-acpi.sourceforge.net. Většina hlavních distribucí Linuxu má tento modul zakomponován v jádře. Po načtení modulu do jádra si konečně můžete i osvítit klávesnici, což mně připadá jako geniální myšlenka se kterou jsem se u notebooků setkal poprvé.

Tlačítka pro obsluhu zvuku

Další věcí, kterou je v některých distribucích zapotřebí ručně zprovoznit jsou tlačítka sloužící pro zesilování, zeslabování a úplné ztišení (Mute) zvuku. Pro zprovoznění je zapotřebí stáhnout prográmek tpb, který lze nalézt na adrese www.nongnu.org/tpb. Tato utilita pro svoji práci vyžaduje knihovnu xosd, sloužící k vykreslování stavu zvuku (či úrovně světlosti LCD) na displej (OSD - on-screen display).

Grafická karta

Jedná se o integrovanou kartu s chipem Intel (855GM), která funguje bez problémů včetně 3D akcelerace. Ovladač i810 je standardní součástí XFree86 i Xorg serveru.

Přepínání na externí monitor funguje bez problémů, stejně tak jako u Acerů, tak i zde je menší problém s provozováním obou monitorů současně. Nejlepší a asi i nejjednodušší způsob je využití programu i855crt, který toto zvládá perfektně. Pokud chcete trochu více měnit rozlišení na podstatně vyšší než standardních 1024x768, tak doporučuji program 855resolution.

Zkoušel jsem provozovat notebook s Xineramou a nebyly s tím vůbec žádné problémy.

Zvuková karta

Chip Intel, bezproblémová jak s OSS ovladači, tak i s ALSA ovladači.

Síťová karta

Síťová karta je standardní 100Mbitová karta od Intelu využívající modul e100.

Wi-Fi karta

Čekal jsem, že s touto kartou budou problémy, protože narozdíl od jiných modelů notebooků, tento neobsahuje Wi-Fi kartu s klasickým Intel chipem (2100) nebo (2200BG), ale chip Atheros (AR5212 802.11abg). Je několik způsobů jak kartu s tímto chipem zprovoznit, já jsem zkusil nejprve Open Source ovladače, které fungovaly uspokojivě, takže jsem ani nemusel sáhnout po některém z dalších způsobů (ndiswrapper nebo DriverLoader od Linuxantu).

Open Sourcové ovladače lze nalézt na adrese http://sourceforge.net/projects/madwifi/, včetně návodu jak je instalovat. Po načtení těchto ovladačů do jádra se vám rozvítí indikace Wi-Fi na notebooku a můžete se připojit. Některá nastavení karty se poté provádějí v adresáři /proc/sys/dev/ath0 nebo /proc/sys/dev/ath.

Modem

Modem ve většině distribucí standardně fungovat asi nebude. Zprovoznění je snadné, protože se jedná o tzv. SmartLink. Ovladače pro tento modem lze nalézt na této adrese.

Ostatní

Zbytek hardwaru víceméně pomíjím, protože se jedná o hardware, který je v současné době v Linuxu bezproblémový. Jedná se o DVD/CD-RW mechaniku, USB porty, řadič/sloty na PCMCIA karty a paralelní port.

Uspávání

Uspávání u tohoto notebooku je jednou z věcí, která mě nejvíce potěšila, protože funguje jak uspávání do RAM tak i uspávání na disk (hibernace). Po probuzení není vůbec žádný problém s hardwarem a grafická karta včetně 3D akcelerace (s čímž bývaly v minulosti problémy) funguje bez problému.

Uspávání do RAM funguje bez problémů s výše uvedeným jádrem, pro uspávání na disk jsem použil modul do jádra/utilitu Software Suspend 2.

Uspávání/probouzení lze provádět buď pomocí speciálních kláves nebo lze uspávání nastavit na událost - zavření víka LCD displeje. Uspávání do RAM je samozřejmě podstatně rychlejší než uspávání na disk, na druhou stranu uspávání na disk má nulové požadavky na napájení z baterie.

Výdrž baterie

U tohoto notebooku nemá Linux problém se škálováním frekvence procesoru (a to až na hodnotu 600MHz), což má podstatný vliv i na výdrž baterie. Ta se při normální práci pohybuje mezi dvou a půl až třemi hodinami. Pokud budete pracovat v noci a budete používat osvětlení klávesnice, tak ta doba bude podstatně kratší. Dlouhodobější testování výdrže baterie například při uspání do RAM z časových důvodů nebylo možné otestovat, protože ta výdrž by byla jistě větší než týden.

Závěr

Tento notebook je klasickým příkladem toho jak by se měl notebook pod Linuxem chovat. Ta dobrá funkčnost notebooku je také dána kvalitním hardwarem, který obsahuje - neváže se na žádné výrobce se špatnou podporou v Linuxu (nepoužívá grafickou kartu od ATI jako spousta dalších výrobců) a v neposlední řadě je dána velkou základnou uživatelů, kteří také neustále přispívají ke zlepšování funkčnosti Linuxu na počítačích značky IBM. Ostatní výrobci notebooků by si měli z řady R50e od IBM vzít příklad.

Celkově na mě působil notebook velice dobře, na klávesnici si rychle zvyknete a dá se na ni psát neuvěřitelně rychle - celková odezva je také velmi dobrá a to především díky velikosti cache procesoru, která má 2MB.

Bohužel se mně nepodařilo najít u nás v republice nějakého prodejce tohoto konkrétního typu notebooku, takže nemůžu určit přesnou cenu. Každopádně v okolních zemích se tento notebook prodává za ceny kolem 2.000 Euro.

V nejbližší době se podíváme na zoubek jednomu 64bitovému notebooku za skvělou cenu, takže pokud vás recenze na IBM neoslovila nebo se vám zdá jeho cena příliš vysoká, možná se rozhodnete pro 64bitový notebook s neuvěřitelným výkonem.