V předchozím díle jsme rozebrali seskupování záznamů. Dnes se na toto téma ještě podíváme, protože minule jsem vám zdaleka o této věci neřekl všechno. Co dalšího tedy můžeme uvést o MySQL, příkazu SELECT a seskupování položek?

Jiný příklad na seskupování

Zatím neumíme vybírat seskupené záznamy. Připomeňme si z minulého dílu myšlenku, že při seskupování záznamů můžeme použít klauzuli WHERE pro výběr záznamů, které se mají vzít v úvahu. To znamená, že ještě předtím, než je cokoli seskupeno, jsou vybrány jen odpovídající záznamy. Protože jsme si minule pohrávali s myšlenkou sestavit dotaz, který by vybral pracovníky s nadprůměrným platem, pojďme to nyní udělat. Mějme například následující tabulku:

Na první pohled sice z této tabulky vidíme, že lidé v marketingu mají větší peníze než lidé ve výrobě, ale to nebylo naším cílem. S tím, co již umíme, můžeme pomocí agregačních funkcí vypočítat průměrný plat ve firmě. V nejjednodušším případě třeba takto:

Z tohoto dotazu byste mohli být docela překvapení, protože neobsahuje vůbec žádnou klauzuli GROUP BY. Mám k němu několik postřehů, které se v praxi určitě budou nejdednou hodit:

1. Agregační funkce lze použít i bez klauzule GROUP BY. V takovém případě je za "skupinu" považována celá tabulka.
2. Při výpočtu, v němž dělíme počtem řádků musíme být opatrní. Snadno se můžeme dostat k chybám typu dělení nulou.
3. Při výpočtu průměrných hodnot lze použít agregační funkci AVG (průměr), díky čemuž se vyhneme použití SUM a COUNT.

Náš dotaz by tedy šel mnohem elegantněji a se stejnými výsledky přepsat jako:

Jenomže pro nás by teď bylo mnohem přesnější znám průměrný plat v jednotlivých odděleních. K tomu zcela jistě může posloužit dvojice dotazů s WHERE, takže při použití obou výše popsaných variant dostáváme něco ve smyslu:

ale tento přístup má dvě podstatné nevýhody. Jednak je závislý na tom, že známe názvy oddělení a jednak při vyšším počtu oddělení je potřeba psát řadu dotazů. Jak asi tušíte, tohle není to pravé ořechové, takže použijeme agregační funkci a sestavíme dotaz ve smyslu:

Tím tedy víme, jaký je průměrný plat v každém oddělení, a tento dotaz bude fungovat bez ohledu na počet oddělení a bez ohledu na počet pracovníků v nich.

Klauzule HAVING

Kdybychom chtěli vypsat seznam všech oddělení, kde průměrný plat je vyšší než průměrný plat v celé firmě, znalosti, které zatím máme nám nestačí. My totiž potřebujeme

1. nejprve zjistit průměrný plat na oddělení (což již umíme)
2. pak z těchto průměrných platů vybrat ty, které jsou nadprůměrné vzhledem k celé firmě. Nezapomeňme, že seznam oddělení nemusí obsahovat jen dvě položky, ale že jich může být mnohem víc

Takže, jak to celé provést? Existuje klauzule příkazu SELECT, která seskupené záznamy vytřídí. Je to HAVING. Náš příklad by tedy šel zapsat takto:

Všimněte si dvou věcí - jednak nám tento příkaz vybral již seskupené záznamy. V klauzuli HAVING tedy můžete bez obav používat agregační funkce. Respektive měli byste, protože není-li v klauzuli HAVING použita agregační funkce, dá se přepsat s použitím WHERE. A za druhé, dnes poprvé jsme použili v příkazu SQL takzvaný poddotaz - "vnořený" dotaz, který nějak souvisí s "hlavním" dotazem. O poddotazech ještě bude řeč; tady byl uveden proto, že počítal průměrný plat v celé firmě.

Pozn.: Vybrat z každého oddělení jen pracovníky s nadprůměrným platem (vzhledem k oddělení) lze sice také, ale tento dotaz je zatím příliš složitý, než abychom jej tady uváděli. Takže vydržte, ještě k tomu dojde.

Rozšíření ROLLUP

Když počítáte součty, může se Vám občas hodit dotaz, který vrací kromě součtů i totály, tedy celkový součet všech mezisoučtů. Mějme například dotaz, který na základě dat z minulého dílu počítá dobu strávenou na jednotlivých stránkách podle prohlížečů:

Malou modifikací dosáhneme toho, že kromě řádků s jednotlivými prohlížeči bude ve výsledné sadě záznamů i celkový součet:

není to však tak užitečné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jednak toto rozšíření funguje až od verze 4.1.1 databáze MySQL. Ve volající aplikaci navíc budete muset tento řádek s celkovými součty nějak zpracovat. A konečně, mnoho aplikací a nástrojů pro zobrazování dat (reporty, například) má stejně vlastní nástroje pro vytváření celkových součtů.

Shrnutí

Příště již opustíme popis příkazu SELECT. Jak sami vidíte, je to velmi složitý a komplikovaný příkaz, který nám sice umožňuje z databáze vybrat prakticky cokoli, na druhou stranu je však náročný na zapamatování. Jednotlivé klauzule tohoto příkazu tedy fungují v tomto pořadí:

• SELECT
• FROM
• JOIN
  
• WHERE
• GROUP BY
• HAVING
• ORDER BY

I nadále budeme v seriálu průběžně používat příkaz SELECT. Je to jediná cesta, jak jej dostat do krve. Konec konců, vybírání záznamů z databáze je tou nejčastější činností, která vás při práci s DBMS čeká.