Mandriva
Počátkem letošního roku byla společnost Conectiva (brazilská společnost, která
vytvářela a vyvíjela linuxovou distribuci s hlavním zaměřením na Latinskou Ameriku a
nabízela služby s distribucí a Linuxem trochu obecněji spojené) odkoupena tehdy ještě
společností Mandrakesoft za cca 2,3 milionu amerických dolarů. O něco později
byla k tomuto celku přidána také společnost Lycoris (jeden čas také známa jako
Redmond Linux Corp). Také došlo ke změně názvu – Mandrakesoft byl přejmenován na
Mandriva, Mandrake Linux na Mandriva Linux; částečně to odráží akvizici
společnosti Conectiva a řeší to spor o jméno Mandrake (kolidoval s postavičkou
Mandrake the
Magician).
O něco později, zhruba v půli dubna, byla vydána Mandriva 2005 Limited Edition
(místo Mandrake 10.2), jejíž jméno souviselo s novým vývojovým cyklem –
nový cyklus oficiálně stabilních verzí byl stanoven na jeden rok. Zvláštní konec jména
označoval, že po vydání nové verze Mandriva 2006 přestane být Limited Edition
podporována.
Mandriva 2006.0
Mandriva 2006.0 byla vydána 6. října 2005 (pouze pro členy Mandriva klubu) a
13. byla uvolněna veřejnosti – zatím pouze prostřednictvím instalace po
FTP, později by měly být dostupné obrazy CD.
Pokud si tedy chcete distribuci stáhnout zadarmo z Internetu, sáhnete po
Download Edition, která neobsahuje některý komerční software. Mandriva je dále
distribuována ve verzích Discovery/Lx (určité spojení technologií Mandrivy a
Lycorisu; distribuce určená podle společnosti Mandriva především
začátečníkům – prostředím, Live CD nebo reorganizovanou dokumentací), PowerPack
(pro změnu výsledek snažení Mandrivy a Conectivy; jednat by se mělo o klasický
plnohodnotný desktop) a PowerPack+, což je v podstatě to samé jako PowerPack s
tím rozdílem, že bude obsahovat i některý serverový software.
Zvláštní verze vyjde také u nás, jako tradičně od společnosti QCM –
Mandriva
Linux 2006 CZ.
Instalace
Instalaci Mandrivy jsem vyzkoušel nejdříve po síti přes FTP – původně
jsem předpokládal, že se o tom dozvím na českých stránkách Mandrivalinux, bohužel, pod titulkem "Stažení
Mandriva Linuxu" jsem viděl pouze odkazy na stažení starého Mandrake. Nu
což, oficiální stránky jsou už trošku
sdílnější – ze stránek informujících o stažení na jedno klepnutí vyberete
mirror, následně architekturu (i586 nebo x86_64) a můžete začít stažením
obrazu, kterým zavedete základní část instalátoru.
Mimochodem, nedoporučuji mirror fi.muni.cz, protože je divný – aktuální
verzí je pro ně stále 2005 LE. I když přepíšete zdroje (řetězec current
v URI
nahradíte 2006.0
) a úspěšně zahájíte instalaci, při stahování balíčků narazíte,
protože jejich stažení/instalace nebude úspěšná (resp. alespoň v mém případě nebyla).
Při výběru mirroru mandrake.contactel.cz už bylo vše bez problémů (aktuální
verze se identifikuje jako Mandriva Linux 2006.0 Official-i586-Download
20051010 08:35
), dokonce i instalace balíčků.
Ale vše popořadě. V případě, že spustíte grafickou instalaci, budete muset
vydržet nepříjemnou vertikální obnovovací frekvenci monitoru – 60 Hz je
pro CRT přece jenom docela dost málo. Dostupná je také textová instalace, která by měla být přibližně ekvivalentní
– bohužel zdá se, že QA tým neotestoval pořádně textovou instalaci
minimálně s českým jazykem, protože na pozadí se vypisovaly jakési chyby,
resp. ladící výpisy (např. cosi o libDrakX/log.pm
).
Ale zpět k vlastnímu průběhu instalace. U té síťové je samozřejmě třeba
nejprve zadat odpovídající síťové parametry (buďto automaticky a dynamicky
pomocí DHCP, nebo ručně staticky) – jakmile se instalátor spojí s DNS, postoupíte opět o krok dál. Doporučuji vybrat mirror
contactel.mandrake.cz
, následně se stáhne hlavní instalační obraz a
vlastní instalace může začít.
Instalátor v aktuální verzi je téměř stejný jako v té minulé (tedy s výjimkou
tzv. "zhuleného tučňáka", který byl nahrazen poněkud více
decentnějším obrázkem) – po odsouhlasení licence a zvolení bezpečnostní
úrovně je naformátován disk (pokud si netroufáte rozhodnout o rozdělení,
instalátor to udělá klidně za vás – standardně vytváří oddíl se
systémem, svazkem /home/
a swapový oddíl). Po zformátování
následuje klasický výběr instalovaných balíčků podle způsobu určení; jako
defaultní desktopové prostředí je zvoleno KDE.
Během instalace se ze slide show dozvíte o některých novinkách v Mandrivě
2006.0, každopádně hlavně vás zřejmě potěší fakt, že novinky nebudete v ideálním
případě moc dlouho číst – na stroji s procesorem AMD Athlon taktovaným na
2 GHz bylo vše nainstalováno za méně než půl hodiny.
Na závěr je potřeba provést pár klasických věcí – vytvoření
uživatelského a superuživatelského účtu, zkontrolování a nebo případně
donastavení výsledku automatické detekce hardware a kýžený reboot do nového
systému (v případě, že instalujete z CD nebo DVD, nezapomeňte ho vyjmout
– i médium se síťovým instalačním obrazem by znovu nabootovalo; naštěstí
optická mechanika na závěr instalace vysune dvířka).
Praktické zkušenosti s používáním
Na úvod ještě pár zajímavých informací – díky spojení se společnostmi Conectiva a
Lycoris, které byly odkoupeny Mandrivou, vzrostl počet vývojářů a převzaty byly některé technologie. Novinkou v Mandrivě je oficiální podpora
mobilní technologie Intel Centrino (bohužel jsem po ruce neměl notebook, na
kterém bych novou Mandrivu bezstarostně otestoval, každopádně podle startu
kernelu a systému se zdá, že by mělo být na věci specifické pro notebooky
pamatováno).
Mandriva má tak trochu smůlu, protože její vývoj byl pravděpodobně zmrazen
před vydáním GNOME 2.12 (v distribuci je GNOME 2.10), bohužel, i kancelářský
balík OpenOffice.org je ve verzi 1.1.5rc4 namísto novější 1.9. Nicméně použití
starších a pravděpodobně stabilnějších verzí nemusí být na škodu. Co se
týče ostatního software, mimo GNOME můžete použít třeba KDE 3.4.2 (na X.org
6.9cvs), Firefox 1.0.6, Thunderbird 1.0.6, Evolution 2.2.3, GIMP 2.2.8, xine
1.1.0 nebo amaroK 1.3.1, to vše na glibc 2.3.5 s gcc 4.0.1.
Novinkou, kterou asi jenom tak nepřehlédnete, je zrychlený boot celého systému
– proti minulé verzi se mi zdá doba nutná pro nastartování subjektivně
kratší. Při startování se také rovnou zobrazovaly informace o spouštění služeb
namísto pouhého ukazatele průběhu. Po úspěšném přihlášení do desktopového prostředí si můžete začít
všímat prvních novinek. Odchod zhuleného tučňáka vedl k novému grafickému tématu,
které je docela povedené a pěkné. Ale změny nejsou jenom u grafiky, na pruhu
úloh si můžete všimnout nové ikonky – kočky, symbolu desktopového
indexovacího a následně vyhledávajícího nástroje Kat. Zajímavostí je také
začlenění VoIP programu Skype.
Pravděpodobně především pro začátečníky je určeno populární Mandriva Control
Center, ve kterém si, podobně jako v Ovládacích panelech pod Windows,
můžete nastavit systém – od instalace nového software a jeho updatů,
přes pravidla firewallu až po konfiguraci hardware. MCC také zvládne zazálohovat
a podle potřeby také obnovit data a systém.
I když se jedná především o grafický nástroj, spustit lze i v textovém
rozhraní – textové mcc
ovšem není ekvivalentní (na některé činnosti
musíte přímo spustit program začínající na drak
), některé části
nebyly přeloženy do češtiny a občas se české znaky nezobrazovaly korektně.
Jinak jsem byl s ovládacím centrem docela spokojen, i když je stále co
zlepšovat – pro změnu rozlišení je třeba restartovat XServer, pokud
systém dostane hostname přes DHCP, není vám jeho nastavení v nastavení sítě nic
platné a takových drobností by se našlo více.
Někdo vytýká Mandrivě stabilitu, mě se systém po dobu testování s uptime více než den zdál stabilní. Pravda, čas od času v KDE zhavaruje kded
,
což rozhodně nevypadá příliš pěkně, ale vliv na funkčnost systému to zřejmě
nemá.
Závěr
Mandriva je jistě dost kvalitní distribucí a alespoň mě se zdá, že se stále
zlepšuje. Pravda, pokud bych ji měl srovnat s OpenSUSE Linux
10.0, asi by nevyšla jako vítěz, každopádně je dobré si uvědomit, že
člověk používající Mandrivu má myslím více možností, jak získat nějakou podporu nebo
pomoc v češtině – v konferenci
mandrake@mandrake.cz a na fóru na
mandrivalinux.cz to poměrně žije a volně dostupná je výborná dokumentace od Ivana
Bíbra, takže pro začátečníka klidně vhodný jemný úvod do světa Linuxu. A nejen to.