Distribuce Ubuntu je vychází z Debianu (podle verzí software z
pravděpodobně z větve testing a nedodržuje náhodný a dlouhý vydávací
cyklus Debianu). První verze vyšla 20. října
2004, s 6 měsíčním cyklem vydávání a 18 měsíční podporou. První verze
byly pro procesory architektur x86, AMD64 (funguje i na 64 bitovém
intelu) a PowerPC. Verze 5.10 je nově i pro počítače osazené procesory
UltraSPARC, HPPA a IA64. Od Ubuntu existují i "deriváty" pojmenované Kubuntu
(s
desktopem KDE) a Edubuntu
(uzpůsobené pro školství). Číslování verzí má poměrně jednoduchý klíč,
první (major) číslo je z roku, kdy vyšlo a druhé číslo (minor) je číslo
měsíce, kdy Ubuntu vyšlo a při šestiměsíčním cyklu vydávání se dá
odvodit, že další verze budou mít čísla 06.04, 06.10, ...
Zakladatelem distribuce je
jihoafrický miliardář a první afronaut
(přesněji řečeno kosmický turista) Mark
Shuttleworth. Distribuce jako
taková by měla být vždy free. Sponzoruje jí dokonce tak dalece, že
jednotlivé verze je možně objednat, zdarma, na originálních CD, která
Vám příjdou za několik týdnů, ale vzhledem k tomu, že doručení trvá
obvykle několik týdnů, je nepoměrně rychlejší si distribuci sám
stáhnout, nebo se obrátit na někoho z okolí, kdo má k dispozici rychlé
připojení k internetu. Případně využít některou z mnoha firem, které se
linuxem a jeho šířením zabývají. Kromě již zmíněných verzí pro různé
počítače a derivátů, jsou k dispozici 3 druhy médií. Jsou to instalační
CD, live CD (bohužel z něj nejde instalovat) a DVD, které spojuje obě
předchozí média dohromady. Při objednávce CD zdarma Vám přijde v
digipacku (papírový obal na CD) dvojice instalačního a live CD.
Ubuntu je postavené na
Gnome (verze 2.12.1) desktopu,
Kubuntu a
Edubuntu na KDE (verze 3.4.3), ale není problém doinstalovat kterýkoliv
z existujících desktopů/windows managerů. Já používám Ubuntu na
postarším notebooku Apple iBook G3/366MHz/192MB RAM. Z obou testovaných
(Ubuntu, Kubuntu) verzí tomuto stroji více vyhovovala Gnome verze a
alternativně je nainstalován i Window
Maker
(Steve Jobs vlastnil firmu, která vytvořila OS NextSTEP, ten vypadal
víceméně
stejně, čiže k Apple počítači toto prostředí spíše sedí a patří :-)).
Edubuntu je
optimalizováno pro použití ve školství, jeden z počítačů by měl být
výkonější, coby server a ostatní jsou klienti (tato verze obsahuje v
základu i KDE-edu, Gcompris, Scribus, Blende3D a Dia). Kubuntu a
Edubuntu nejsou v plném rozsahu součástí této recenze, Kubuntu jsem
testoval pouze v live verzi.
Instalace
Před tím, než se uživatel pustí
do instalace je třeba vědět,
cože to vlastně stáhl. Ubuntu se velice liší od Knoppix based distribucí
linuxu kde na live CD je i instalátor. Distribuce Ubuntu má zvlášť CD
instalační a zvlášť live verzi (upozorňuji na to ještě jednou, abyste
dávali pozor, co chcete a co stahujete), případně existuje i DVD, které
tyto
verze kombinuje. Pro instalaci a poinstalační kroky skvěle poslouží příručka,
která je sice psána pro verzi 5.04, ale platí i pro verzi 5.10, s
jedinou výjimkou není nutné napřed instalovat anglickou verzi a tu pak
počešťovat, jak je psáno v dokumentaci, ale je možné instalovat rovnou
v češtině. Pokud má někdo nainstalovánu předchozí verzi Ubuntu, postačí
v /etc/apt/sources.list změnit výskyty řetězce hoary
(v případě
přechodu z verze 4.10 'warty')
za breezy
a spustit apt-get s patřičnými parametry. Tj. zadat (trocha
automatizace, jak je klasika v Unix*ch):
sudo cp /etc/apt/sources.list /etc/apt/sources.list.zaloha
sudo sed -e "s/hoary/breezy/" < /etc/apt/sources.list > /etc/apt/sources.list.new
sudo mv /etc/apt/sources.list.new /etc/apt/sources.list
sudo apt-get update
sudo apt-get dist-upgrade
Instalace jako taková je velice
podobná instalaci Debianu a lze ji
instalovat v podstatě dvoucestně, jednako jako server, kdy se
neinstalují Xorg, kancelářské, multimediální a další příslušenství a
jako desktop. Pokud Vás trochu více zajímá, jak provozovat Ubuntu jako
server, vyšel na serveru howtoforge.com poměrně obsažný článek,
který popisuje potřebná nastavení. Pokud budete instalovat desktop v
češtině, budete dotázáni na stažení některých lokalizací z internetu.
Výrazným rysem této distribuce,
jak bylo zmíněno již v recenzi
verze 5.04 je to, že je bez superuživatele root
(nemá nastavené heslo), respektive uživatel vykonává veškeré potřebné
administrátorské akce prostřednictvím sudo.
Pokud jste zastánci klasického přístupu, lze heslo superuživatele
vytvořit pomocí sudo passwd
root
.
Podle návodu v české
dokumentaci doporučuji v souboru /etc/apt/sources.list
odkomentovat zdroje software. V tom se skrývá menší problém. Repozitáře
jsou defaultně nastaveny na cz, zaměňte je za us, protože na 2
počítačích (tzn. na dvou arcitekturách - i386 a PowerPC) jsem narazil
na chybějící seznamy, sekce backports nefungovali
vůbec. Bez úpravy tohoto souboru není možné nainstalovat ani tak
základní věc, jako je Midnight Commander. Po úpravě zadejte apt-get
update
a máte k dispozici velikou nabídku software. Pokud ještě neznáte
distribuci Debian (nebo jiné na ní založené), můžete použít nadstavby Synaptic
(pokud jste v grafickém gui), případně aptitude
v konzoli/terminálu.
Ještě v části o instalaci bych
si neodpustil jednu menší připomínku,
pokud je někde v dokumentaci zmíněna editace souboru, je všude zmiňován
editor gedit, pro začátečníka pravděpodobně výhoda, ale zkušenější
uživatel se nemusí bát místo editoru gedit
použít vi.
Je to ale jen malé rýpnutí ode mne, jakožto malinko zkušeného uživatele
;-).
Další záležitostí, na kterou
jsem narazil byla přítomnost jádra pro i386 (napoví Vám příkaz uname
-r
), takže jsem hned
nainstaloval jádro, které bylo přeložené pro rodinu mikroprocesorů, kam
patří i můj Athlon, i686 pomocí příkazu apt-get
install linux-686
. Co trochu
pobavilo je možnost nainstalovat wine
v distribuci na PowerPC, neměl jsem dost času a odvahy zkusit pod ním
pustit program, ale protože se jedná o rozdílnou architekturu
mikroprocesorů, lze téměř s jistotou říci, že to nepůjde.
Zkušenosti z provozu
Distribuce je po instalaci v
podstatě připravena k práci. K
dispozici pro kancelářskou práci je balík OpenOffice2 (respektive jedna
z jeho beta verzí, konkrétně 1.9.192), která má proti starší generaci
1.1.x mnohem menší problémy s importem souborů z nejrozšířenějšího
kancelářského balíku na majoritním systému MS Windows. Protože občas je
to trochu zbytečně komplexní nástroj, jsou v balících připraveny pro
instalaci i AbiWorld a Gnumeric. Pro přípravu grafiky je nainstalován
bitmapový editor Gimp, v Kubuntu je tím startovním editorem Krita.
Pro práci s internetem je k dispozici prohlížeč Mozilla Firefox,
poštovní klient Evolution mail, jako messenger je Gaim. Dalších mnoho
programů je v repozitářích a lze je nainstalovat způsobem popsaným
výše. Her pro ukrácení času je v Ubuntu dost. V Kubuntu je výchozím
prohlížečem Konqueror, jako messenger je zvoleno Kopete a pravděpodobně
(na live CD nebylo) mailovým klientem je Kmail.
Potěšující pro webové vývojáře
bude přítomnost Apache v obou dnes
majoritních verzích, tj. 1.3 a 2.0, PHP řad 3, 4 i 5, MySQL 4.1 i
PostgreSQL 7.4 a 8.0. Programy gFtp, gvim, Emacs, BlueFish,
Quanta+ je možné doinstalovat. Pro vývoj newebařský je možné
doinstalovat javu, gcc řady 3.4 i 4.0, Perl a Python (ty jsou
nainstalovány ihned, přeci jen je řada systémových scriptů v těchto
jazycích), nebo poněkudsi exotický Fortran. V Ubuntu byla možnost
použít komfortní prostředí Anjuta a v Kubuntu výborný KDevelop.
Ubuntu vychází víceméně z větve
Debian Testing, proto je k dispozici
místo XFree86 server XOrg. Druhou, možná významější, změnou je použití
UTF-8 v celém systému. S UTF-8 jsou však menší problémy při práci v
terminálu/konzoli. Jednako některé výstupy byly hodně nesprávné a
druhak je mc
(midnight commander) bez opatchování téměř nepoužitelný.
Systém jako takový, zejména
Ubuntu díky Gnome, se chová velmi svižně, není to dáno tím, že Ubuntu
mám nainstalované a Kubuntu, jako liveCD, obojí mám odzkoušené jako
liveCD. Pokud nejste vývojář budete mít k dispozici vše potřebné, pokud
jste, lze všechno velmi pohodlným způsobem doinstalovat.
Závěr?
Ubuntu/Kubuntu je poměrně
slušná distribuce pro Linuxového newbie, protože se jedná v podstatě o
Debian, neměl by být problém upravit /etc/apt/sources.list na
repozitáře Debianu a systém udržovat již jako Debiana. Začátečník bude
sice na jednu stranu chráněn při brouzdání po internetu, před viry,
trojskými koni a další havětí, protože ta pro Linux téměř neexistuje,
ale protože má jako uživatel administrátorská práva, může si systém
snadno "rozvrtat". Přechod na utf-8 je dost unáhlený a když už ho
udělali mohli by mít opatchované programy (třeba zmíněný Midnight
Commander), aby to plně fungovalo. Zkušený Linuxář pravděpodobně takto
nastavenou distribuce nepřijme, nesžije se s ní plně, ale pro začátečníka
to může být ideální distribuce ze které pak přejde k plnému Debianu.