PHP by určitě nebylo tak rozšířené, kdyby neumělo pracovat s
databázemi, zvláště pak s MySQL. Databáze jsou téma velmi rozsáhlé a už
to vydalo na mnoho seriálů. My se soustředíme na to, co nám pomůže
vybudovat kvalitní PHP-databázový web. Pokud s databázemi aktivně
pracujete, budete pravděpodobně schopni tento článek vynechat, pokud
ne, čtěte pozorně dál.
Potřeba databází je velmi stará a již v době počítačového pravěku se
na sálových počítačích s databázemi pracovalo. Kdybych se pokusil o
chabou definici, je databáze cokoli, co obsahuje data. Data neboli
údaje jsou v databázích nejen shromážděna, ale obvykle pod pojmem
"databáze" chápeme rovněž sadu nástrojů, které nám pomohou s daty
pracovat - přidávat je, mazat, upravovat, seskupovat, hledat a podobně.
Pozn.: Mezi "daty" a "informacemi"
ve skutečnosti je drobný významový odstín. Data jsou údaje samy o sobě
(plat=10000,- Kč), informace zahrnují i postoje k datům ("beru málo").
Existují specializované aplikace zabávající se významem zjišťovaných
dat. Těmi se ale v našem seriálu zabývat nebudeme.
Dělení databází
Abychom se v širém světě databází alespoň trochu vyznali, rozdělme
si je. Databáze se dají rozdělit (nejméně) podle dvou významných
kritérií.
Souborové a systémové
Databáze může být obsažena v jednom nebo několika málo souborech
operačního
systému. Pak jim říkáme souborové. Databázi dostanete na jiný stroj
pouhým překopírováním souboru nebo několika souborů. Typickým zástupcem
souborových databází jsou databáze dbf (foxpro), SQLite nebo třebas Microsoft Access.
Souborové databáze mívají několik významných omezení, hlavně je to
jejich dostupnost v rámci sítě nebo různá úroveň podpory souběžné práce
více uživatelů. Abyste mohli pracovat se souborovou databází, převážně
platí, že k souboru musíte mít nějaká práva.
Naproti tomu systémové databáze slouží jako databázové servery.
Většinou mají velmi dobrou podporu souběžné práce více uživatelů a
bývají přístupné pomocí nějakého směrovatelného protokolu (asi TCP).
Systémové databáze mívají obecně složitější instalaci, bývají
vypiplanější a robustnější. Mezi typické zástupce patří například
MySQL, PostgreSQL, Oracle nebo Microsoft SQL server. Obecně se můžete
připojit k systémové databázi i v případě, že na systém na němž běží
nemáte jinak přístup.
Pozn.: V poslední době se
významový rozdíl mezi souborovými a systémovými databázemi dost stírá.
Existuje totiž řada způsobů, jak pomocí nějakého software přistupovat k
souborovým databázím, jako by to byly databáze systémové. Například
pomocí UnixODBC nebo ODBC můžete přistupovat k databázi dbf z
počítačové sítě a podobně.
Objektové a relační
Dosti podstatné je rozdělení podle filozofie uložení dat. Méně obvyklý
způsob je organizovat data v databázi jako objekty. Zhruba to odpovídá
způsobu, jakým jsme o objektech mluvili v
souvislosti s PHP. Objektové databáze
nejsou příliš rozšířené. Bývá jim vytýkáno, že jsou pomalé. Nemohu to
potvrdit ani vyvrátit, protože žádnou objektovou databázi nepoužívám.
Zástupcem by mohla být třeba Caché.
Prakticky všechny dnešní databáze jsou relační. Data v relačních databázích
jsou (nebo alespoň mohou být) uložena tak, že související záznamy
můžete jednoduše vyhledat. Například v databázi podniku můžete k
pracovníkům rychle najít šéfy, platové skupiny nebo záznamy o
příchodech na pracoviště. Pokud si nedokážete představit, jak to
funguje, nedělejte si s tím hlavu. Budeme o tom mluvit příště.
Domluva s databází
Bylo by fajn mít nějaký univerzální jazyk, kterým byste se s
databází domluvili. Prostě byste jí řekli, co potřebujete (třeba vybrat
nějaká data) a ona by to pochopila bez ohledu na to, jestli je
objektová, relační, červená nebo open source (nebo jaká ještě jiná).
Takový jazyk skutečně existuje a říká se mu SQL (Structured Query
Language, strukturovaný dotazovací jazyk).
SQL je standardizován, ale jak už to ve světě databází bývá, každá
konkrétní databáze rozumí určitému "dialektu" SQL. V praxi to není tak
hrozné, jak by to mohlo vypadat; většinu základních příkazů můžete pro
většinu používanějších databází zadat úplně nebo téměř shodně. Některé
databáze mají další rozšíření jazyka SQL, takže toho umí víc nebo
stejnou věc umí pomocí kratšího zápisu kódu.
Pozn.: Chci Vám jemně naznačit, že kromě
syntaxe PHP se vlastně budeme učit další programovací jazyk. Jazyk,
kterému rozumí databáze.
Kterou databázi?
To je téměř neřešitelná otázka. Pro každý typ projektu existuje jiná
odpověď. Řekněme si alespoň, jaké podmínky by měla splňovat "databáze
snů" pro webové aplikace psané v PHP:
- Měla by (pokud možno) být GNU/GPL, nebo šířena pod jinou
svobodnou licencí.
- Měla by být schopna pracovat pod různými operačními systémy,
hlavně pod Linuxem a jinými Unixy. Když poběží i pod Windows, tím lépe.
- Měla by být relační
- Měla by být systémová
- Měla by být stabilní
- Měla by podporovat standard SQL
- Měla by obsahovat solidní správu uživatelů
- Měla by mít solidní zabezpečení a možnost používat zabezpečené
přenosy dat (třeba SSL)
- PHP by mělo tuto databázi nějak rozumně podporovat
- Měla by umět ukládat data v různých jazycích, resp. znakových
sadách
- Měla by umět česky řadit
- Měla by podporovat všechny vymoženosti databází (pohledy,
spouště, uložené procedury, transsakce atd.)
- Měla by být rychlá
- Měla by k ní existovat solidní dokumentace
- Měl by jí používat dostatečný počet uživatelů, aby to bylo
vyzkoušené.
- Měly by ji podporovat komerční i free webhostingy.
Jak asi tušíte, taková databáze neexistuje. Můžete se rozvášnit v
diskusi pod článkem, ale neexistuje, hlavně proto, že některé nadhozené
požadavky jsou jasně protichůdné. Existují ale databáze, které se tomu
co bylo řečeno hodně přibližují.
My se budeme zaměřovat na MySQL. MySQL není
žádný středobod světa, ale poctivě řečeno má k tomu, co bylo
předneseno, poměrně blízko. Takže, pokud se budeme zabývat onkrétní
prací s PHP a databází, budu se zmiňovat o MySQL.
Pozn.: Existuje celá řada dalších
velice dobrých databází, jako je PostgreSQL nebo Firebird. V jednom
nebo
několika bodech vytýčených výše však většinou za MySQL zaostávají.
Protože je vývoj software v oblasti databází velmi bouřlivý, mohou
některé myšlenky z čláku přestat velice rychle platit.