Linux Software

Linux v příkazech - diagnostika sítě

Po dokončení konfigurace sítě se podíváme blíže na diagnostiku.

19.8.2004 08:00 | Ondřej Čečák | czytane 89581×

RELATED ARTICLES KOMENTARZE

How much net work could a network work, if a network could net work?

Ověření stavu síťových zařízení

Nejprve se podíváme, zda vlastní zařízení běží. Vzhledem k tomu, že často používaný program ifconfig je už zastaralý, použijeme program ip (z balíku iproute).

Podívejme se, která zařízení jsou v systému:

oc@hippo:~$ ip addr list
1: lo: <LOOPBACK,UP> mtu 16436 qdisc noqueue
    link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:00
    inet 127.0.0.1/8 scope host lo   
2: eth0:< BROADCAST,MULTICAST,UP> mtu 1500 qdisc pfifo_fast qlen 1000
    link/ether 00:04:75:c4:66:6f brd ff:ff:ff:ff:ff:ff
    inet 192.168.0.2/24 brd 192.168.0.255 scope global eth0

První síťové zařízení je v tomto případě lokální smyčka (loopback), která slouží pro testování a pro zjednodušení komunikace lokálních síťových procesů.

Druhé síťové zařízení je první síťová karta. Její MAC adresa je obsahem druhého řádku spolu s adresou, na které přijímá broadcast packety. Na třetím řádku je nastavená IP adresa s kompaktním zápisem síťové masky a adresa pro broadcast. Mimochodem, pokud by se vám zdála délka příkazu příliš dlouhá, můžete ho zkrátit na ip addr ls, ip a l nebo dokonce jenom ip a.

Dále se můžeme podívat, jestli jsou nějak nastaveny routovací pravidla (kam a jak se mají packety směrovat). Opět použijeme program ip.

oc@hippo:~$ ip route ls
  
192.168.0.0/24 dev eth0  proto kernel  scope link  src 192.168.0.2
default via 192.168.0.254 dev eth0

První síťová karta je tedy v síti 192.168.0.x, má adresu 192.168.0.2 a implicitně je síťový provoz směrován na gateway na adrese 192.168.0.254. Směrování se zdá v pořádku, proto se podíváme, jestli síť opravdu funguje.

Test spojení

Nejprve zkusíme spojení pomocí jednoduchého programu ping (používám ten z balíku netkit, existuje ještě několik různých implementací, krom té z netkitu třeba také z balíku iputils atd.).

Název programu ping je zkratkou Packet INternet Gopher a pomocí protokolu ICMP vysílá žádost o odpověď (typ 8, echo request) a měří jak dlouho packetu odpovědi (typ 0, echo reply) trvá cesta sítí, počítá kolik packetů se cestou ztratilo a podobně.

Základní použití je opravdu jednoduché, zkusíme si nejprve otestovat, jestli reaguje druhý počítač v síti.

oc@hippo:~$ ping 192.168.0.1 -c 10
PING 192.168.0.1 (192.168.0.1): 56 data bytes
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=0 ttl=64 time=0.6 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=1 ttl=64 time=0.2 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=2 ttl=64 time=0.2 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=3 ttl=64 time=4.0 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=4 ttl=64 time=0.2 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=5 ttl=64 time=0.2 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=6 ttl=64 time=0.2 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=7 ttl=64 time=0.2 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=8 ttl=64 time=0.2 ms
64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=9 ttl=64 time=0.2 ms

--- 192.168.0.1 ping statistics ---
10 packets transmitted, 10 packets received, 0% packet loss
round-trip min/avg/max = 0.2/0.6/4.0 ms

Parametr -c určuje, kolik packetů se má odeslat. Pokud není uveden, packety se odesílají až do ukončení pomocí CTRL + C.

Standardně ping posílá 56 bytů (toto nastavení můžete změnit parametrem -s), které spolu s 8 bytovou hlavičkou ICMP dávají dohromady 64 bytů.

Mezi vysíláním jednotlivých packetů dělá ping přestávky, implicitně to je 1 sekunda, ovšem toto nastavení můžete změnit parametrem -i.

Na obrazovku je průběžně vypisováno, které packety se vrátily, s jakým zpožděním, případně zda jsou duplikovány nebo poškozeny. V tomto případě přišlo všech 10 packetů v tom pořadí, v jakém byly vyslány s různou odezvou. Na konci ping vypíše statistiky – kolik packetů bylo vysláno, doručeno, procentuální ztrátu a také minimální, maximální a průměrné zpoždění.

Tolik k základnímu použití. Nyní se podíváme na některé další zajímavé volby.

Pokud zapneme parametr -f (vyžaduje superuživatelské oprávnění, ostatně základní použití pingu také, ovšem bývá nainstalován jako suid), bude ping vysílat tolik packetů, kolik jen bude moci. Za každý vyslaný packet udělá na výstupní zařízení jednu tečku (.) a za každý doručený packet jednu tečku smaže. Takto se dá ověřit, kolik packetů je zahazováno při vyšší zátěži.

Další zajímavou volbou je -R. Ping pak vypíše cestu, kterou packety chodí a kontroluje, zda je cesta stále stejná (tato funkce je vlastnost ICMP, který je formálně na stejné úrovni jako TCP, nicméně prakticky je na úrovni vyššího protokolu).

Dále si můžeme představit ještě jeden velmi zajímavý program – hping2. Hping2 je program s širokou škálou využití a nás bude zajímat pouze část funkcí. Každopádně vřele doporučuji jeho vyzkoušení.

Rovnou si můžeme uvést příklad:

 root@hippo:~# hping2 -I eth0 -S 192.168.0.1 -c 5 -p 22
HPING 192.168.0.1 (eth0 192.168.0.1): S set, 40 headers + 0 data bytes
len=46 ip=192.168.0.1 flags=SA DF seq=0 ttl=64 id=0 win=5840 rtt=0.6 ms
len=46 ip=192.168.0.1 flags=SA DF seq=1 ttl=64 id=0 win=5840 rtt=0.4 ms
len=46 ip=192.168.0.1 flags=SA DF seq=2 ttl=64 id=0 win=5840 rtt=0.4 ms
len=46 ip=192.168.0.1 flags=SA DF seq=3 ttl=64 id=0 win=5840 rtt=0.3 ms
len=46 ip=192.168.0.1 flags=SA DF seq=4 ttl=64 id=0 win=5840 rtt=0.3 ms

--- 192.168.0.1 hping statistic ---
5 packets tramitted, 5 packets received, 0% packet loss

Volba -I je myslím jasná, specifikuje, přes které zařízení má komunikace probíhat, -c určuje, kolik packetů se má odeslat, -S nastavuje packetům příznak SYN (program na rozdíl od klasického pingu nepoužívá pouze ICMP, ale také potřebuje superuživatelské oprávnění) a -p určuje cílový port. Hping2 tedy odeslal 5 packetů s příznakem SA (SYN ACK), které běžně zahajují spojení (3-way handshake), což pro nás má dva významy – jednak tato činnost může uniknout nějakému primitnímu bezpečnostnímu software (spíše z historických důvodů se tomu říká stealth scan) a vzhledem k tomu, že vracející se packety mají příznak SA, se dá předpokládat, že na portu 22 vzdáleného stroje poslouchá nějaký program (v opačném případě by byly příznaky vracejících se packetů RA).

Mezi další zajímavé volby patří např. -t, které nastavuje TTL (určuje, přes kolik aktivních zařízení může packet projít než bude zahozen). Pokud je navíc připojen parametr -z, bude po stisku CTRL + Z zvýšena tato hodnota o jedničku.

Zobrazení stavu

Pokročme dále – podíváme se na program, který nám zobrazí stav naší sítě. Netstat je další program, který má velké množství voleb a jde použít na celou řadu věcí, ale my se podíváme jen na pár základních použití.

Tou první je použití volby -T, která zobrazí všechna TCP aktivní spojení.

oc@hippo:~$ netstat -t
Aktivní Internetová spojení (w/o servery)
Proto Přích-F Odch-F Místní Adresa          Vzdálená Adresa         Stav
tcp        0      0 192.168.1.1:netbios-ssn 192.168.0.5:3012        SPOJENO
tcp        0      0 localhost:7634          localhost:36792         TIME_WAIT
tcp        0      0 hippo:36793             mail.linuxsoft.cz:pop3s TIME_WAIT
tcp        0      0 localhost:7634          localhost:36791         TIME_WAIT
tcp        0      0 hippo:36208             205.188.8.44:5190       SPOJENO

Další pro nás zajímavá volba je -i, která vypíše tabulku zařízení jádra. Nejlepší bude opět příklad:

oc@hippo:~$ netstat -i
Tabulka rozhraní v jádru
Iface   MTU Met   RX-OK RX-ERR RX-DRP RX-OVR   TX-OK TX-ERR TX-DRP TX-OVR Flg
eth0   1500   0  757600      0      0      0  901521      0      0      0 BMRU
lo    16436   0   12477      0      0      0   12477      0      0      0 LRU

Tak, tuto tabulku si vysvětlíme trošku podrobněji. MTU znamená, jaký největší počet bytů může být najednou poslán přes dané zařízení. Sloupec Met označuje metriku zařízení. Dále tam je několik sloupců, které začínají buď písmeny RX nebo TX. RX označuje příchozí packety, TX naproti tomu odchozí. Příchozí a odchozí packety jsou navíc děleny do skupin – OK znamená, že byl packet přijat/odeslán bez problému, ERR označuje chybný packet, DRP počet zahozených packetů, OVR overrun.

Poslední sloupec označuje příznaky, které v tomto případě u zařízení eth0 znamenají, že zařízení přijímá broadcast packety (B), je v promiskuitním režimu (M, to znamená, že všechny přijaté/odeslané packety jsou zaznamenávány), zařízení běží (R) a je aktivní (U). U lokální smyčky je navíc nastaven příznak, který určuje, že je zařízení lokální smyčka (L).

Netstat se také dá velmi dobře použít na přehled služeb, které běží. Použijeme volby -n (IP nebudou překládány na názvy), -a (zobrazí vše), -t (TCP protokol), -u (UDP protokol) a -p (který program je zodpovědný za otevřený port). Tyto volby jsou sympatické, protože se dají poměrně dobře zapamatovat – třeba jako -tupan.

oc@hippo:~$ netstat -natup
(Všechny procesy nemohly být identifikovány. Budou vypsány informace
pouze o procesech, jichž jste vlastníkem. Aby jste mohl vidět vše, musel
byste být superuživatelem.)
Aktivní Internetová spojení (servery a navázaná spojení)
Proto Přích-F Odch-F Místní Adresa          Vzdálená Adresa         Stav       PID/Program name
tcp        0      0 0.0.0.0:515             0.0.0.0:*               LISTEN       -
tcp        0      0 0.0.0.0:37              0.0.0.0:*               LISTEN       -
tcp        0      0 0.0.0.0:139             0.0.0.0:*               LISTEN       -
tcp        0      0 0.0.0.0:39693           0.0.0.0:*               LISTEN       7346/sim
tcp        0      0 0.0.0.0:80              0.0.0.0:*               LISTEN       -
tcp        0      0 0.0.0.0:7634            0.0.0.0:*               LISTEN       -
tcp        0      0 0.0.0.0:33748           0.0.0.0:*               LISTEN       6570/artsd
tcp        0      0 0.0.0.0:21              0.0.0.0:*               LISTEN       -
tcp        0      0 0.0.0.0:22              0.0.0.0:*               LISTEN       -
tcp        0      0 192.168.1.1:139         192.168.1.3:3010        SPOJENO      -
tcp        0      0 192.168.0.2:34103       82.208.29.34:995        TIME_WAIT    -
tcp        0      0 127.0.0.1:7634          127.0.0.1:34104         TIME_WAIT    -
tcp        0      0 127.0.0.1:7634          127.0.0.1:34102         TIME_WAIT    -
tcp        0      0 192.168.0.2:34050       205.188.8.47:5190       SPOJENO      7346/sim
tcp        0     12 192.168.2.1:139         192.168.2.128:1035      SPOJENO      -
udp        0      0 0.0.0.0:517             0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 0.0.0.0:518             0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 127.0.0.1:32775         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 192.168.2.1:137         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 192.168.0.2:137         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 192.168.1.1:137         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 0.0.0.0:137             0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 192.168.2.1:138         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 192.168.0.2:138         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 192.168.1.1:138         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 0.0.0.0:138             0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 0.0.0.0:37              0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 127.0.0.1:32830         0.0.0.0:*                            -
udp        0      0 0.0.0.0:32832           0.0.0.0:*                            7346/sim

Netstat nám nezobrazil názvy všech procesů – jak na začátku oznámil, zobrazil pouze ty procesy, které daný uživatel vlastní. Podle seznamu bežících služeb můžete poměrně jednoduše identifikovat (nejlépe jako superuživatel root), který program kde běží a případně zasáhnout.

Další možností jak zjistit, které služby běží, je zobrazení služeb, které na nějakých portech poslouchají. K tomu slouží příkaz netstat --inet -l, v případě, že chcete vědět, který program je za otevřený port zodpovědný, použijte opět parametr -p.

oc@hippo:~$ netstat --inet -l
Aktivní Internetová spojení (pouze servery)
Proto Přích-F Odch-F Místní Adresa          Vzdálená Adresa         Stav
tcp        0      0 *:32769                 *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:printer               *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:time                  *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:netbios-ssn           *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:www                   *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:7634                  *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:52244                 *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:ftp                   *:*                     LISTEN
tcp        0      0 *:ssh                   *:*                     LISTEN
udp        0      0 *:32768                 *:*
udp        0      0 *:talk                  *:*
udp        0      0 *:ntalk                 *:*
udp        0      0 192.168.0.2:netbios-ns  *:*
udp        0      0 *:netbios-ns            *:*
udp        0      0 192.168.0.2:netbios-dgm *:*
udp        0      0 *:netbios-dgm           *:*
udp        0      0 *:time                  *:*
raw        0      0 *:icmp                  *:*                     7

Odchytávání síťového provozu

Sledování síťového provozu umožňuje nahlédnutí do obsahu samotných packetů. To je umožněno přepnutím síťové karty do tzv. promiskuitního režimu (pozor, při sledování je packet předán vyšší síťové vrstvě i v případě, že tento není pro dané zařízení určen, např. v sítích s HUBy).

Obecně se tyto programy nazývají sniffery (z anglického slova sniff) a mají "oboustranné" využití, protože krom hlaviček (které budou zajímavé pro nás) mohou odchytávat některé (z našeho pohledu) zbytečné informace v datové části, jako třeba uživatelské jména a hesla ;-).

Typický zástupcem této kategorie je program tcpdump. Tcpdump zachytává packety a zaznamenává jejich hlavičky. Spuštění potřebuje superuživatelské oprávnění a pro jeho příklad stačí tcpdump jednoduše spustit s parametrem, které že zařízení nás zajímá.

root@hippo~# tcpdump -i eth0
tcpdump: listening on eth0
13:23:38.540041 arp who-has 192.168.0.254 tell 192.168.0.2
13:23:38.540780 arp reply 192.168.0.254 is-at 0:80:48:2b:ed:e6
13:23:38.552194 192.168.0.2.1038 > GWHOREP.domain:  52743+ PTR?254.0.168.192.in-addr.arpa. (44) (DF)
13:24:13.041946 192.168.0.2 > 192.168.0.254: icmp: echo request (DF)
13:24:13.043171 192.168.0.254 > 192.168.0.2: icmp: echo reply (DF)
13:24:14.040934 192.168.0.2 > 192.168.0.254: icmp: echo request (DF)
13:24:14.042053 192.168.0.254 > 192.168.0.2: icmp: echo reply (DF)
13:24:18.040046 arp who-has 192.168.0.254 tell 192.168.0.2
13:24:18.040782 arp reply 192.168.0.254 is-at 0:80:48:2b:ed:e6
13:24:21.858459 192.168.0.2.1103 > 192.168.0.254.telnet: S 3338620162:3338620162(0) win 5840 \
 <mss 1460,sackOK,timestamp 533032 0,nop,wscale 0> (DF) [tos 0x10]
13:24:21.860205 192.168.0.254.telnet > 192.168.0.2.1103: S 1820639165:1820639165(0) ack 3338620163 \
 win 8192 <mss 1460,nop,wscale 0>
13:24:21.860346 192.168.0.2.1103 > 192.168.0.254.telnet: . ack 1 win 5840 (DF) [tos 0x10]
13:24:21.864083 192.168.0.2.1103 > 192.168.0.254.telnet: P 1:28(27) ack 1 win 5840 (DF) [tos 0x10]
13:24:21.865646 192.168.0.254.telnet > 192.168.0.2.1103: P 1:10(9) ack 28 win 8165
13:24:21.865748 192.168.0.2.1103 > 192.168.0.254.telnet: . ack 10 win 5840 (DF) [tos 0x10]
13:24:21.866087 192.168.0.2.1103 > 192.168.0.254.telnet: P 28:31(3) ack 10 win 5840 (DF) [tos 0x10]
13:24:21.868016 192.168.0.254.telnet > 192.168.0.2.1103: P 10:12(2) ack 31 win 8162
13:24:21.900114 192.168.0.2.1103 > 192.168.0.254.telnet: . ack 12 win 5840 (DF) [tos 0x10]
13:24:21.901452 192.168.0.254.telnet > 192.168.0.2.1103: P 12:83(71) ack 31 win 8162

V tomto příkladu vidíme žádost o odpověď a odpověď, kterou generuje např. výše zmíněný program ping. Dále je vidět začátek telnetové komunikace.

Pokud by vás děsil moc podrobný výpis, použijte parametr -q, pokud je to přesně naopak, přidejte programu tcpdump parametr -v, popř. -vv a nebo -vvv. Samozřejmě je možné filtrovat podle různých kritérií, které packety se mají zaznamenávat.

Další diagnostické nástroje

Trasování

Trasování je činnost, díky které zjistíme, přes které stroje naše komunikace prochází. Základní program traceroute to dělá tak, že vysílá UDP packety s různě nastaveným příznakem TTL (Time To Live), který se při průchodu každým aktivním zařízením snižuje o 1. V případě, že je tato hodnota rovna 0 dojde k tomu, že stroj packet jednoduše zahodí a vygeneruje chybové hlášení přes ICMP. A na to traceroute čeká a průběžně tento příznak zvyšuje. Vidět to můžeme na následujícím případě, jednotlivé řádky odpovídají postupně se zvyšujícím hodnotám TTL.

oc@hippo:~$ traceroute www.linuxsoft.cz
traceroute to www.linuxsoft.cz (82.208.29.38), 30 hops max, 38 byte packets
1  * * *
2  * * *
3  * * *
4  * * *
5  sp.c2620.st.ja.wlnet.cz (193.165.75.129)  30.441 ms  32.084 ms  32.191 ms
6  ja.c2611.836.tb.wlnet.cz (193.165.79.9)  39.972 ms  39.380 ms  35.485 ms
7  zl.c2651.palcat.ta.wlnet.cz (193.165.72.1)  46.422 ms  54.623 ms  36.695 ms
8  Pha-Ta.bb.skynet.cz (193.165.253.141)  59.549 ms  59.523 ms  58.079  ms
9  nix1.to.cas.ip-anywhere.net (194.50.100.15)  50.252 ms  51.657 ms  51.595 ms
10 henry.casablanca.cz (217.11.224.237)  70.639 ms  56.611 ms  48.762 ms
11 ip38.linuxsoft.cz (82.208.29.38)  55.908 ms  57.809 ms  65.568 ms

Samozřejmě se může stát, že packet zahodí nějaký firewall, v tom případě vypíše program místo adresy stroje a zpoždění pouze hvězdičku (*). A přesně tohle řeší program tcptraceroute, který místo toho vysílá packety TCP s příznaky SYN, takže by je firewally měly propustit.

oc@hippo:~$ /usr/sbin/tcptraceroute -f 2 linuxsoft.cz smtp
Selected device eth0, address 192.168.0.2, port 33134 for outgoing packets
Tracing the path to linuxsoft.cz (82.208.29.38) on TCP port 25, 30 hops max
 2  192.168.99.254 (192.168.99.254) 9.125 ms  8.713 ms  8.620 ms
 3  unirov.pacov.net.75.165.193.in-addr.arpa (193.165.75.6)  18.509 ms  18.136 ms  17.950 ms
 4  ns.pacov.net (193.165.75.241)  17.769 ms  18.035 ms  18.213 ms
 5  pa.c2620.st.ja.wlnet.cz (193.165.75.225)  34.087 ms  26.319 ms  25.624 ms
 6  ja.c2611.836.tb.wlnet.cz (193.165.79.9)  36.668 ms  38.294 ms  33.364 ms
 7  zl.c2651.palcat.ta.wlnet.cz (193.165.72.1)  60.656 ms  38.718 ms  48.954 ms
 8  Pha-Ta.bb.skynet.cz (193.165.253.141)  67.087 ms  65.291 ms  58.226 ms
 9  nix1.to.cas.ip-anywhere.net (194.50.100.15)  83.545 ms  86.258 ms  69.052 ms
10  henry.casablanca.cz (217.11.224.237)  54.099 ms  58.291 ms  72.913 ms
11  ip38.linuxsoft.cz (82.208.29.38) [closed]  62.297 ms  63.101 ms  62.888 ms

A co že jsme to vlastně udělali? Příkaz trasoval spojení na adresu linuxsoft.cz, díky parametru -f se začalo rovnou druhým skokem a smtp na konci znamená, že se program bude snažit spojit s portem pro odesílání elektronické pošty (obvykle 25), to pouze z důvodu, aby nedošlo k problémům při trasování (např. při použití proxy serveru atp.).

Scanování portů atd.

Scanováním portů se obvykle rozumí testovaní, zda na daném portu běží nějaká služba. Díky tomu můžete otestovat nastavení svého firewallu a podobně.

Jedním z nejznámějších programů je zřejmě nmap. Nmap nabízí daleko více možností než pouhé scanování portů pomocí volání funkce connect() (což je bohužel jediné, co může uživatel bez práv superuživatele dělat).

Opět vám předvedu typické použití programu nmap:

root@hippo:~#  nmap 192.168.0.1 -O -sS
Starting nmap 3.55 ( http://www.insecure.org/nmap/ ) at 2004-07-10 22:13 CEST
Interesting ports on zlabatka (192.168.0.1):
(The 1658 ports scanned but not shown below are in state: closed)
PORT     STATE SERVICE
22/tcp   open  ssh
1024/tcp open  kdm
MAC Address: 00:E0:7D:BA:20:73 (NETRONIX)
Device type: general purpose
Running: Linux 2.4.X|2.5.X
OS details: Linux 2.4.0 - 2.5.20
Uptime 0.509 days (since Sat Jul 10 10:00:00 2004)

Nmap run completed -- 1 IP address (1 host up) scanned in 6.271 seconds

Nejprve k volbám: -sS určuje, že typ scanování bude SYN stealth scan (popsáno výše) a -O podle určitých specifických znaků v packetech poměrně přesně (díky obsáhlé databázi) určí, jaké operační systém na stroji asi běží a v našem případě dokonce i uptime. Kromě stealth scanu můžete použít celou řadu dalších, jako příklad se dají uvést např. volby -sN (posílá packety bez příznaků) nebo -sX (Xmas Tree, packety mají příznaky FIN, URG a PUSH). Program standardně testuje základní rozsah portů, na kterých by mohlo běžet něco zajímavého, v případě, že chcete testovat nějaký vlastní rozsah, použijte parametru -p.

Zdroje

/usr/share/doc/iproute/ip-cref.ps
man ping
man hping2
man netstat
man tcpdump
man traceroute
man tcptraceroute
man nmap

Za konzultace bych chtěl poděkovat Honzovi Houšťkovi.

KOMENTARZE

Tylko zarejestrowani użytkownicy mogą dopisywać komentarze.

Szukanie oprogramowania

Latest aktual Distributions

1.	Pacman linux Download: 4873x
2.	FreeBSD Download: 9063x
3.	PCLinuxOS-2010 Download: 8561x
4.	alcolix Download: 10943x
5.	Onebase Linux Download: 9656x
6.	Novell Linux Desktop Download: 0x
7.	KateOS Download: 6239x

Latest aktual Software

1.	xinetd Download: 2411x
2.	RDGS Download: 937x
3.	spkg Download: 4751x
4.	LinPacker Download: 9961x
5.	VFU File Manager Download: 3196x
6.	LeftHand Mała Księgowość Download: 7200x
7.	MISU pyFotoResize Download: 2803x
8.	Lefthand CRM Download: 3560x
9.	MetadataExtractor Download: 0x
10.	RCP100 Download: 3116x
11.	Predaj softveru Download: 0x
12.	MSH Free Autoresponder Download: 0x

linuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz