LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu

ARCHIV



   

> Internetové bankovnictví v Linuxu (1) - Úvod

V první části seriálu si představíme přímé a internetové bankovnictví a aplikace jednotlivých bank včetně oficiálních nároků na software.

22.4.2004 10:00 | Ondřej Čečák | Články autora | přečteno 25370×

Co to je elektronické bankovnictví

Elektronické (přímé) bankovnictví je způsob komunikace mezi bankou a jejími klienty. Klienti nemusí navštěvovat pobočku banky s každým příkazem, ale hodně věcí si mohou vyřizovat v pohodlí domova nebo kanceláře pomocí moderních komunikačních kanálů. Výhody ale nejsou pouze na straně klienta, banky také obvykle elektronické bankovnictví vítají - pracovníky za přepážkou můžou nahradit (většinou) automatické prvky databáze.

Mezi hlavní výhody přímého bankovnictví patří dostupnost a pohodlnost (nemusíte chodit do banky; není nutné hledat bankomat nebo rovnou pobočku banky např. kvůli zjištění zůstatku), rychlost (některé operace může banka provést rychleji než při papírovém zadání a navíc nemusíte čekat, až pobočka otevře) a cena (přímé bankovnictví je často několikanásobně levnější). Jednou z nevýhod je možnost zneužití (pokud si to zaviníte sami svým nevhodným chováním) nebo ztráta osobního kontaktu s pracovníky banky.

V tomto seriálu se budeme bavit o internetovém bankovnictví (komunikace s bankou prostřednictvím internetu), ale pokud se vám internet banking moc nezamlouvá, máte několik dalších možností, jak si zjednodušit život - komunikovat s bankou díky mobilnímu telefonu (GSM banking, obvykle ovládáno prostřednictví aplikace na SIM Toolkit umožňuje komunikaci s bankou díky mobilnímu telefonu; WAP banking, varianta internet bankingu, s bankou se komunikuje pomocí WAP) nebo pomocí obyčejného telefonu (phone banking, jednoduše vytočíte speciální číslo s automatickým hlasovým systémem a živým bankéřem).

Jak to funguje

Existují dva hlavní způsoby komunikace s bankou - přes tenkého klienta (např. webový prohlížeč) nebo přes bankou dodanou aplikaci, kterou si klient nainstaluje na svůj počítač a může ji případně využívat dalším programem např. pro hromadné zadávání příkazů.

My se v našem testu zaměříme na první způsob - komunikace přes webový prohlížeč. Banka má v tomto případě docela obtížnou situaci - není úplně jednoduché přizpůsobit se velkému počtu počítačů s různým softwarem (různé druhy a verze operačních systémů, webových prohlížečů, Java nebo dalších pluginů apod.) a každá banka si to řeší po svém - některé podporují širokou škálu prohlížečů a podobně (obvykle stačí, aby jejich aplikace byla validní podle standardu HTML 4.x a používala pro aktivní operace Javu, která je multiplatformní), další přístup k aplikaci striktně omezují na konkrétní prohlížeč nebo Java plugin.

Bezpečnost až na prvním místě

Rozhodně se mnou budete souhlasit, že bezpečnost bude to hlavní - jde přece o bezpečnost vašich financí.

Celé spojení je šifrováno (pomocí SSL, Secure Sockets Layer), protože by bylo nežádoucí, aby kdokoli mohl jednoduše odchytnout a případně nějak zneužít vaši komunikaci s bankou. Velice důležité je ale vědět, že ten s kým šifrovaně komunikujete, je opravdu bankovní aplikace. Proto se banka prokáže certifikátem třetí strany (CA, Certifikační Autorita), které buď musíte věřit nebo před importem ověřit pravost nějakým jiným komunikačním kanálem (např. kontrola fingerprintu certifikátu pomocí telefonu).

Šifrování komunikace a ověření, že komunikujete s bankou ale samozřejmě nestačí, protože banka musí vědět, s kým má tu čest. Možností autentizace je několik - přihlásit se můžete uživatelským jménem a statickým heslem, jednorázovým heslem, prostřednictvím kalkulátoru nebo certifikátu v souboru nebo jinde (na disketě, čipové kartě či tokenu). I přihlášení pomocí statického uživatelského jména a hesla stačí, ale musíte se patřičně chovat.

Pár doporučení:

  • je-li vám osud vašich prostředků na účtě milý, nepřihlašujte se z nedůvěryhodných míst (internetové kavárny a podobně)
  • opravdu důležité je ověřovat pravost SSL certifikátu
  • samozřejmostí je dobré chování s heslem (nemělo by být úplně triviální nebo lehce uhodnutelné; pokud si ho musíte napsat, tak ho uchovávejte na bezpečném místě a dávejte si pozor při zadávání)
  • před automatickým odklepnutím varovného okna prohlížeče přemýšlet a varování si přečíst
  • samozřejmostí je, že váš počítač musí být dobře zabezpečen, protože pokud je váš počítač nedůvěryhodný, je veškeré šifrování a podepisování operací na nic

Bankovnictví v linuxu

A jak je to v linuxu? Hlavních překážek je hned několik a většina souvisí s návrhem aplikace, kterou banka používá. Existuje několik internetových bankovních aplikací, které fungují bez problémů a na druhé straně některé nefungují vůbec.

Hlavní překážky

Microsoft Java Virtual Machine

Problém MS Javy je v tom, že se liší od Javy, kterou poskytuje SUN a hlavně, Java od Microsoftu je k dispozici pouze pro operační systém Windows.

Microsoft chtěl původně skončit s podporou své implementace Javy v lednu, resp. po dohodě se Sunem v září letošního roku. Tento měsíc se ale obě firmy dohodly a to mimo jiné znamená, že Microsoft bude podporovat "svoji" Javu do konce roku 2007 (nebude přidávat žádné nové vlastnosti, pouze bude opravovat bezpečnostní chyby).

Internet Explorer

Další problém je s podporou prohlížečů, protože existují banky, které vyžadují Internet Explorer (který přímo pod linuxem neběží). Tím, že nastavíte svému prohlížeči, aby se tvářil stejně jako IE, si ale moc nepomůžete - stránka nemusí splňovat normy HTML a nemusí se zobrazit korektně a funkčnost tam může být výrazně omezena (navíc, tím že nepoužíváte podporovaný software přicházíte o podporu ze strany banky).

Náš test

V příštích dílech si představíme postupně jednotlivé banky a jejich produkty s důrazem na funkčnost v alternativních prohlížečích (Mozilla, Opera) a operačních systémech (Linux). V závěrečném díle bude celkové shrnutí a tabulka s popisem a hodnocením jednotlivých bankovních aplikací.

Následující tabulka pouze představuje jednotlivé banky, jejich internetové aplikace a uváděné softwarové požadavky.

Jméno bankyNázev internetové aplikaceOficiální sw požadavky
Citibank, a. s. Citibank Online OS MS Windows, MS IE 4.0 a vyšší nebo NN 4.0 a vyšší
Česká spořitelna, a.s. SERVIS 24 Internetbanking OS MS Windows, MS Internet Explorer 5.0 a vyšší
ČSOB ČSOB Internet banking 24 OS MS Windows, MS IE 5.5 (128 Bit šif.) a vyšší
Dresdner Bank CZ a.s. Internet banking OS MS Windows, MS IE 6.0 a vyšší nebo NN 6.0 a vyšší, jakýsi .exe plugin
eBanka, a.s. Internetové bankovnictví internetový (webový) prohlížeč
GE Capital Bank, a.s Internet Banka, Internet Banka GEnius OS MS Windows (optimalizováno pro rozlišení 800x600), IE 5 a vyšší, MS Java 2752 a vyšší
HVB Bank, a.s. Online Banking OS MS Windows, MS IE 4.0 a vyšší nebo NN 4.07-4.75
Interbanka, a.s. IBnet MS IE 5.5 (128 Bit šif.), MS nebo SUN Java
Komerční banka, a.s Mojebanka, Expresní linka Plus OS MS Windows, MS IE 5.x a vyšší, MS Java
Raiffeisenbank, a.s. Internetové bankovnictví podpora standard HTML 4.0, podpora Javy (pro aktivní operace)
Volksbank CZ, a. s. Internetbanking 32bit OS MS Windows, MS IE 5.5 nebo NN 6.0 a vyšší, nainstalovaný plugin Volksbanky
Waldviertler Sparkasse von 1842 Internetbanking OS MS Windows, MS IE 5.0 a vyšší, Active X
Živnostenská banka, a.s. NetBanka OS MS Windows, MS IE 5 a vyšší, MS Java verze 2752 nebo SUN Java 1.3 (doporučená), popřípadě alternativní prohlížeč s podporou standardu HTML 4.0, ale bez technické podpory

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 23.4.2004 08:32 Jan Němec
|- Re: Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 23.4.2004 08:35 Jan Němec
| |- Re: Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 23.4.2004 12:15 Jan Houštěk
| L Re: Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 23.4.2004 18:14 Pavel `Goldenfish' Kysilka
L Re: Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 23.4.2004 09:28 Michal Eibl
  L Re: Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 23.4.2004 18:28 Ondřej Čečák
    L Re: Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 24.4.2004 15:52 Petr Jakubec
      L Re: Raiffeisenbank má stránku o Linuxu 24.4.2004 19:17 Ondřej Čečák
GE Capital Bank 26.4.2004 23:15 BlueSky
L Re: GE Capital Bank 27.4.2004 17:09 Ondřej Čečák
KB - Java 27.4.2004 15:50 Jiri Dobry
L Re: KB - Java 27.4.2004 17:18 Ondřej Čečák
Mozilla a eBanka 27.4.2004 16:17 Jan Ondroušek
Článek na mesec.cz 27.4.2004 16:35 BlueSky
Raiffesen - problém s certifikátem 28.4.2004 10:15 Ctibor Ott




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

28.11.2018 23:56 /František Kučera
Prosincový sraz spolku OpenAlt se koná ve středu 5.12.2018 od 16:00 na adrese Zikova 1903/4, Praha 6. Tentokrát navštívíme organizaci CESNET. Na programu jsou dvě přednášky: Distribuované úložiště Ceph (Michal Strnad) a Plně šifrovaný disk na moderním systému (Ondřej Caletka). Následně se přesuneme do některé z nedalekých restaurací, kde budeme pokračovat v diskusi.
Komentářů: 1

12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz
22. listopadu 2018 se koná v Praze na Karlově náměstí již pátý ročník konference s tématem Datová centra pro business, která nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky: Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je optimálně využít pro vlastní prospěch? Jak si zajistit odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybírat dodavatele služeb? Jak volit vhodné součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně datové centrum spravovat? Jak co nejlépe eliminovat možná rizika? apod. Příznivci LinuxSoftu mohou při registraci uplatnit kód LIN350, který jim přinese zvýhodněné vstupné s 50% slevou.
Přidat komentář

6.11.2018 2:04 /František Kučera
Říjnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná v listopadu – již tento čtvrtek – 8. 11. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma umění a technologie, IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák
LinuxDays 2018 již tento víkend, registrace je otevřená.
Přidat komentář

18.9.2018 23:30 /František Kučera
Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz
20.9.2018 proběhne v pražském Kongresovém centru Vavruška konference Mobilní řešení pro business. Návštěvníci si vyslechnou mimo jiné přednášky na témata: Nejdůležitější aktuální trendy v oblasti mobilních technologií, správa a zabezpečení mobilních zařízení ve firmách, jak mobilně přistupovat k informačnímu systému firmy, kdy se vyplatí používat odolná mobilní zařízení nebo jak zabezpečit mobilní komunikaci.
Přidat komentář

12.8.2018 16:58 /František Kučera
Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
Přidat komentář

16.7.2018 1:05 /František Kučera
Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

31.7.2023 14:13 / Linda Graham
iPhone Services

30.11.2022 9:32 / Kyle McDermott
Hosting download unavailable

13.12.2018 10:57 / Jan Mareš
Re: zavináč

2.12.2018 23:56 / František Kučera
Sraz

5.10.2018 17:12 / Jakub Kuljovsky
Re: Jaký kurz a software by jste doporučili pro začínajcího kodéra?

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze