Další žádanou vymožeností, která přibyla do verze 5 databázového stroje MySQL jsou triggery. Dnes se podíváme na to, co to přesně triggery jsou a k čemu jsou v databázovém světě dobré. Bude to spíše teoretické povídání s tím, že věci specifické pro MySQL budou soustředěny do následujícího článku.

Triggery

Především - existuje krásné české slovo, jímž se dá přeložit anglické trigger - a to je spoušť. Moc se ale neujalo. Možná proto, že zní tak nepořádně. Představte si třeba větu "po mojí úpravě kódu zůstala v databázi pěkná spoušť". Protože tohle by asi většina uživatelů slyšet nechtěla, budu používat spíš původní, anglické slovo trigger.

Suchá definice pak praví, že trigger je uložená procedura, která se spouští v souvislosti s provedením nějakého akčního dotazu na tabulce. Pokud tuto definici trochu rozpitváme, dostaneme z ní následující informace:

• Trigger je "uložená procedura", to znamená, že uvnitř triggeru lze provádět většinu věcí, které umí uložené procedury. V triggeru lze mít například smyčku, podmínku, lokální proměnnou, matematický výpočet a podobně.
• Spouští se "v souvislosti" s akčním dotazem. To v praxi znamená, že se trigger může spustit buď předtím, než je úprava dat provedena, nebo poté, co jsou změny v datech zapsány do databáze. Některé databáze umožňují pouze triggery před uložením dat, ale většina (včetně MySQL) má k dispozici oba typy.
  
• "Akční dotaz" znamená, že trigger lze spustit při vkládání dat, při jejich aktualizaci nebo při odstraňování dat z databáze. Rovněž z toho vyplývá, že trigger nelze v žádném případě spustit příkazem SELECT.
  
• "na tabulce" - každý trigger patří právě jedné tabulce. Ačkoli samozřejmě může existovat tabulka bez triggeru, není možné, aby existoval trigger nezávisle na tabulce. V některých DBMS může být více triggerů stejného typu na jedné tabulce a lze dokonce určit pořadí, v němž budou spuštěny. V MySQL však některé z těchto věcí nejsou možné.
  

Čím se liší od uložených procedur

Triggery mají sice stejnou syntaxi jako uložené procedury, přesto se od nich v lecčems liší. Tak především triggerům není možné předávat žádné vstupní parametry. To znamená, že trigger nemá žádné informace o tom, jak by měl být prováděn, které by se daly "zvenčí" přepínat za chodu. Triggery navíc narozdíl od uložených procedur nemohou vracet sadu záznamů. A navíc, databázové systémy mívají některá omezení a příkazy, které se v triggerech nesmějí objevit. Pro MySQL platí, že se v triggeru nesmí objevit přinejmenším tyto příkazy:

• Příkazy ALTER (ALTER TABLE, ALTER DATABASE a tak dále)
• Příkazy pro řízení transakcí (START TRANSACTION, ROLLBACK, COMMIT)
• Volání procedur (CALL)
• Příkazy pro nastavování práv (GRANT, REVOKE)
• a některé další příkazy

Na druhou stranu mají triggery oproti uloženým procedurám něco navíc; mají totiž "vevnitř" přístup k datům, která se právě mění. To například znamená, že trigger, který se spouští před aktualizací nějaké tabulky má přístup k hodnotám těch řádků, které se snažíme změnit. Také to znamená, že v triggeru můžete provést nějaké rozhodnutí v závislosti na datech, která má tento trigger změnit.

Jak se používají

Triggery se v tabulkách používají z několika důvodů. Ty mohou souviset s konzistencí dat, s jejich správou a údržbou nebo s tím, jak a kdy bude databáze komunikovat se svým okolím. Abyste měli určitou představu, nastíním některé typičtější scénáře:

1. Konzistence dat: Trigger může provést výpočet a na základě toho povolit nebo nepovolit změnu dat v databázi. Například v tabulce skladových zásob může být trigger, který zakáže vyskladnit zboží v případě, že bychom se tím dostali do záporného stavu zboží. Trigger může zakázat smazání zákazníka z databáze v případě, kdy má u nás nějaký dluh a podobně.
2. Protokolování změn: Trigger může evidovat kdo, kdy a jak měnil data. Lze tak dohledat pracovníka, který zadal špatné údaje nebo zjistit, v kolik hodin došlo k navstupování včerejší uzávěrky.
3. Verzování dat: Díky triggerům lze snadno naprogramovat aplikaci tak, aby jedna tabulka udržovala historii změn tabulky jiné. To lze s úspěchem použít třeba jako bezpečnostní mechanismus. (Pouze nám tím databáze dost naroste).
   
4. Zasílání zpráv světu: Trigger může spustit nějaký externí program nebo proces. Poněkud otřepaný příklad praví, že při změně ceny akcií rozešle databáze e-maily obchodníkům; jistě si ale dokážete představit i jiné využití.

Typický scénář použití triggerů je tedy takový:

1. Databáze zachytí požadavek na změnu dat - dejme tomu na aktualizaci dat v tabulce.
2. DMBS zjistí, zda je pro tuto tabulku definován trigger, který se má provést před aktualizací záznamů. Pokud ano, provede jej.
3. Jestliže trigger aktualizaci nezrušil, zapíší se data do tabulky.
4. DMBS zjistí, zda je pro tuto tabulku definován trigger, který se má provést po aktualizací záznamů. Pokud ano, provede jej.
5. Dokončeno. Systémové prostředky použité pro zápis dat jsou vráceny systému a čeká se na další požadavek.
   

Aplikační logika v databázi

Poněkud kontroverzním tématem je použití triggerů jako centrálního bodu pro vytvoření či správu aplikační logiky. Zastánci tohoto přístupu tvrdí, že pomocí triggerů se v dnešní době ná naprogramovat prakticky cokoliv a výsledek pak mohou používat všechny aplikace sdílející danou databázi; odpůrci zase tvrdí, že databáze by měla sloužit jako úložiště dat a pro správu aplikační logiky by měly sloužit aplikační servery.

Jak už to bývá, pravda je někde uprostřed. O tom, kolik toho budou zajišťovat triggery budete muset nakonec rozhodnout ve svých aplikacích sami.

Na co dát pozor

Přestože triggery jsou ve spoustě situací velmi přínosné, měli byste vědět, že jsou s nimi spojena určitá úskalí. Především - každý trigger zabere nějakou dobu. Pokud budete mít triggerů více a/nebo pokud budou provádět časově dlouhé operace, můžete si snížit dobu odezvy databáze na akční dotazy. Rovněž triggery se obtížně ladí. Klasický akční dotaz změní data a skončí; trigger může data modifikovat, uložit jinam nebo operaci zakázat. Díky tomu bývá občas velmi obtížné zjistit, co se vlastně v databázi děje - a to je tím palčivější, čím více triggerů máte a čím složitější akce provádějí.