Jak asi tušíte, dnes se zaměříme na zálohování MySQL databází z pohledu správce systému. Budeme tedy uvažovat o situacích, kdy máme daný server na starosti a můžeme, když je to potřeba, pracovat jako superuživatel. Jak uvidíme, i zde je více možností zálohování.

Příkaz BACKUP TABLE

Superuživatel samozřejmě může využít všechny možnosti, o nichž jsme hovořili v předchozích dvou dílech seriálu. Rovněž může použít některé další nástroje. Patří mezi ně příkaz BACKUP TABLE, který slouží k zálohování jediné tabulky. Jeho syntaxe je následující:

A upřímně řečeno, používám jej dost nerad. Tento příkaz má následující výhody:

• Umožňuje elegantně pořídit kopii jediné tabulky
• Je principielně dosti rychlý
• Dá se velmi snadno zapamatovat

Ale rovněž následující nezanedbatelné nevýhody:

• Při zápisu do cílového adresáře jste omezeni právy systému (tato nevýhoda pochopitelně není pro superuživatele podstatná)
• Funguje to jen s tabulkami typu MyISAM.
• Příkaz je v dokumentaci označen jako zastaralý.
• Neumožňuje přepsat existující data
• A konečně - situace, v níž byste chtěli zálohovat jedinou tabulku je z hlediska správy serveru poměrně vzácná.

Jak to funguje? Jednoduše. Na serveru jsou pro každou tabulku typu MyISAM vyhrazeny až tři soubory:

Pozn.: Seznam není vyčerpávající. V MySQL 5 může napříkad existovat soubor *.TRG s definicí triggerů pro danou tabulku, ale to teď není podstatné.

Když přijde příkaz pro zálohování pomocí BACKUP TABLE, databáze se postará aby do dané tabulky nemohl nikdo zapisovat a pak prostě vykopíruje soubory frm a MYD do cílového adresáře. Indexy se nekopírují, neboť je lze z obnovených dat poměrně snadno zrekonstruovat. Jak vidíme, není tedy za příkazem BACKUP TABLE žádná velká alchymie.

Příkaz mysqldump

Tento užitečný příkaz vytvoří zálohu dat tak, že sestaví SQL příkazy, které povedou k vytvoření dané tabuky nebo tabulek. Příkad:

Povede k tomu, že bude vytvořen v domovském adresáři soubor lidi.sql se zhruba následujícím obsahem:

Je tedy vytvořena jak definice tabulky, tak i data. Příkaz mysqldump má poměrně hodně přepínačů, s nimiž bude dobré se seznámit, pokud to myslíte s tímto příkazem vážně a dá se použít i na jiné typy tabulek než MyISAM. Osobně ho mám docela rád, protože produkuje výstup, který je člověku čitelný, textový a který se dá rozumně zkomprimovat. Lze se také zmínit o tom, že vygenerované příkazy se mohou náramně hodit při exportu struktury a dat na jiný typ DBMS.

Skript mysqlhotcopy

Ten mám rád ze všech nejméně. Nejdřív ale, co to dělá. Funguje v podstatě tak jako BACKUP TABLE s tím rozdílem, že může zálohovat více tabulek nebo i více databází. Rovněž se v dokumentaci praví že je rychlejší než BACKUP TABLE a není označen jako zastaralý.

Teď něco nevýhod:

• Skript je v PERLu, což znamená, že musíte být schopni spouštět perlové skripty, aby to fungovalo.
• Skript vyžaduje závislosti: Data::Dumper a některé další. Většinou je budete v systému mít.
• Není obecně přítomen ve Windows distribucích MySQL

Neříkám, že mysqlhotcopy nemáte používat nebo že to nebude fungovat, ale raději bych zálohování svěřil odzkoušenému binárnímu programu než skriptu (je to věc názoru, nekamenujte mě v diskuzi).

Závěr

Zdaleka jsme nevyčerpali všechny možnosti zálohování. V praxi bude zvolená strategie nejspíš nějakou kombinací uvedených způsobů. Přitom, když se budete rozhodovat co a jak zálohovat, Vám mohou pomoci následující otázky:

• Co by se stalo, kdybych právě o tato data přišel?
• Jak často by se měla právě tato databáze či tabulka zálohovat?
• Kolik (historicky) záloh těchto dat budu potřebovat?
• Jaký způsob zálohování bude nejrychlejší/nejvýkonnější/nejbezpečnější

Jak vidíte, je toho dost. Cílem bylo seznámit Vás s nejběžnějšími technikami zálohování s tím, že svoji cestu si musí najít každý sám.