V tomto díle seriálu nebude žádná teorie. Opravdu. Slibuji.
Testovací data
Fulltextové vyhledávání se nejlépe zkouší na nějakých smysluplných
datech, a k tomu nejlépe, když jich je "větší než malé množství". Mějme
tedy následující tabulku:
create table clanky (id
int not null auto_increment, cislo int, zneni text, primary key (id));
s následujícím fulltextem
alter table clanky add
fulltext (zneni);
Najít smysluplná data na internetu také není problém, já jsem
tabulku naplnil údaji ze sesterského seriálu o PHP tímto triviálním
PHP skriptem:
<?php
$idclanku=Array(1=>171,172,173,176,177,178,179,180,181,183,
188,192,199,204,205,206,212,217,229,234,
252,257,264,269,270,274,292,296,297,303,
310,321,325,328,329,336,337,344,345,357,
361,366,368,369,375,408,414,420,422,425,
430,436,440,443,444,457,459,462,467,475,
484,488,492,502,504,514,517,523,524,538,
543,545,551,556,557,564,567,572,574,580,
587,588,609,613,617,623,626,629,635,636,
642,644,646,651,657,658,663,666,670,674
);
function textclanku($clanek){
global $idclanku;
$id=$idclanku[$clanek];
$url="http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=$id";
ob_start();
readfile ($url);
$textclanku = ob_get_contents();
ob_end_clean();
$textzacatku="<h2><img
src=\"img/sipka1.png\" width=\"15\" height=\"15\" alt=\">\">";
$textkonce="<div
class=\"links\">";
$zacatek=strpos($textclanku,$textzacatku);
$konec=strpos($textclanku,$textkonce);
return substr($textclanku,$zacatek,($konec-$zacatek));
}
mysql_connect("localhost","root","") or die (mysql_error());
mysql_select_db("test");
mysql_query("SET NAMES 'utf8'");
for ($i=1; $i<=count($idclanku);$i++) {
$sql="insert into clanky
(cislo, zneni) values (".$idclanku[$i].",'".mysql_escape_string(textclanku($i))."')";
mysql_query($sql)or die (mysql_error());
}
?>
Pozn.: Pokud zrovna neholdujete
PHP, nezoufejte. Je to jen na okraj. Tento skriptík definuje stočlenné
pole hodnot, jehož každý člen obsahuje identifikátor článku ze seriálu
o PHP
na našem serveru. Toto stočlenné pole je postupně procházeno,
jednotlivé články se stahují a ukládají se do tabulky, kterou jsme
vytvořili. Zabýval jsem se tím jen proto, abych získal pro fulltextové
vyhledávání nějaká smysluplná data.
Vyhledáváme!
Takže, teď již máme opravdu vše pro vyhledávání fulltextem. K tomu
slouží v MySQL funkce MATCH.
Její nejjednodušší použití je následující:
select
* from
clanky where match (zneni) against ('substr');
Tento kód vybere ze seznamu článků ty, které obsahují hledanou frázi
- substr (to je jedna z
funkcí jazyka PHP). Přestože to z příkazu přímo nevyplývá, tento příkaz
vrátí výsledky sestupně podle relevance. To totiž funkce MATCH v
klauzuli WHERE bez uvedení implicitního řazení udělá vždy. Přestože je
relevance pouze hodnota sloužící k porovnávání, můžeme ji do výsledků
zahrnout - to by potom mohlo vypadat nějak takto:
select *, match (zneni)
against ('substr') from clanky where match (zneni) against ('substr');
Pozn.: Mohlo by se zdát, že to zatíže
server, protože ten bude muset provést řazení dvakrát. Nicméně není to
tak, podle dokumentace optimalizátor dotazů tuto situaci rozpozná a
fulltextové prohledávání provede pouze jednou.
Stejně tak by nebyl problém vyžádat si povinné seřazení položek -
třeba podle relevance vzestupně. Sice by to znamenalo, že
nejpravděpodobnější výsledky budou vráceny až naposled, ale syntakticky
je to možné. Odpovídající příkaz by byl:
select *, match (zneni)
against ('substr') from clanky where match (zneni) against ('substr')
order by match (zneni) against ('substr');
Všimněte si rovněž, že příkaz
select * from clanky
where match (zneni) against ('PHP');
žádné řádky nevrátí. Uplatní se zde pravidlo padesátiprocentního
prahu, protože fráze "PHP" se objevuje ve většině článků a je tudíž
vyhodnocena jako nepoužitelná. Všechny příklady jsem dosud uváděl s
tím, že hledaná fráze obsahovala jen jedno slovo - to pro jednoduchost.
Ve skutečnosti je spíše typické hledat slovní spojení. Takže, vypadalo
by to nějak takto:
select * from clanky
where match (zneni) against ('PHP ve spolupráci s apache');
Právě v tom je síla fulltextu - naprogramování něčeho podobného
"ručně" by vám nejspíš zabralo hodně času a úsilí. K tomuto
příkladu bych ještě připomněl, že slova "ve" a "a" budou z
fulltextového vyhledávání vypuštěna, protože jsou příliš krátká.
Boolean mode
To není všechno. MySQL umožňuje ještě mnohem pokročilejší techniky
fulltextového prohledávání. Databázi lze přikázat:
- Která slova v hledaném textu musejí být
- Která slova v hledaném textu nesmějí být
- Která slova budou při vyhledávání mít větší (nebo menší)
relevanci než tu, kterou by jim přiřadil počítač
- Která slovní spojení musejí být obsažena doslovně
- Některé další funkce pro zpřesnění vyhledávání.
Ke všemu tomu se dostanete prostřednictvím rozšíření funkce MATCH - IN
BOOLEAN MODE. Osvětlím to na pár příkladech:
select * from clanky
where match (zneni)
against ('+server -apache' IN BOOLEAN MODE);
najde články, které obsahují frázi server,
ale neobsahují frázi apache.
Kdybychom chtěli, aby byly nalezeny všechny články obsahující výraz databáze s tím, že výraz MySQL by byl pro nás méně
relevantní (ale vyloženě by nám nevadil), můžeme použít následující
syntaxi:
select * from clanky
where match (zneni) against ('+databáze <MySQL' IN BOOLEAN MODE);
Na stránkách manuálu se můžete dočíst i o dalších zběsilých formách
tohoto způsobu vyhledávání - lze například použít závorky a tak dále.
Poznámky
Měli byste vědět, že vyhledávání "IN BOOLEAN MODE" má některá
zajímavá omezení. Patří mezi ně:
- Pravidlo padesátiprocentního prahu se nepoužívá
- Výsledky nejsou automaticky řazeny sestupně podle relevance
- Může fungovat i bez existence odpovídajícícho FULLTEXT indexu,
ale je to dosti pomalé
- Existuje v databázi až od verze 4.0.1
K technice použití fulltextu v MySQL bych obecně uvedl následující -
pokud již máte data v MySQL (třeba v tom redakčním systému), může pro
vás použití fulltextu znamenat výhru - jeho nasazení a správa budou v
podstatě bezbolestné. Pokud to ale není váš případ, lze najít mnohem
obecnější fulltextové systémy - například Lucene. Vzájemné
porovnání fulltextových technologií není vůbec jednoduchá věc a
rozhodně to není předmětem našeho seriálu, ale je dobré mít na paměti,
že MySQL není jediný systém, který něco podobného umožňuje.