ARCHIV

Webové prohlížeče (2) - ti ostatní

Dnes vám představím ostatní důležité webové prohlížeče, tedy především ty, které nejsou založeny na Gecku.

13.9.2004 08:00 | Ondřej Čečák | Články autora | přečteno 14373×

Opera

Opera není (podobně jako Mozilla) pouze webový prohlížeč, ale obsahuje i další komponenty jako např. email/news klient, IRC klient atd. Stejně jako předchůdci je multiplatformní, podporované platformy jsou Windows, Linux, Mac, OS/2, Solaris, FreeBSD, QNX, smartphony (často se překládá jako chytré telefony, prostě telefony s pokročilými funkcemi a operačním systémem) a PDA.

Na rozdíl od předchozích programů je ale Opera komerční closed-source aplikace, vyvíjená norskou firmou Opera Software. Přestože je zdrojový kód programu uzavřený, renderovací jádro (pojmenované Presto) si licencuje např. Macromedia pro program Dreamweaver.

Historie

Když v roce 1993 postavila skupinka norských vývojářů (v čele s Jon Stephenson von Tetzchner a Geir Ivarsoey) první webový server v Norsku (pracovali na ODA, Open Document Architecture; pro firmu Televerket později přejmenovanou na Telenor), shledali browser Mosaic ne moc dobře použitelný, a proto si napsali vlastní, který využíval přednosti jejich minulé práce.

Když se v roce 1995 firma Televerket přejmenovala na Telenor, vznikla společnost Opera Software (pro vývojáře to byla změna pouze estetická; stále totiž pracovali ve stejných kancelářích).

Původně byl projekt znám pod jménem MultiTorg Opera (podpora standardu HTML 2.0 a další specialitky jako třeba správa více otevřených dokumentů). Prohlížeč byl vždy vyvíjen s trochu jinými cíli než ostatní – rychlost browsování, přístupnost atd. V Opeře se také objevily poprvé různé funkce, které poté převzaly ostatní prohlížeče. Prohlížeč je populární také díky MDI (Multiple Document Interface), správě oken (nová okna jsou otevírána ve stávajícím).

Ještě dodám, že první release byl v roce 1996 a jako logo se uvádí prosté první písmeno z názvu. Jak je výše – Opera je komerční software, takže pokud se vám nelíbí reklamní banner, který se v neplacené verzi zobrazuje, můžete si koupit licenci (verze pro linux asi za $39).

Textové prohlížeče

Textové prohlížeče mají jednu nespornou výhodu – jsou opravdu velice rychlé. Navíc ke svému spuštění nevyžadují spuštěné XWindow. Z názvu je asi zřejmé, že tato skupina prohlížečů nezobrazuje obrázky :o), nicméně stránky, u kterých autor nepomyslel na tento handicap, mohou být pro textové prohlížeče nepřekonatelnou překážkou (na domovské stránce ELinksu autoři tvrdí, že zhruba 75% webových stránek lze bez problémů zobrazit bez obrázků, a dalších 15% použitelně – ať už s většími nebo menšími obtížemi).

Protože výstupem textových prohlížečů je text :), může být poměrně snadno převáděn na mluvenou řeč např. pro zrakově postižené.

lynx

Klasikou ve svém oboru je prohlížeč lynx. Za jeho vytvořením stojí lidé z kansaské univerzity, kteří ho v roce 1995 uvolnili pod GPL a dali tím možnost vývoje dobrovolníkům z celého světa.

Prohlížeče links

V roce 1999 začal psát Mikuláš Patočka (ano, z České republiky) textový browser links. Později se přidali i další lidé (Martin Pergel, Petr Kulhavý, Karel Kulhavý [aka Clock] ...) a z původního projektu do školy a pro zábavu se stal jeden z nejlepších textových prohlížečů.

Prohlížečů s označením links (resp. na linksu založených) je několik. Hlavní důvod rozvětveného vývoje je práce různých týmů, které se nechtějí vzdát svého stylu psaní kódu, vlastností atd.

Browser links je tedy původní textový prohlížeč, v řadě 0.9x ale nejsou přijímány žádné nové vlastnosti; pouze opravy chyb.

Z prohlížeče links 0.96 vychází ELinks, v době jeho vzniku vývoj linksu několik měsíců stál, takže Pavel Baudiš začal spravovat různé patche a začala -pb vývojová řada. Původně znamenalo E v názvu Experimental (jako vývojová a testovací větev linksu), ale nyní označuje E podle autorů něco mezi Extended a Enhanced.

Z originálního linksu verze 0.92 vychází větev links 2.x, která už není pouze textová – program může běžet i v XWindow, ve framebufferu atp. Grafická verze umí zobrazovat obrázky a dokonce obsahuje jednoduchý filtr proti reklamním bannerům. Program spravuje Mikuláš Patočka, Martin Pergel, Petr Kulhavý a Karel Kulhavý jako projekt Twibright Labs.

A tak trošku vše dohromady a něco navíc je ve větvi hacked links project, kterou spravuje Sergey Karpov. Ta se zaměřuje na links, který bude oplývat užitečnými funkcemi (tedy alespoň pro správce projektu :o)) a je tedy spojením linkse 0.9x, 2.x, ELinkse a vlastních patchů.

... a ti ostatní

Galeon a Epiphany

V době vzniku prohlížeče Galeon (tj. kolem roku 2000) byla Mozilla docela pomalá, a proto odstartoval nový projekt s cílem vytvořit jednoduchý a rychlý webový browser ("the web and only the web") a stal se defaultním prohlížečem Gnome (postavený na enginu Gecko). Na sklonku roku 2002 ale došlo k základnímu rozporu mezi vývojáři – má být Galeon jednoduchý webový prohlížeč nebo by měl mít spíše spoustu nových funkcí, aby byl užitečnější pro uživatele? Po dlouhé diskuzi vše došlo k tomu, že se část vývojářů odtrhla a vytvořili vlastní větev Galeonu – Epiphany.

Epiphany tak postupem času nahradila Galeon jako implicitní prohlížeč Gnome. Na rozdíl od Mozilly používá místo XUL přímo Gnome frontend a podporuje většinu funkcí, po kterých obyčejný uživatel touží.

Konqueror

Konqueror je více-funkční program, protože může být použit kromě prohlížení webu např. jako souborový manager (což ale není téma tohoto článku, takže tyto vlastnosti přejdu).

Prohlížeč konqueror je defaultní browser v KDE a je založen na enginu KHTML (který je vytvořen právě pro něj; podporuje samozřejmě to, co se od něj očekává – standardy HTML 4, CSS 1 a 2, JavaScript, ...). Díky jeho modularitě lze ovšem vyměnit jádro KHTML za Gecko (označován pak ale bývá jako kmozilla).

Poměrně zajímavý je název prohlížeče, první totiž přišel (Netscape) Navigator, následně (Internet) Explorer a nyní po prozkoumání a zajištění navigace přichází dobyvatel Konqueror.

emacs

A konečně (abych nezapomněl na ostatní operační systémy ;o)), nadšení uživatelé emacs(u) mohou použít např.: Emacs/W3 nebo Emacs-w3m.

Odkazy a dodatky

• Wikipedia
• Opera (browser homepage)
• Lynx (homepage)
• Lynx links (stránka plná odkazů souvisejících s lynxem, skvělá studnice informací a rad)
• links (homepage)
• Hacked links project (homepage)
• ELinks (homepage)
• Galeon (homepage)
• Epiphany (homepage)
• Konqueror (homepage)
• Dillo (malý a jednoduchý a především rychlý webový prohlížeč, který se objevil na jednom z linuxových pátků; nicméně by možná ještě potřeboval trošku dozrát)

Verze pro tisk