LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu

ARCHIV



   

> Webové prohlížeče (3) - praxe

Po menším zdržení se v závěrečné části miniseriálu podíváme na prohlížeče více "prakticky".

11.10.2004 08:00 | Ondřej Čečák | Články autora | přečteno 20662×

Nejčastější mýty

Ovšem ještě předtím, než se podíváme na prohlížeče "prakticky", bych rád poukázal na pár zásadních mýtů, na které lze často narazit.

Textové prohlížeče jsou nepoužitelné, zbytečné.

Pro někoho jsou zbytečné grafické prohlížeče :o). Prohlížení v textu má několik nesporných výhod – rychlost zobrazování (způsobeno jednak tím, že se renderuje text, a také šetří linku např. na obrázcích, takže je načtení stránky podstatně rychlejší) a jednoduchost. Na stroji, který nemá XWindow, se tak neocitnete v úzkých, když potřebujete najít nějakou informaci na webu apod.

Další možností jsou odlehčené prohlížeče v grafice, třeba Dillo.

Prohlížeče Mozilla, Opera, ... jsou na rozdíl od IE absolutně bezpečné.

Není moc programů, které se mohou chlubit absolutní bezpečností. To ovšem neznamená, že třeba Mozilla je děravá jako řešeto (tedy jako Internet Explorer). Je téměř jisté, že v tak složitém softwaru (jako webové prohlížeče jsou) existuje nespočet chyb (včetně těch bezpečnostních). To by ještě nebyl takový problém, důležité ale je, aby byly opravovány známé chyby.

Bezpečnostní politiku prohlížečů Mozilla a odvozených si můžete přečíst na serveru czilla.cz. Představu, jak je to u Mozilly myšleno s bezpečností vážně, si můžete udělat také z toho, že Mozilla Foundation vyplácí za každou objevenou kritickou bezpečnostní chybu $500.

Obecně řečeno – zdá se, že s bezpečnostními chybami dělají něco všichni, kromě Microsoftu, který kritické chyby zřejmě opravuje s velikým zpožděním (pokud vůbec).

Jak je na tom Internet Explorer, tedy alespoň podle Secunia.com (stav ostatních prohlížečů bude jednotlivě uváděn níže u bližšího popisu):

Stav chyb v IE 6.x podle Secunia.com

(Další grafy a přehledy k Internetu Exploreru můžete najít na http://secunia.com/product/11).

Na internetu existuje dost stránek, které nejdou korektně zobrazit a nikdo s tím nic nedělá.

Bohužel čas od času narazíte na stránky, které váš prohlížeč prostě nezobrazí. Autor byl totiž zřejmě natolik nezodpovědný, že svoje stránky optimalizoval pouze pro Internet Explorer.

Za chybu může samozřejmě autor – nejenom že s největší pravděpodobností porušil webové standardy konsorcia w3, ale především neoptimalizoval svoje dílo alespoň pro hlavní (popř. textové) prohlížeče.

Co s takovou stránkou dělat? Krom toho, že můžete napsat nezodpovědnému autorovi osobně, se můžete také připojit k Technické evangelizaci, projektu, který shromažďuje v bugzille informace právě o problémových stránkách.

A co když spravuje stránky někdo, kdo na všechny standardy a alternativní prohlížeče kašle? Ačkoli by to neměla být záležitost výrobců browserů, tak třeba Opera se umí hlásit jako Internet Explorer (a tím obchází některá opravdu nesmyslná omezení); Mozilla zase např. bojuje s tzv. syndromem document.all (což je specialitka MS IE, které má samozřejmě ekvivalent v DOM, více v dodatku níže).

Pokud to shrnu, tak na potíže stále můžete narazit, ačkoli za to můžou pouze autoři daných stránek; ale i s tím se do určité míry bojuje.

Používanost prohlížeče Internet Explorer se postupně snižuje

Toto (naštěstí?) není mýt, ale realita. V poslední době se zdá jako velice moderní komentovat pokles IE, takže já už jenom dodám nějaká poslední čísla a vývojový graf (ze serveru Webhits.de):

podíl browserů podle webhits.de podíl browserů na čase podle webhits.de

Další statistiky lze najít třeba na:

Čtyři stateční

Blíže jsem se podíval na čtyři webové prohlížeče – Mozillu, Firefox, Netscape a Operu. Kromě grafu s bezpečnostními děrami uvádím některé zajímavé vlastnosti a také screenshoty zobrazení stránek Linuxsoft, IBM a CSS Zen Garden.

Rychlost

Rychlost prohlížečů jsem vyzkoušel pomocí testu na serveru 24fun.com. Test opravdu pořádně vytěžuje engine prohlížeče, a to především operacemi v JavaScriptu a renderováním DHTML. (Pokud vás zajímá popis a výsledky vlastních testů, tak vše je o něco níže v dodatcích).

Z testu nejlépe vyšel prohlížeč Opera – na oficiálních stránkách tedy tvrdí oprávněně, že Opera je nejrychlejší browser na světě :-). Ostatní měly výsledky v průměru více méně podobně – někde je sice některý znatelně rychlejší/pomalejší než ostatní, ale celkově se to zhruba rovná.

Mozilla

Stav chyb v SW

Mozillu jsem testoval v aktuální verzi 1.7.3, a protože z ní určitým způsobem vychází prohlížeče Firefox a Netscape, mají pár společných užitečných funkcí.

Tou první je třeba blokování pop-up oken, dnes už nezbytný tabbed browsing a možnost definovat profily.

Proč je definování různých profilů zajímavé? Třeba když používáte internetové bankovnictví – aplikace banky může být napsaná v Javě a potřebuje např. přístup k certifikátu někde na disku. Bohužel, v současné době to je vyřešené tak, že nastavíte všem Java Appletům přístup na celý disk (pokud to neměníte při každém přístupu do banky), což je přinejmenším nebezpečné. Kdekoli na webu může být stránka s appletem, který si tuto skutečnost ověří, a třeba vám smaže všechna data (tedy ta, na která máte právo, ale to bývají zpravidla ta nejcennější, co v systému máte). Stejně tak si můžete definovat další profil, ve kterém budete blokovat popup okna, javascript, javu, omezovat reklamu a používat ho na určité (třeba rizikové) servery.

Kromě zmíněných funkcí umí prohlížeč Mozilla spoustu dalšího, proudové zpracování (pro rychlejší načítání stránek), obsahuje správce obrázků (můžete si nastavit, ze kterých serverů (ne)stahovat obrázky), správce oblíbených položek, jednoduchého správce stahovaných souborů, správce hesel aj.

Kromě toho, Mozilla je celý balík aplikací, takže mimo prohlížeče obsahuje např. emailového klienta, editor webových stránek nebo třeba také IRC klienta. Funkce Mozilly můžou být snadno rozšířeny pomocí pluginů, vzhled může být pozměněn pomocí skinů (což platí i pro následující prohlížeče).

Stažení české verze: Czilla.cz
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/3691

Firefox

Stav chyb v SW

Firefox je na rozdíl od Mozilly pouze webový prohlížeč, a protože z ní vychází, mají dost stejných nebo alespoň hodně podobných funkcí. To co jsem výše uváděl pro prohlížeč Mozilla platí i pro Firefox; navíc Firefox by měl být svižnější při prohlížení webu, má např. podporu pro přímé hledání aj.

Až Firefox dospěje do verze 1.0, stane se oficiálním prohlížečem Mozilla Foundation, takže je v něm skryta minimálně blízká budoucnost :-).

Pokud uvažujete o přechodu z Mozilly na Firefox, tak není nic snadnějšího, při instalaci se Firefox zeptá na umístění starého profilu, a tak nepřijdete o své oblíbené položky, většinu nastavení a dokonce ani o uchovaná hesla.

Stažení české verze: Czilla.cz
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/3256

Netscape

Stav chyb v SW

Netscape také vychází z prohlížeče Mozilla a je mu ve velké míře velice podobný, dokonce si (omylem) přivlastnil můj defaultní profil k Mozille. (Varování: měl jsem asi štěstí, protože se vám může klidne stát, že Netscape profil přepíše a vy o něj přijdete.)

Kromě změněného loga (které při načítání stránky krásně magicky září) bylo k balíku aplikací doplněno pár funkcí, např. klient pro instant messaging (IM) sítí ICQ a AIM (součást Netscape Toolbaru). Mimo byly částečně rozšiřeny funkce emailového klienta, HTML editoru atd.

Už při instalaci si všimnete základního rozdílu – na disk se stáhne jenom pár set kilobytový installer; v něm si zvolíte, které součásti balíku si chcete stáhnout a nainstalovat. Netscape Installer stáhne všechny potřebné moduly a pak je nainstaluje (pokud chcete Netscape instalovat na více počítačů, bude lepší uložit si celý asi 24 MB balík).

Stažení: netscape.com
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/85

Opera

Stav chyb v SW

A nakonec se dostáváme k tak trošku "jiné třídě". Prohlížeč Opera patří do skupiny komerční software, který lze ovšem používat i bez zaplacení (verze pro linux $35), ovšem s nutností strpět reklamní banner.

Jak už bylo řečeno v předchozích dílech, Opera je založena na vlastním enginu, a proto má také jiné funkce, kterých je opravdu mnoho (a přitom má instalační balík 3-4 MB). Kromě opravdu výborné rychlosti nabízí Opera prakticky vše co předcházející prohlížeče (tabbed browsing, blokování pop-up oken, ...), ale především i něco navíc: rychlé zakázání obrázku, gesta myší (ovládáte prohlížeč pomocí určitého pohybu kurzorem), odhad další stránky, maskování prohlížeče atd. atd. Vše je navíc velice snadno nastavitelné.

Pokud se vám jednoho dne Opera zalíbí (i navzdory tomu, že se jedná o closed-source SW), zřejmě už nebudete chtít měnit.

Stažení: opera.com
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/761

Odkazy, dodatky

Syndrom document.all

Jak už bylo řečeno výše, document.all je vlastnost (nebo chyba? :o)) jen a pouze MS Internetu Exploreru, která vrací odkaz na všechny prvky objektu document. Samozřejmě existuje ekvivalent v DOM (Document Object Model), se kterým jde udělat to samé a kompatibilně, ovšem existují stránky, které document.all používají a asi nehodlají měnit.

Od verze 1.8 by Mozilla měla document.all do určité míry zvládat, ale kvůli zpětné kompatibilitě to bude dělat nedetekovatelně (tj. if(document.all) vrátí false).

Popis a výsledky testu BenchJS

  Mozilla 1.7.3 Netscape 7.2 Firefox 0.9.3 Opera 7.54 MS IE 6.0 (*)
test 1 [s] 18.463 17.809 25.351 1.295 1.562
test 2 [s] 3.112 3.296 2.273 1.223 2.515
test 3 [s] 4.95 1.556 1.646 0.581 1.187
test 4 [s] 1.233 0.811 0.836 1.924 0.766
test 5 [s] 0.447 0.433 0.498 0.745 0.772
test 6 [s] 7.696 7.622 14.871 2.573 1.984
test 7 [s] 1.426 1.351 1.492 0.553 1.797

Test se skládá ze sedmi sub-testů, které jsou spouštěny postupně, a při kterých se měří čas od zahájení po dokončení operace. Testuje se následující:

  • počítání do 1 do 10 000 (po jedné) a současné zobrazování grafického průběhu a aktuálního čísla ve status baru
  • otevření a následné zavření 8 oken (před spuštěním je proto záhodno povolit popup okna, pokud je váš prohlížeč blokuje)
  • několikanásobná výměna 300 obrázků
  • různé operace s úpravou textu
  • otevření a různě vybarvení 2 000 tabulek
  • složení textu v padesáti vrstvách
  • počítání, na který den připadnou Vánoce v příštích 10 000 letech

Čísla, která jsem naměřil, jsou spíše pro srovnání, a tak k nim také přistupuji. Testování proběhlo na stroji s procesorem Intel P4 @ 2.4 GHz, 0.5 GB RAM a distribucí Debian stable "Woody" (s jádrem 2.6.8.1, KDE 3.1). Test jsem provedl 3x a z hodnot udělal aritmetický průměr.

(*)
Internet Explorer 6.0 je v testu pouze pro přibližné srovnání, běžel sice na stejném stroji, ale na Windows XP a především na jinak vytíženém systému; takže hodnoty jsou opravdu pouze orientační.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

stable 11.10.2004 21:59 Lubos Kopecky
  L Re: stable 12.10.2004 12:00 Ondřej Čečák
    L Re: stable 14.10.2004 14:32 Jan Houštěk




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

28.11.2018 23:56 /František Kučera
Prosincový sraz spolku OpenAlt se koná ve středu 5.12.2018 od 16:00 na adrese Zikova 1903/4, Praha 6. Tentokrát navštívíme organizaci CESNET. Na programu jsou dvě přednášky: Distribuované úložiště Ceph (Michal Strnad) a Plně šifrovaný disk na moderním systému (Ondřej Caletka). Následně se přesuneme do některé z nedalekých restaurací, kde budeme pokračovat v diskusi.
Komentářů: 1

12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz
22. listopadu 2018 se koná v Praze na Karlově náměstí již pátý ročník konference s tématem Datová centra pro business, která nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky: Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je optimálně využít pro vlastní prospěch? Jak si zajistit odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybírat dodavatele služeb? Jak volit vhodné součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně datové centrum spravovat? Jak co nejlépe eliminovat možná rizika? apod. Příznivci LinuxSoftu mohou při registraci uplatnit kód LIN350, který jim přinese zvýhodněné vstupné s 50% slevou.
Přidat komentář

6.11.2018 2:04 /František Kučera
Říjnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná v listopadu – již tento čtvrtek – 8. 11. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma umění a technologie, IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák
LinuxDays 2018 již tento víkend, registrace je otevřená.
Přidat komentář

18.9.2018 23:30 /František Kučera
Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz
20.9.2018 proběhne v pražském Kongresovém centru Vavruška konference Mobilní řešení pro business. Návštěvníci si vyslechnou mimo jiné přednášky na témata: Nejdůležitější aktuální trendy v oblasti mobilních technologií, správa a zabezpečení mobilních zařízení ve firmách, jak mobilně přistupovat k informačnímu systému firmy, kdy se vyplatí používat odolná mobilní zařízení nebo jak zabezpečit mobilní komunikaci.
Přidat komentář

12.8.2018 16:58 /František Kučera
Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
Přidat komentář

16.7.2018 1:05 /František Kučera
Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

31.7.2023 14:13 / Linda Graham
iPhone Services

30.11.2022 9:32 / Kyle McDermott
Hosting download unavailable

13.12.2018 10:57 / Jan Mareš
Re: zavináč

2.12.2018 23:56 / František Kučera
Sraz

5.10.2018 17:12 / Jakub Kuljovsky
Re: Jaký kurz a software by jste doporučili pro začínajcího kodéra?

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze