Přestože je toho ještě hodně na vysvětlování, pravděpodobně prahnete po tom, nainstalovat si hned nějakou tu verzi MySQL. Pojďme se tedy letmo podívat na rozdíly mezi jednotlivými verzemi MySQL a říci si, co a jak budeme ke zprovoznění této databáze potřebovat.

Verze MySQL

V současné době se můžete setkat s mnoha verzemi MySQL, proto bychom si měli alespoň zhruba vysvětlit rozdíly mezi nimi. MySQL je poměrně mladá databáze a prochází (někteří to formulují tak, že trpí) velmi dynamickým vývojem. Na mnoha produkčních serverech se tedy dodnes můžete setkat s verzemi "trojkové" řady MySQL (poslední byla 3.23.x). Verze je to stabilní, ale není nejnovější. Instalací trojkové řady MySQL se zabývat nebudeme, přestože ji dodnes mají některé distribuce obsaženu ve svých balíčcích.

V době psaní tohoto článku byla nejnovější stabilní verzí MySQL verze 4.1.10. Právě o instalaci "čtyřkové" verze MySQL budu zanedlouho mluvit a tato varianta bude rovněž nosnou verzí pro mnoho dílů v našem seriálu. Takže většinu věcí budu vysvětlovat právě na 4.1.x. Mám k tomu dobrý důvod - je to určitá rovnováha mezi vymoženostmi a stabilitou.

MySQL se stále vyvíjí, což v současné době znamená, že již existuje verze 5.0.x. NENÍ VŠAK OZNAČENA JAKO STABILNÍ, proto byste ji neměli instalovat na produkční servery. Pětkové verze MySQL nicméně dosti podstatným způsobem rozšiřují možnosti této databáze a nedá mi to, abych se o nich tu a tam v seriálu nezmínil. Pokud si tedy budete chtít vyzkoušet některé z nejnovějších rysů MySQL a máte k dispozici stroj, na němž to budete moci bez obav udělat, jděte do toho.

Rozebírat tolik verzí databáze najednou je samozřejmě v praxi pro tento seriál poměrně komplikované. Nicméně, pokusím se o to, protože budu chtít být lehce nadčasový. Cílem je, abyste se k tomuto pojednání mohli vracet i v době, kdy už bude MySQL 5.x ve stabilní verzi a bude standardně instalována na většinu systémů a webů.

Pozn.: Já opravdu nevím, kdy to bude.

Architektura MySQL

Teď pár slov k architektuře databáze MySQL. Jelikož je to systémová databáze, dělí se MySQL na "serverovou" a "klientskou" část. Neboli, odděleně lze nainstalovat MySQL server a odděleně program, který je pro komunikaci s mysql zapotřebí (klienta). To není rozporuplná situace. Můžete mít celkem tři scénáře:

1. Na stroji je nainstalován MySQL server, ale ne klient. Všichni klienti se připojují z jiných strojů a tak to není potřeba.
2. Na stroji je nainstalován pouze MySQL klient. Připojovat se budeme k nějakému jinému stroji, kde poběží server.
3. Na počítači bude jak server, tak klient. Typické pro testovací prostředí, kde je k dispozici pouze jeden počítač.
   

Scénář číslo tři tedy bude pro čtenáře tohoto seriálu zřejmě typický a proto si nainstalujeme jak MySQL server, tak řádkového klienta. Jedna perlička na úvod, aby nedocházelo k matení pojmů: databázový server se spouští pomocí příkazu mysqld, kdežto řádkový klient pomocí příkazu mysql. Když si k tomu přidáte, že v některých distribucích se bude startovat databázový server příkazem

je z toho pro začátečníky docela slušný zmatek. Zapamatujte si ale, že počítač bude většinou spouštět MySQL server automaticky a že se budete setkávat spíše s klientem, tedy s programem mysql.

Typy instalace MySQL

Aby to nebylo zase až tak jednoduché, dodejme ještě pro upřesnění, že existují dvě různé instalovatelné verze MySQL (teď hovořím o Linuxu). Jsou to:

1. "Standardní" MySQL obsahující obvyklé funkce, a
2. "Rozšířená" verze MySQL - max, obsahující další funkce, způsoby uložení dat a rozšíření

Momentálně se rozšířeními nebudeme zabývat; probereme je postupně tak, jak na ně v seriálu přijde řada. Měli byste ale vědět, že postupy uvedené níže instalují standardní verzi MySQL.

Pozn.: Na Windows je situace ještě trochu komplikovanější. Typů serveru je tam víc, instalují se všechny najednou a typ běžícího serveru se zvolí tak, že se spustí příslušný exe soubor (například mysqld.exe nebo mysqld-max.exe).

Instalace na Fedoře 3

Na instalačním DVD Fedory 3 je k dispozici MySQL ve verzi 3.23.58, kterou ale instalovat nebudeme. Namísto toho si stáhneme rpm balíček verze 4.1.10 z nějakého zrcadlícího serveru:

A nainstalujeme jej obvyklým způsobem:

Tím bychom měli mít serverovou část mysql funkční. Součástí instalace je i vytvoření startovacích skriptů, takže po restartu počítače se MySQL spustí automaticky. Klienta stáhneme ze serveru naprosto obdobně:

A nainstalujeme rovněž typickým způsobem:

Neměli byste mít žádné problémy. To, že instalace serveru i klienta proběhla, můžete ověřit zadáním příkazu

což by vám mělo klienta spustit. Ten by se měl krátce představit a prozradit verzi serveru, s níž komunikuje (v našem případě 4.1.10). Klienta mysql prozatím vypneme příkazem exit a budeme se mu věnovat později.

Pozor: Takto nainstalovaný systém je absolutně nezabezpečený, protože po instalaci není pro přístup k serveru vyžadováno žádné heslo. Příště si tedy ukážeme, jak takové heslo nastavit a co se může stát, když to neuděláte.

V dalším díle se zmíním rovněž o instalaci MySQL na SUSE a Mandrake (bude to velmi podobné), dotkneme se instalace v systému Windows a probereme krátce instalaci s kompilací.