Rozhovor s Ivanem Bíbrem
Dnes jsme se zeptali....
27.8.2005 07:00 |
Redakce Linuxsoft.cz
| Články autora
| přečteno 16053×
Mandriva Linux je v současnosti
nejrozšířenější linuxová distribuce v Čechách a na Slovensku, co si myslíš, že
na to má největší vliv?
Abych pravdu řekl, tak přesně nevím, ale určitě to nebude jen jedna vlastnost.
Mandriva Linux je již dlouhou dobu velmi dobře lokalizován, to bude určitě první
věc. Za druhé, když jsem kdysi přešel z RedHatu na Mandrivu zdálo se mi to jako
sen a to myslím doslova. Spousta věcí, se kterými jsem se u koncových uživatelů potýkal,
byla v Mandrivě vyřešena. Mandriva zůstává podle mně i dnes na špičce použitelnosti
pro laika, viz například nedávné články na serveru MozillaQuest
(první
a druhý).
Dále se vytvořila silná komunita lidí okolo distribuce – i když mnoho z nich časem
"nevděčně" uteklo jinam :) . Máme však díky komunitě silnou lokální podporu, rozhodně
nejlepší z distribucí zde. A také si myslím, že nabízíme (jako QCM) velmi dobré
produkty za velmi dobré ceny. Nebo ne?
Myslím, že asi ano, i když si je nekupuji. Chystáte velké změny na další verzi?
Ano. Chci rozšířit dokumentaci, po tom uživatelé stále volají nejvíce.
V plánu je také rozšířit obsah médií – software. Naším cílem je dodávat kompletní
produkt - takový, se kterým budou spokojeni především uživatelé.
Jednou jsi mi říkal, ze vaše produkty
se nikde jinde neprodávají, jen v Čechách a na Slovensku. Čí to byl nápad a jak
se na to tvářila francouzská Mandriva?
Nedá se říci, že by za tím nápadem stál někdo konkrétní, vyplynulo to z potřeb
a požadavků uživatelů. Produkty jsme se snažili tvořit vždy na základě jejich
ohlasů, ať už pozitivních či negativních.
Hmm, to ale vypadá trochu jako PR propaganda, nemyslíš? Od Tebe bych to nečekal...
Nemyslím. Když si to přeberu, tak na začátku byla jen pálená média, myslím, že od verze 8.1.
Pak, od verze 8.2, se začalo lisovat především kvůli problémům s vypalovanými CD.
U verze 9.0 se poprvé standardně objevilo BonusCD s přidanými aplikacemi a záplatami pro
modemisty. Manuál se poprvé objevil ve verzi 9.1, protože po něm hodně uživatelů
volalo. U verze 9.2 jsme pokračovali v rozšíření dokumentace a tento trend pokračuje.
Dnes má poctivých 300 stran – podívej se na jiné knížky, jak natahují obsah, abys
pochopil, co myslím slovem "poctivých". Dokumentace je dostupná pro všechny
volně i jako PDF.
Další verze 10.0 přinesla více CD a nevycházela již z volně šiřitelné FTP verze,
ale z PowerPacku. Při poslední oficiálně vydané verzi Mandrivy – 10.1 – jsme udělali
krabici kombinující výhody několika produktů za velmi dobrou cenu. A vyrobili jsme
poprvé DVD verze, to všechno opět na žádosti uživatelů. Limited Edition jsme vydali
pro fandy v omezené verzi přesto, že nešlo oficiální vydání, navíc na dvouvrstvém DVD.
Na "nátlak" :) uživatelů jsme lokalizovali live CD MandrakeMove 2, to se také nikde
jinde ve světě nedělalo.
Všechno toto se dá najít v historii na mandrivalinux.cz,
zkus například toto,
najdeš tam i konkrétní odkazy. Za úspěchem našich verzí nestojíme my, ale naši uživatelé.
My se snažíme vyhovět jejich požadavkům a oni nás v našem úsilí podporují. Co se týče
Mandrivy, tak ta to chápe. Její produkty jsou zde velmi špatně prodejné už proto,
že se jejich cena určuje v Euro, nikoliv v korunách, a to je v Čechách i na Slovensku
problém.
Můžeš mi říct, jestli to není obchodní tajemství, kolik tak utržíte na
Mandriva Linuxu ročně a jestli jste v zisku nebo ve ztrátě? Nemyslím celou firmu,
jen Mandriva aktivity.
Vyděláme akorát tolik, abychom pokryli náklady, tedy někdy. Prodejem free software
k bohatství nepřijdeš, ani když se hodně snažíš. A ještě riskuješ obvinění, že jsi
zloděj :) .
Jde něco z prodeje vašich produktů Mandrivě?
Ano, ale nemohu být příliš konkrétní, to víš, smlouvy. Rozhodně to nejsou
haléře, jak by si někdo myslel, to zdaleka ne. No, snad nic neporuším – např. za
loňský rok jim šlo různou formou "něco v hodnotě několika stovek tisíc korun".
To opravdu není málo, zvlášť když na to vyděláváš produktem v ceně pár
stokorun. Myslím si ale, že spolupráce je pro obě strany prospěšná, i když
je s nimi někdy velmi těžká domluva.
Jak to myslíš "těžká domluva"?
Ale, znáš to. Už pár let se je pokoušíme přesvědčit, že by se jim vyplatilo
zde vyvíjet. Dělá to tak SUSE, teď i RedHat a určitě vědí proč. Ve Francii se jim
to vždycky strašně líbí, ale skutek utekl. Takže za rok začínáme úplně na stejném
místě.
Když jsem to letmo počítal, tak jen na provozních nákladech /založení s.r.o.,
pronájem kanceláří, zaměstnanci, účetní atd./ ušetříte Mandrivě ročně
nějaký milión korun, co by je stálo založení a provoz malinké pobočky. Plus to,
co jim posíláte. Máte za to z Mandrivy nějaké výhody? :)
Ano, jistě, můžeme s nimi spolupracovat. Zdá se Ti to málo?
Je tady možnost, ze by se např. v Mandrivě rozhodli, že si budou v ČR
provozovat pobočku sami, a Vás tím vlastně dostali "ze hry"? Máte toto nějak
smluvně ošetřeno? Jestli ne, co byste dělali? Změnili byste distribuci?
/tím narážím na koupi SUSE, kdy veškeré distribuční aktivity SUSE přešly pod
Novell/
Možnost tu je, ostatně jako u všeho. Ale vážně – Mandriva by zde pobočku těžko
založila už jen proto, že pro ně není zajímavá naše koruna. Cítíme to sami
velmi dobře – i když k nim jdou od nás nemálo korun, tak k nim mnoho Euro
nepřijde. Důvod asi znáš. Nemyslím si, že by nás chtěli "dostat ze hry", když
patříme mezi jejich nejlepší partnery. Na konferenci v květnu jsme měli jako
jediní z partnerů přednášku o Mandriva businessu zde v ČR. Nikdo jiný slovo
nedostal a to tam byli zástupci z celého světa.
Kromě toho my neděláme jen Mandrivu. Máme časopis
LinuxEXPRES, děláme služby zaměřené na Linux
obecně, provozujeme linuxový shop a děláme weby
(na Linuxu, samozřejmě).
Novell nedávno koupil SUSE. Redhat a Mandriva, jsou stále ještě
nezávislé firmy. Jaká si myslíš, že je šance, že je někdo větší koupí?
Kdo podle Tebe to bude /IBM, Sun, HP.../?
To je trochu zmatená otázka. Proč vůbec kupovat distribuce? Především je třeba si
uvědomit, že Novell koupil SUSE hlavně proto, aby se zviditelnil a měl "vlastní"
distribuci jako základ pro komerční produkty. Už předtím ale nalil peníze do RedHatu.
Stejně tak IBM, která mohutně investovala do RedHatu i SUSE. Pro tyhle společnosti
ale není zajímavý Linux (čti prodej Linuxu), nýbrž prodej vlastních produktů či
služeb s Linuxem nějak spojených.
Do Mandrivy – pokud vím – hodně investoval HP, ale nemyslím si, že by je chtěli koupit.
Když si vybavím Mandrivu, tak si to spojím hlavně s Tvým jménem, jakou si
myslíš, ze Ty osobně máš zásluhu na jeho rozšíření? Podle mne velkou.. :)
Usuzuješ pravděpodobně jen z toho, co je vidět :) . Abych byl upřímný, ani mne
to příliš nezajímá protože zastávám teorii, že bych měl především dělat dobře
svoji práci. Zkrátka důležité je mít plán a realizovat ho, to ostatní přijde samo.
Podle mne se tyto "zásluhy" nedají nijak jednoduše vyjádřit už jen proto, že když
lidé spolupracují, celkový výsledek je mnohem více než součet částí. Ber to tak
že dělám věci, které jsou vidět, ale existuje mnoho lidí, kteří dělají věci, které
vidět nejsou a není jich málo.
Kdybych měl být konkrétní, tak asi ani nevíš, že o původní web (myslím opravdu
původní web)
se staral úplně někdo jiný. Hodně dělají kluci z
lokalizace, začal s tím
Radek Vybíral, teď překládá Michal Bukovjan. Robert Vojta se loni opřel do práce na
QA a i díky jemu vidím v posledních verzích
zlepšení. Přebral to po něm Martin Fiala (toho času na dovolené). Adam Rambousek
překládá Mandriva Club, Vašek Rada pro
nás dlouho překládal články na web, nedávno ale odjel někam do Irska. Zdeněk Mazanec
udržuje FTP na Contactelu (mimochodem
jedno z nejlepších vůbec), má tam i webové stránky,
mimoto propojil naši konferenci s newsy
a teď pracuje na webovém archívu. Pokračovat bych mohl dále a dále... I tito lidé
mají velkou zásluhu na rozšíření Mandrivy.
Jak se vlastně společnost QCM, která provozuje portál mandrivalinux.cz
a která se o Mandriva Linux u nás stará, dostala k Mandrivě? A proč zrovna Mandriva,
proč ne např. RedHat?
Toto jsem v podstatě zodpověděl hned na začátku – zájem i následující výběr
distribuce byl učiněn na základě velmi pozitivních zkušeností s Mandriva Linuxem.
Máš přehled, jak je to s distribucemi v sousedních státech? V Německu asi
povede Suse, v Polsku asi Aurox...?
O ostatních distribucích přehled nemám. Vím, že Mandriva Linux je velmi používaný
u nás, na Slovensku, dost i v Polsku, hodně uživatelů má v Maďarsku, na Ukrajině
i v Rusku a samozřejmě ve Francii. Dále mé znalosti nesahají. Uvidíme, jak se mu
bude po akvizici Connectivy a Lycorisu. Nedávno jsem četl zajímavý
článek
bývalého uživatele Mandrivy, který zběhl k Lycorisu a obával se budoucnosti. Jak
se ukázalo, Mandriva Linux 2005 jej přesvědčil, že se nemá čeho bát.
Nedávno jsme u nás zkoušeli 64bitové linuxové distribuce pro desktopy. Pro
mně osobně jako pro BFU je Mandriva nejlepší volba, nemyslíš, že to trošku zabila
cena? /asi 5.500 Kč/
Cenu zaplatíš tehdy, když si koupíš produkt z Francie. Jinak si můžeš distro
samozřejmě nainstalovat z FTP, když chceš, i když tam nejsou přímo ISO obrazy.
Ty jsou jen v klubu, jehož členství už stojí o dost méně. Osobně si myslím,
že jde o snahu Mandrivy zatraktivnit Mandriva Club. Snad se jim to podaří, mně
se zdá myšlenka klubu docela dobrá. Podporují ho i uživatelé od nás – možná proto,
že jsme pro ně domluvili poloviční ceny v korunách.
Jak úspěšný je LinuxEXPRES, přeci jen tady máte konkurenci v již zaběhlém
Linux+, s tím, že kvalita časopisu se v poslední době také zlepšila.
LinuxEXPRES jsme začali vydávat právě proto,
že to někdy koncem loňského roku vypadalo, že přijdeme o jediný linuxový časopis zde
a nezdálo se, že se toho chytí někdo jiný. To by byl problém, protože by se
zase říkalo "podívejte, jak ten Linux krachuje."
Bereme to jako podporu a propagaci Linuxu a (nejen) z tohoto pohledu úspěšný je,
protože i díky němu zájem o Linux stoupá.
Co si myslíš, že je největší překážkou rozšíření Linuxu v Čechách? Ještě
nedávno jsi tvrdil, že to byl nedostatek aplikací. Jak to vidíš teď?
Stále si myslím, že to je nedostatek aplikací, hlavně ve firemní sféře. Na
domácí použití už je Linux nějaký ten pátek naprosto vhodný.
Firmy ale potřebují účto, informační systém, mají svoje na míru napsané aplikace.
Tady je nabídka pro Linux velmi velmi slabá, protože drtivá většina těchto produktů
je psána pro Windows a jejich výrobci o portaci neuvažují. Často tvrdí, že to nikdo
nechce, ale problém může být s přenositelností jejich produktu obecně třeba kvůli
špatnému návrhu. Jenže to za schovanými zdrojáky neuvidíš. Ono bohatě stačí, když
používají nějaké vývojové nástroje nejmenované firmy – ty se, když chtějí, umí třeba
na databázové servery napojovat tak šikovně, že můžeš rovnou zapomenou na sen
o výměně databázové komponenty implementující "standardní" SQL.
Je to začarovaný kruh. Výrobci nechtějí dělat pro Linux, protože není zájem. Firmy na
Linux nepřejdou dokud jim výrobce tuto verzi nenabídne. Toto se zlepšuje jen velmi
velmi pomalu s tím, jak si uvědomují, že opravdu mohou s Linuxem šetřit. Ještě tomu
chybí ta správná těžkotonážní marketingová "vymývárna mozků", kterou nemá kdo platit.
I tady se ale situace zlepšuje.
Myslíš si, že u nás existuje linuxová komunita jako taková?
Ano, existuje, dobře to ukazuje třeba komunita okolo Mandriva Linuxu. Bohužel
česká komunita trpí typicky českými neduhy – nesnášenlivost, horké hlavy, laciná
slova apod.
Co si myslíš o takovém "distribučním fanatizmu" tj. existuje jen Debian a
APT, všechno ostatní je špatné. Myslíš si, že to má negativní vliv na
rozšíření a vůbec chápání Linuxu?
Špatný vliv to rozhodně má a teď se možná trochu rozohním, protože zrovna
Mandriva je solí v očích mnoha "geeků". Typický příklad: Franta zvaný Běžný si nainstaluje
na radu známého Fedoru, aby si zkusil Linux. Protože má nějaký problém s MP3,
zeptá se někde na jeho řešení a uslyší: "Jsi magor? Fedora je naprd, nemá žádnou
podporu multimédií, hoď si tam Draka." A tak milý Franta shání Mandrake/Mandrivu,
nicméně potřeboval by se zase na něco zeptat a dostane se mu odpovědi: "Ty vole,
to vyhoď pryč, je to krám, SUSE je mnohem vymakanější" a tak Franta sežene SUSE.
Antož má zase jiný problém, zavolá jiného známého, kterýžto mu sdělí, že
přece "Tyhle klikoidní věci jsou k ničemu, dám Ti Debian a uvidíš, jak budeš
v klidu". Pročež Franta Běžný zformátuje linuxové disky, hodí si na ně
ukradené Windows a do diskusí napíše, že jsme všichni debilové.
Tak a teď podle pravdy – že toto neznáš? Tak si vlez na nějaké diskusní fórum
a narazíš na to okamžitě. A taky zjistíš, že inteligenci těch odpovídajících
vyjadřuje už samotný fakt, že si nebyli schopni ani přečíst otázku. Bez ohledu
na to, že o Frantovi ví málo nebo skoro nic, nepokoušejí se pomoci mu s jeho
problémem, ale ukazují mu jinou "svatou" cestu. Vůbec je nezajímá, co Franta
chce a Franta by se na ně měl víšcostejnědobřejakojá.
Netvrdím, že by si člověk neměl vybírat, to ani náhodou. Ale volba je na něm
– už volba toho, zda-li si vůbec vybírat chce. Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Když se mně někdo ptá, "jaký Linux" má použít, řeknu mu bez potíží Mandrivu
protože když se ptá, asi ani neví, oč jde, a s problémem stejně skončí u mne.
Když se někdo ptá, proč používám Mandrivu, řeknu mu to, co Tobě. Když má někdo
problém s Debianem držím hubu, protože o něm vím málo a když mi někdo zavolá
že má problém se SUSE řeknu mu, ať jde za odborníkem na SUSE. Konec.
Hmm, nedá mi to a neodpustím si dodatek na aktuální téma. Lidem, zvlášť u nás, chybí trocha
sebereflexe. Když JXD napíše do Reflexu,
že komunita je jedovatá, všichni by ho nejraději ukamenovali. Neuvědomí si, že
jeho názor vychází ze zkušenosti, ať je, jaký je (názor i JXD :)). Kdyby si tito
"postižení" místo házení kamenů dali závazek, že pořádně zodpoví 20 dotazů
v diskusi, bylo by nám všem hned o mnoho lépe.
Co si myslíš o virech pro Linux? Mají se uživatelé v budoucnu čeho bát?
Sílu řetězu ovlivňuje jeho nejslabší článek a při práci s počítačem je to
nejčastěji člověk, tedy uživatel. Toho by se tedy měli uživatelé bát nejvíce.
Jestli to chceš nějak rozvést tak zastávám názor, že hloupého uživatele
nezachrání ani ten nejlepší systém na světě. Kdo potřebuje počítač používat,
měl by se s ním odpovídajícím způsobem naučit i pracovat, tak jako se vším
jiným.
QCM sídlí v Brně, myslíš si, že je to dobré místo na business, nebylo by
lepší sídlit v Praze?
To je hodně pitomý dotaz. Business nedělají jen místa, ale i lidé. Už abyste
se to tady v té Praze naučili taky.
Mandriva Linux je chápán jako distribuce na desktop, QCM ho používá i na
serverech. Co by jsi řekl uživatelům jako jsem já, kteří žijí v představě, že
na server patří jen Debian?
Nic. Ty musíš vědět, proč sis vybral na svůj server Debian, ne já.
Dostala se Vaše firma k nějakým větším linuxovým zakázkám? Např. ve státním
sektoru? Máte vůbec oproti Novellu se SUSE, který tady má velmi silnou základnu,
šanci?
Ano, větší zákazníky máme a to i ze státního sektoru. Například Drážní inspekce
České republiky používá Mandriva Linux na serverech, stanicích i noteboocích.
Všechny naše velké webové zakázky (ministerstva) používají linuxové technologie.
Máme i nasazení v soukromé sféře - např. výrobní podniky zde na Moravě, i když
tam jde většinou o servery. Máme velké s tisícovkami zaměstnanců i malé firmy.
Šanci má každý – musí nabídnout to, co klienti potřebují.
Čteš, účastníš se Flamu? :)
Ztráta času. Přesto někdy neodolám, hlavně když vidím ukázku do nebe volající
tuposti pisatele, který ještě ke všemu hoří touhou podělit se o handicap svého IQ
s okolím. Jak často flamuju si asi představíš sám podle toho, jak často jsem ve
flamech vidět.
Na které webové portály chodíš pravidelně? Samozřejmě kromě mandrivalinux.cz :).
Na žádný - podle vytížení. Nejčastěji si najednou projdu významné české
i zahraniční servery linuxové. Ale někdy na nich nejsem třeba týden a když mám
hodně práce, tak i déle.
Jak jsi se Ty osobně dostal k Linuxu?
Když jsem si kupoval první počítač do školy. Stál mne bratru čtyřicet tisíc
bez monitoru a neměl jsem peníze na software. I když byly začátky hodně těžké,
u Linuxu jsem už zůstal a nelituji toho. Stejně bych se k němu jednou dostal,
když jsem studoval informatiku.
Obligátní otázka, jaká programy používáš?
Eterm, vi, pine, Kontact, LaTeX, Galeon, Gaim, MPlayer, XMMS, GKrellm.
Máš čas na dovolenou? Jestli ano, kde jsi naposledy byl a kam by jsi si přál
jet?
Ano, čas mám, naposledy jsem byl letos na maltě. Chtěl bych se někdy podívat
na Sibiř a snad se to někdy povede. Nechceš jet se mnou?
Poslední dobou jsem zaznamenal případy lidí věnujících se Linuxu, kteří svou
činnost přerušili kvůli zdravotním problémům, jak jsi na tom Ty? Pečuješ o své
zdraví?
Ano, tak jako každý moderní člověk. Jím zdravě a střídmě, nepiji alkohol, sportuji
- cvičím jógu, chodím si zaplavat, občas běhám, zajímám se o extrémní sporty. Stejnou
péči věnuji samozřejmě i duševnímu zdraví, pěstuji například dobrou hudbu a snažím
se hrát.
Poslal jsi nám poměrně odvážné fotky a proto se raději zeptám - máme je opravdu
zveřejnit?
Nemám rád nudu, nedostatek akce a klišé. Takže až se přestanete
smát hoďte sem tu fotku, která vás nejvíce pobavila. Nebo klidně všechny.
Díky. Chtěl bys něco vzkázat našim čtenářům?
Ani ne.
Verze pro tisk
|
Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
|
|

Vyhledávání software

Vyhledávání článků
28.11.2018 23:56 /František Kučera Prosincový sraz spolku OpenAlt se koná ve středu 5.12.2018 od 16:00 na adrese Zikova 1903/4, Praha 6. Tentokrát navštívíme organizaci CESNET. Na programu jsou dvě přednášky: Distribuované úložiště Ceph (Michal Strnad) a Plně šifrovaný disk na moderním systému (Ondřej Caletka). Následně se přesuneme do některé z nedalekých restaurací, kde budeme pokračovat v diskusi.
Komentářů: 1
12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz 22. listopadu 2018 se koná v Praze na Karlově náměstí již pátý ročník konference s tématem Datová centra pro business, která nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky: Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je optimálně využít pro vlastní prospěch? Jak si zajistit odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybírat dodavatele služeb? Jak volit vhodné součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně datové centrum spravovat? Jak co nejlépe eliminovat možná rizika? apod. Příznivci LinuxSoftu mohou při registraci uplatnit kód LIN350, který jim přinese zvýhodněné vstupné s 50% slevou.
Přidat komentář
6.11.2018 2:04 /František Kučera Říjnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná v listopadu – již tento čtvrtek – 8. 11. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma umění a technologie, IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář
4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák LinuxDays 2018 již tento víkend, registrace je otevřená.
Přidat komentář
18.9.2018 23:30 /František Kučera Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář
9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz 20.9.2018 proběhne v pražském Kongresovém centru Vavruška konference Mobilní řešení pro business.
Návštěvníci si vyslechnou mimo jiné přednášky na témata: Nejdůležitější aktuální trendy v oblasti mobilních technologií, správa a zabezpečení mobilních zařízení ve firmách, jak mobilně přistupovat k informačnímu systému firmy, kdy se vyplatí používat odolná mobilní zařízení nebo jak zabezpečit mobilní komunikaci.
Přidat komentář
12.8.2018 16:58 /František Kučera Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
Přidat komentář
16.7.2018 1:05 /František Kučera Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář
Více ...
Přidat zprávičku
 Poslední diskuze
31.7.2023 14:13 /
Linda Graham iPhone Services
30.11.2022 9:32 /
Kyle McDermott Hosting download unavailable
13.12.2018 10:57 /
Jan Mareš Re: zavináč
2.12.2018 23:56 /
František Kučera Sraz
5.10.2018 17:12 /
Jakub Kuljovsky Re: Jaký kurz a software by jste doporučili pro začínajcího kodéra?
Více ...
|