ARCHIV

Ubuntu 5.10 - Breeze Badger

Ubuntu je africké slovo pro "lidskost ostatním", ale také jedna z celosvětově nejpopulárnějších distribucí Linuxu. Za velmi krátkou dobu své existence se dostala na vrchol žebříčku na serveru Distrowatch.com. Je tam oprávněně?

27.10.2005 09:00 | MaReK Olšavský | Články autora | přečteno 33170×

Distribuce Ubuntu je vychází z Debianu (podle verzí software z pravděpodobně z větve testing a nedodržuje náhodný a dlouhý vydávací cyklus Debianu). První verze vyšla 20. října 2004, s 6 měsíčním cyklem vydávání a 18 měsíční podporou. První verze byly pro procesory architektur x86, AMD64 (funguje i na 64 bitovém intelu) a PowerPC. Verze 5.10 je nově i pro počítače osazené procesory UltraSPARC, HPPA a IA64. Od Ubuntu existují i "deriváty" pojmenované Kubuntu (s desktopem KDE) a Edubuntu (uzpůsobené pro školství). Číslování verzí má poměrně jednoduchý klíč, první (major) číslo je z roku, kdy vyšlo a druhé číslo (minor) je číslo měsíce, kdy Ubuntu vyšlo a při šestiměsíčním cyklu vydávání se dá odvodit, že další verze budou mít čísla 06.04, 06.10, ...

Plná plocha programů, zde Kubuntu. *** S Kubuntu na web, a svůj oblíbený hokejový team vidím správně. *** Kreslítko v KDE.

Zakladatelem distribuce je jihoafrický miliardář a první afronaut (přesněji řečeno kosmický turista) Mark Shuttleworth. Distribuce jako taková by měla být vždy free. Sponzoruje jí dokonce tak dalece, že jednotlivé verze je možně objednat, zdarma, na originálních CD, která Vám příjdou za několik týdnů, ale vzhledem k tomu, že doručení trvá obvykle několik týdnů, je nepoměrně rychlejší si distribuci sám stáhnout, nebo se obrátit na někoho z okolí, kdo má k dispozici rychlé připojení k internetu. Případně využít některou z mnoha firem, které se linuxem a jeho šířením zabývají. Kromě již zmíněných verzí pro různé počítače a derivátů, jsou k dispozici 3 druhy médií. Jsou to instalační CD, live CD (bohužel z něj nejde instalovat) a DVD, které spojuje obě předchozí média dohromady. Při objednávce CD zdarma Vám přijde v digipacku (papírový obal na CD) dvojice instalačního a live CD.

Ubuntu je postavené na Gnome (verze 2.12.1) desktopu, Kubuntu a Edubuntu na KDE (verze 3.4.3), ale není problém doinstalovat kterýkoliv z existujících desktopů/windows managerů. Já používám Ubuntu na postarším notebooku Apple iBook G3/366MHz/192MB RAM. Z obou testovaných (Ubuntu, Kubuntu) verzí tomuto stroji více vyhovovala Gnome verze a alternativně je nainstalován i Window Maker (Steve Jobs vlastnil firmu, která vytvořila OS NextSTEP, ten vypadal víceméně stejně, čiže k Apple počítači toto prostředí spíše sedí a patří :-)). Edubuntu je optimalizováno pro použití ve školství, jeden z počítačů by měl být výkonější, coby server a ostatní jsou klienti (tato verze obsahuje v základu i KDE-edu, Gcompris, Scribus, Blende3D a Dia). Kubuntu a Edubuntu nejsou v plném rozsahu součástí této recenze, Kubuntu jsem testoval pouze v live verzi.

Instalace

Před tím, než se uživatel pustí do instalace je třeba vědět, cože to vlastně stáhl. Ubuntu se velice liší od Knoppix based distribucí linuxu kde na live CD je i instalátor. Distribuce Ubuntu má zvlášť CD instalační a zvlášť live verzi (upozorňuji na to ještě jednou, abyste dávali pozor, co chcete a co stahujete), případně existuje i DVD, které tyto verze kombinuje. Pro instalaci a poinstalační kroky skvěle poslouží příručka, která je sice psána pro verzi 5.04, ale platí i pro verzi 5.10, s jedinou výjimkou není nutné napřed instalovat anglickou verzi a tu pak počešťovat, jak je psáno v dokumentaci, ale je možné instalovat rovnou v češtině. Pokud má někdo nainstalovánu předchozí verzi Ubuntu, postačí v /etc/apt/sources.list změnit výskyty řetězce hoary (v případě přechodu z verze 4.10 'warty') za breezy a spustit apt-get s patřičnými parametry. Tj. zadat (trocha automatizace, jak je klasika v Unix*ch):

sudo cp /etc/apt/sources.list /etc/apt/sources.list.zaloha
sudo sed -e "s/hoary/breezy/" < /etc/apt/sources.list > /etc/apt/sources.list.new
sudo mv /etc/apt/sources.list.new /etc/apt/sources.list
sudo apt-get update
sudo apt-get dist-upgrade

Instalace jako taková je velice podobná instalaci Debianu a lze ji instalovat v podstatě dvoucestně, jednako jako server, kdy se neinstalují Xorg, kancelářské, multimediální a další příslušenství a jako desktop. Pokud Vás trochu více zajímá, jak provozovat Ubuntu jako server, vyšel na serveru howtoforge.com poměrně obsažný článek, který popisuje potřebná nastavení. Pokud budete instalovat desktop v češtině, budete dotázáni na stažení některých lokalizací z internetu.

Výrazným rysem této distribuce, jak bylo zmíněno již v recenzi verze 5.04 je to, že je bez superuživatele root (nemá nastavené heslo), respektive uživatel vykonává veškeré potřebné administrátorské akce prostřednictvím sudo. Pokud jste zastánci klasického přístupu, lze heslo superuživatele vytvořit pomocí sudo passwd root.

Podle návodu v české dokumentaci doporučuji v souboru /etc/apt/sources.list odkomentovat zdroje software. V tom se skrývá menší problém. Repozitáře jsou defaultně nastaveny na cz, zaměňte je za us, protože na 2 počítačích (tzn. na dvou arcitekturách - i386 a PowerPC) jsem narazil na chybějící seznamy, sekce backports nefungovali vůbec. Bez úpravy tohoto souboru není možné nainstalovat ani tak základní věc, jako je Midnight Commander. Po úpravě zadejte apt-get update a máte k dispozici velikou nabídku software. Pokud ještě neznáte distribuci Debian (nebo jiné na ní založené), můžete použít nadstavby Synaptic (pokud jste v grafickém gui), případně aptitude v konzoli/terminálu.

Ještě v části o instalaci bych si neodpustil jednu menší připomínku, pokud je někde v dokumentaci zmíněna editace souboru, je všude zmiňován editor gedit, pro začátečníka pravděpodobně výhoda, ale zkušenější uživatel se nemusí bát místo editoru gedit použít vi. Je to ale jen malé rýpnutí ode mne, jakožto malinko zkušeného uživatele ;-).

Další záležitostí, na kterou jsem narazil byla přítomnost jádra pro i386 (napoví Vám příkaz uname -r), takže jsem hned nainstaloval jádro, které bylo přeložené pro rodinu mikroprocesorů, kam patří i můj Athlon, i686 pomocí příkazu apt-get install linux-686. Co trochu pobavilo je možnost nainstalovat wine v distribuci na PowerPC, neměl jsem dost času a odvahy zkusit pod ním pustit program, ale protože se jedná o rozdílnou architekturu mikroprocesorů, lze téměř s jistotou říci, že to nepůjde.

Zkušenosti z provozu

Distribuce je po instalaci v podstatě připravena k práci. K dispozici pro kancelářskou práci je balík OpenOffice2 (respektive jedna z jeho beta verzí, konkrétně 1.9.192), která má proti starší generaci 1.1.x mnohem menší problémy s importem souborů z nejrozšířenějšího kancelářského balíku na majoritním systému MS Windows. Protože občas je to trochu zbytečně komplexní nástroj, jsou v balících připraveny pro instalaci i AbiWorld a Gnumeric. Pro přípravu grafiky je nainstalován bitmapový editor Gimp, v Kubuntu je tím startovním editorem Krita.

Pro práci s internetem je k dispozici prohlížeč Mozilla Firefox, poštovní klient Evolution mail, jako messenger je Gaim. Dalších mnoho programů je v repozitářích a lze je nainstalovat způsobem popsaným výše. Her pro ukrácení času je v Ubuntu dost. V Kubuntu je výchozím prohlížečem Konqueror, jako messenger je zvoleno Kopete a pravděpodobně (na live CD nebylo) mailovým klientem je Kmail.

Potěšující pro webové vývojáře bude přítomnost Apache v obou dnes majoritních verzích, tj. 1.3 a 2.0, PHP řad 3, 4 i 5, MySQL 4.1 i PostgreSQL 7.4 a 8.0. Programy gFtp, gvim, Emacs, BlueFish, Quanta+ je možné doinstalovat. Pro vývoj newebařský je možné doinstalovat javu, gcc řady 3.4 i 4.0, Perl a Python (ty jsou nainstalovány ihned, přeci jen je řada systémových scriptů v těchto jazycích), nebo poněkudsi exotický Fortran. V Ubuntu byla možnost použít komfortní prostředí Anjuta a v Kubuntu výborný KDevelop.

Ubuntu vychází víceméně z větve Debian Testing, proto je k dispozici místo XFree86 server XOrg. Druhou, možná významější, změnou je použití UTF-8 v celém systému. S UTF-8 jsou však menší problémy při práci v terminálu/konzoli. Jednako některé výstupy byly hodně nesprávné a druhak je mc (midnight commander) bez opatchování téměř nepoužitelný.

Systém jako takový, zejména Ubuntu díky Gnome, se chová velmi svižně, není to dáno tím, že Ubuntu mám nainstalované a Kubuntu, jako liveCD, obojí mám odzkoušené jako liveCD. Pokud nejste vývojář budete mít k dispozici vše potřebné, pokud jste, lze všechno velmi pohodlným způsobem doinstalovat.

Tak na web se dá i jinak, než pomocí velkého browseru, zde grafický Links v akci. *** Update manager. Na potřebu jeho spuštění budete informováni symbolem v trayi. *** Synaptic byl v článku o Ubuntu 5.04, instalovat lze pohodlně i z konzole pomocí aptitude.

Závěr?

Ubuntu/Kubuntu je poměrně slušná distribuce pro Linuxového newbie, protože se jedná v podstatě o Debian, neměl by být problém upravit /etc/apt/sources.list na repozitáře Debianu a systém udržovat již jako Debiana. Začátečník bude sice na jednu stranu chráněn při brouzdání po internetu, před viry, trojskými koni a další havětí, protože ta pro Linux téměř neexistuje, ale protože má jako uživatel administrátorská práva, může si systém snadno "rozvrtat". Přechod na utf-8 je dost unáhlený a když už ho udělali mohli by mít opatchované programy (třeba zmíněný Midnight Commander), aby to plně fungovalo. Zkušený Linuxář pravděpodobně takto nastavenou distribuce nepřijme, nesžije se s ní plně, ale pro začátečníka to může být ideální distribuce ze které pak přejde k plnému Debianu.

Verze pro tisk

DISKUZE africké slovo 27.10.2005 13:35 llook Re: africké slovo 27.10.2005 14:16 Ivan Majer Re: africké slovo 27.10.2005 14:55 Ondřej Surý Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 13:37 Ondřej Surý Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:19 MaReK Olšavský   Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:31 Ondřej Surý     Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:36 Ivan Majer     Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:47 Ondřej Surý       Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:55 MaReK Olšavský         Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:59 Ondřej Surý     Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:45 MaReK Olšavský       Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 14:51 Ondřej Surý         Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 15:11 MaReK Olšavský           Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 15:17 Ondřej Surý           Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 15:23 MaReK Olšavský             Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 15:28 Ondřej Surý               Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 15:37 MaReK Olšavský                 Re: Český mirror ubuntu.cz 27.10.2005 15:54 Ondřej Surý                 Re: Český mirror ubuntu.cz 28.10.2005 15:07 Michal Spáda           Re: Český mirror ubuntu.cz 31.10.2005 09:08 Martin Bajer kodeky 31.10.2005 13:11 Vaclav Lesek :=) 10.11.2005 11:33 Michal Bořek Re: :=) 10.11.2005 12:03 o.k. 64bit 29.11.2005 15:42 František Hucek Zobrazit označené Zobrazit vše Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.