ARCHIV

Ubuntu 6.06 - Dapper Drake

Ve čtvrtek 1. června 2006, jako dárek k mezinárodnímu dni dětí ;-), vyšla nová verze oblíbené distribuce Ubuntu 6.06 Dapper Drake, která se jako první honosí příponou LTS, znamenající Long Term Support, což je přínosné zejména pro profesionální sféru, ve které bude podpora pro desktop v délce 3 let a pro server v délce 5 let vítána.

5.6.2006 10:00 | MaReK Olšavský | Články autora | přečteno 17209×

Úvod

Distribuce Debian je velice oblíbená pro své nesporné kvality a velmi dobré odladění, jedním dechem lze ale dodat, že tato odladěnost si vybírá svou daň v podobě ne vždy nejaktuálnějšího software, alespoň ve stabilní větvi distribuce. V testovací verzi, nebo v té, která je přímo nazvána nestabilní lze očekávat sice software velice aktuální, ale není zde záruka 100% odladění a stability. Právě testovací větev je oblíbeným základem pro forky Debianu, z nichž nejznámější je právě Ubuntu, ale jsou zde i další známá jména - MEPIS (nově již není forkován přímo od Debianu, ale za základ si bere právě Ubuntu), Knoppix, Danix a mnohé další. Dokonce již byly vyjádřeny obavy, aby se Debian postupně nestal zásobárnou software a balíčků pro pokrokové distribuce a sám neskomíral na pokraji zájmu se svou vlastní distribucí.

Distribuce Ubuntu si získala velmi záhy velkou pozornost a podle žebříčku na serveru DistroWatch.com (který pro doménu cz zrcadlíme) patří dlouhodobě mezi pětici nejsledovanějších distribucí. Nejedná se pouze o distribuci Ubuntu, která jako desktop využívá Gnome, ale i o spřátelené projekty Kubuntu, využívající desktop KDE, Edubuntu, také využívající KDE a v základním balíku instalovaných aplikací obsahuje programy pro vzdělávání a poslední "oficiální" verzí je Xubuntu, ve kterém je balík aplikací stejný, jako v Ubuntu, jen jako desktop je použité vynikající XFce. Pro domácího uživatele je opomijitelná verze server, která nemá přibalené X Window a žádný desktop, či window manager, jedná se opravdu "jen" o serverové řešení, které má ze všech možností i nejdelší podporu, 5 let. Pokud chcete využít starší počítač, mohla by pro Vás být zvolitelná varianta UbuntuLite, kde je jako základní window manager použit IceWM., ale tento fork již není oficiální, tedy nemusí být synchronizován s oficiálními větvemi.

Instalace

Toto není první distribuce u které lze napsat, že instalace proběhla 100% v pořádku a bez problémů. Doby, kdy bylo zapotřebí ručně zasahovat do procesu instalace a mnoho věcí si nastavit sám jsou již nejspíše ztraceny v nenávratnu.

Ke stažení jsou 4 verze distribuce, došlo zde ke změnám v pojmenování jednotlivých verzí, které se odlišují i možnostmi instalace:

• Desktop - původně LiveCD Ubuntu, ale tentokrát je již obohacen o grafický instalátor. Tato verze může dobře posloužit především k prvotnímu seznámení se s Linuxem, bez nutnosti instalace a instalátor je velice přátelský pro méně zkušeného uživatele.
• Alternate - toto CD bylo dříve známé, jako čistě instalační, obsahuje textový instalátor. Protože ten grafický je novinkou v distribuci, je toto doporučované instalační médium.
• Server - Klasický CD instalátor, který má u sebe vše pro provoz serveru, ale je ochuzen o grafické rozhraní
• DVD - Mělo by se jednat o spojení Desktop a Alternate CD. Pokud Vám nebude souhlasit velikost, tak vězte, že obsahuje podstatně více software, než je na CD a méně budete muset stahovat z internetu.

V současné chvíli jsou oficiální obrazy pro nejrozsířenější architektury počítačů - i386 (pro běžné 32 bitové PC), PowerPC (pro starší počítače Apple a například PegasosPPC) a AMD64 (pro 64 bitové processory AMD a Intel).

Pokud máte již Ubuntu nainstalované, nemusíte provádět čistou instalaci, ale lze využít upgrade již stávajícího systému pomocí editace souboru /etc/apt/sources.list, následované spuštěním aptitude update a aptitude dist-upgrade, poté ještě budete muset v aptitude provést upgrade software, který Vám tento program automaticky označí, na který se nevztahuje distribuční upgrade. Upgrade distribuce lze provést i pomocí programu apt-get, kterým v předchozím postupu nahradíte aptitude, ale aptitude umí lépe ohlídat závislosti. Posledním postupem je spuštění gksudo "update-manager", který by měl tuto činnost usnadnit i nepříliš zkušeným uživatelům. Připravte se ale, že takovýto způsob upgrade systému Vám podstatně zatíží linku.

Pokud jste prováděli čistou instalaci systému a potřebujete pro práci, své koníčky, nebo svou zábavu o něco více, než se Vám nainstalovalo v základním systému, můžete využít programů aptitude, z konzole, nebo Synaptic, v XFce/Gnome a Kynaptic v KDE. Předtím, než je použijete doporučuji nastavit repozitáře v souboru /etc/apt/sources.list, zde oceníte kvalitní zpracování installeru, kdy pouze postačí odkomentovat patřičné sekce a podle volby instalované verze máte k dispozici obvykle pro Vás nejbližší zrcadla. Pokud chcete vygenerovat zcela jiný seznam úložišť, můžete použít anglický, ale přesto 100% srozumitelný generátor (ubuntu.wz.cz/hlavni_stranky/repository.html). Sekce v sources listu jsou rozděleny podle následujícího klíče:

• main - Balíky, které jsou 100% v souladu s licenční politikou Ubuntu a které mají technickou podporu teamu, včetně patchování. Tyto balíky by měly dostačovat pro základní používání systému.
• restricted - Software, který ač je podporován přímo teamem, není v main často kvůli ne zcela vhodným licencím. Podpora tohoto softwaru může být omezená z důvodů, že není vždy přístup ke zdrojovým kódům.
• universe - software, který sice splňuje licenční podmínky Ubuntu, ale přesto není přímo podporovaný teamem.
• multiverse - software nesplňující licenci a nepodporovaný Ubuntu teamem

Distribuce, podobně jako MacOS, používá pro administrační úkoly prostředí sudo. Jak s tímto naložit bylo popsáno v recenzi Ubuntu 5.10 Breezy Badger a bylo by zbytečné se zde opakovat.

Zajímavý script, který vám může velice pomoci v instalaci potřebného software se jmenuje Automatix a jeho popis je na stránkách www.ubuntuforums.org (anglicky), ale při jeho instalaci a používání dávejte pozor na verze, protože pouze ty novější Vám budou fungovat na novém Ubuntu.

Výtkou, kterou jsem často četl na Ubuntu je nefunkčnost na kartách nVidia. S tím jsem se setkal téměř vždy po instalaci. Pokud si nedokážete představit práci bez grafického rozhraní, nastavte si v /etc/X11/xorg.conf ovladač na vesa a nyní můžete spustit některý z desktopů/wm. Pokud vám nevadí práce v textové konzoli, použijte aptitude. Poté nainstalujete balík linux_restricted_module a vyhledejte ještě nvidia (moduly nvidia-glx, pro novější karty, nebo nvidia-glx-legacy, pro starší karty), tyto nainstalujete a poté upravte v /etc/X11/xorg.conf v sekci "Device" ovladač (driver) na nvidia.

Běžný uživatel

Pokud již někdo měl Ubuntu nainstalvané, první věcí, kterou zaregistruje, je změna grafického tématu v Gnome. Rozšířila se i nabídka možností při odhlašování/vypínání počítače. Další věc, které si uživatel všimne je zrychlené startování, jak systému, tak desktopu po přihlášení, ale i u vypínání doznalo zrychlení a (IMHO se jedná o zbytečnou parádičku) toto probíhá v grafice, stejně jako start systému. Vylepšený je power management, který zpříjemní život těm, kteří použijí Ubuntu na notebooku.

Software, který s distribucí dostanete je v maximálně možně aktuálních verzích (samozřejmě, že testování zabere čas a není možné mít nejposlednější možnou verzi, která od programu vyšla):

• Gnome 2.14.1
• KDE 3.5.3
• XFce 4.3.90.2 (beta nového XFce 4.4, ale použitelná a stabilní)
• Firefox 1.5.0.3, Epiphany 2.14.1.1
• Evolution 2.6.1, Thunderbird 1.5.0.3
• Gaim 1.5.1
• OpenOffice.org 2.0.2
• Gimp 2.2.11, Inkscape 0.43, Scribus 1.2.4.1
• Gnucash 1.8.12

Běžný uživatel bude spokojen se spektrem nabízených aplikací, rychlostí reakcí, tedy až na klasický problém aplikací na Gecko jádru, které postupně spotřebují paměť a brzdí počítač ;-), a stabilitou.

Pohled vývojáře

Co se týče vývoje, nechybí zde nic podstatného, byť vzhledem k poměrně nedávnému vydání mohlo být obsažené například PHP 5.1. Běžné scriptovací jazyky, Python, Perl, Ruby, TCL/TK, jsou v relativně aktuálních verzích. Protože je Ubuntu koncipováno jako desktopový systém, je zapotřebí vývojové nástroje instalovat z internetu, ale v repozitářích jsou všechny používané a praktické nástroje, jako Bluefish, Anjuta, Glade a KDevelop. Podpora javy je řešena pomocí java-gcj-compat, ve které řada věcí běžela naprosto bez prblémů, ale vývojář spíše nainstaluje jdk SUNu, jejíž instalace je zpříjemněna a zautomatizována použitím již zmíněného Automatixu.

Závěr

Ubuntu nabízí v současnosti jednu z nejvyspělejších distribucí, která je k dispozici. Jejím uživatelem jsem zhruba rok a za tuto dobu je znatelný veliký pokrok ve všech oblastech, ať se to týká samozřejmosti, jako novější software, nebo především lepšího vyladění co se týče rychlosti a stability. Kromě omezení výběru software, který je na instalačních médiích a který se neinstaluje z internetových zdrojů, nevidím žádné omezení, proč tuto distribuci nedoporučit. V recenzi minulé verze byl trochu kritizován přechod na UTF-8, nicméně i v této oblasti vývojáři pokročili a vše odladili.

Odkazy k článku

• Kubuntu 6.06 LTS - screenshoty z distribuce
• Ubuntu 6.06 LTS - DVD - screenshoty z distribuce
• www.ubuntu.cz - České stránky Ubuntu

Verze pro tisk