ARCHIV |
|||||
Software (10844)
Distribuce (131)
Skripty (697)
Menu
Diskuze
Informace
|
JAK - III - Vlastní gui na webových stránkáchWebové stránky a aplikace zvlášť, často zasahují do uživatelského rozhraní
(UI), zvláště pak do toho grafického (GUI). Mění ne jen jeho vzhled,
ale i chování. Zda je to přínosné, vhodné a moudré se pokusím vysvětlit
v tomto článku. UI a GUI ?Nejprve
se podívejme co to to UI resp. GUI vlastně je. Uživatelským rozhraním,
v případě webu pak tím grafickým nazýváme vše, co umožňuje nám
uživatelům ovládat webovou stránku, webovou aplikaci. Jednoduše řečeno,
jsou to všechny ovládací prvky stránky: formuláře, tlačítka, ikonky,
odkazy, kurzory myší, scrollbary, různá jiná hejbátka a táhýlka,
kterými za pomocí myší, klávesnice, případně jiného zařízení ovládáme
stránku.
Na webových
stránkách pak můžeme najít takovéto prvky dvojího druhu, systémové a
vlastní. Těmi systémovými myslím takové, které v systému, resp. v
prohlížeči sami existují a jsou definované prostřednictvím příslušné
verze html. Ty vlastní jsou pak takové, které si autor stránek /
aplikace musí sám vytvořit např. za pomocí javascriptu a to proto, že
pro ně neexistuje odpovídající tag v příslušné html verzi (například
kalendář, třístavový checkbox, atd.).
Možnost volbyTo
co mnohé tvůrce webových stránek a zejména pak grafiky štve, je, že
systémové ovládací prvky nezapadají do jejich grafického návrhu
stránky či aplikace. Dokonce i některé webové prohlížeče
vykreslují jednotlivé prvky různým způsobem, například vstupní pole pro
výběr souboru. A tak se html kodéři všemi možnými metodami pokoušejí
změnit vše, co jen jde. Některé prvky jsou relativně snadno
stylovatelné, jiné hůře a u některých to prostě nejde. Podívejme se
tedy teď na několik pohledů pro a proti používání vlastních grafických
prvků, nebo alespoň vlastního vzhledu těchto ovládacích prvků.
Proč anoPrvním
a tím nejdůležitějším důvodem proč definovat vlastní vzhled těchto
prvků, je visuální dojem stránky. Grafické prostředí na počítači může
vypadat opravdu různě, dokonce i samotné webové prohlížeče jdou různě
„skinovat”. Takže vzhled, barva i velikost standardně vykreslených
prvků může vypadat opravdu všelijak.
[akceptování vzhledu prohlížeče a vlastní ovládací prvky]
Jsou
sice případy kdy to nevadí, ba dokonce je v pořádku, že tomu tak je,
ale pak jsou také případy, kdy je vzhled velmi důležitý. Například
různé grafické, mediální, herní či jinak umělecké stránky a aplikace.
Kdyby se na takových to stránkách objevily ovládací prvky zcela jiných
barev rozměrů a obecně vzhledu, umělecký dojem by značně utrpěl, což je
trochu problém pokud je to jeden ze základů dotyčné stránky.
Druhým
důvodem proč tvořit vlastní ovládací prvky je jejich neexistence, nebo
nedostatečná funkcionalita. V případě některých si ani neuvědomíme, že
jde o ovládací prvky. Vedle scrollbarů, které ovládají cokoli jiného,
jen ne scrollování, to jsou kalendáře, různé stavové prvky, ikony,
kurzory myší, kroutítka a táhýlka. Tradičním atypickým prvkem je
například trojúhelník obehnaný kružnicí, kterým se vybírají barvy.
Mnoho takových prvků nově najdete v html5 specifikaci, ale ta bohužel
není stále rozšířená a tak tvůrci sahají po javascriptovksých
náhradách. Navíc nové prvky se buď běžným stylům zcela vymykají, nebo
pro ně neexistuje dostatečně jednotný tvar (např. kalendář).
V
neposlední řadě důvodů proč tvořit něco vlastního, nebo to alespoň
ostylovat dle grafické podoby je paradoxně zachování systémového
vzhledu. Některé aplikace mají svůj typický vzhled, např Microsoft
Outlook (r). Ten má samozřejmě svoje typické uživatelské rozhraní a tak
i webová verze vypadá co nejvíce totožně. To proto, aby se uživatel v
prostředí co nejvíce orientoval a práce mu připadala pokud možno stejná
jako v klasické verzi.
Proč neDůvodů
proč ne, již není tolik a vlastně jsou zaměřené právě na okrajové
skupiny uživatelů, tedy mima cílených aplikací samozřejmě. Nemalá
skupina uživatelů internetu má nějaký hendikep. Ten nejzásadnější v
našem případě je samozřejmě zrakový. On člověk ani nemusí být nějak
postižený, stačí aby mu už vlivem věku nesloužily oči. A tak mnozí
takoví uživatelé, pokud ještě alespoň něco vidí, se snaží přizpůsobit
si vzhled svého gui tak, aby se s ním dobře pracovalo.
Teď
myslím změnu velikosti písma, kontrastu, nebo obecně barev. Mimochodem,
poměrně slušná část populace je barvoslepá (u mužů to je téměř 8%). To
není malé číslo a nikdo z nás by o takovém člověku nemluvil jako o
postiženém. Tito lidé normálně žijí v našem světě a v mnoha ohledech
jim jejich zraková vada vůbec nevadí. Tak či onak, existuje celkem
velké procento lidí, jenž si své grafické uživatelské rozhraní počítače
přizpůsobí. Tento fakt ale některé stránky / aplikace zcela ignorují a
takový člověk může mít velké problémy.
Tvůrce
webu a designu by se k takové věci měl postavit čelem. Buď zapomenout
na všechny možné nestandardní prvky, a omezit se jen na ty standardní a
přítomné ve všech browserech. Počítat s tím že uživatelé si sami budou
měnit velikost písma a očekávají že stránky na to budou reagovat. Nebo
prostě vytvoří navíc ještě takovou verzi, která alespoň na informace
nebude chudší, ale zároveň bude vypadat přesně tak, aby ji uživatel
mohl bez problémů vnímat.
Ovšem
důvodů je samozřejmě více. Zastavme se u Běžných Frantů Uživatelů,
zkráceně BFU. Takový Franta má doma počítač, ono dneska má počítač kde
kdo, ten mu nainstaloval jeho syn a společně vybrali nějaký pěkný
vzhled GUI. A Franta se naučil pracovat s různými programy a nedělá mu
žádně větší problémy ovládat libovolnou aplikaci, kterou má na svém
počítači nainstalovanou. Ale teď do naší představy vleze moc pěkná
aplikace na publikování fotek. Náš Franta fotí, a dokonce si i fotky
sám retušuje a teď je tedy chce vystavit na internet. Aplikace která mu
to umožní a kterou mu poradil syn, jakožto tu nejlepší co může být má
však pro Frantu jednu zásadní vadu. Má vlastní gui. Pro našeho Frantu
je peklo tuto aplikaci ovládat, protože vždy dlouho hledá ovládací
prvky, které vypadají úplně jinak.
Laskavý
čtenář by mohl namítnout, že Franta má smůlu a pokud není blbec, tak si
přeci zvykne. Ano, našeho Frantu opravdu necháme časem si aplikaci
osvojit a zvyknout si na ní. Ale co jiný Franta, který to nezvládne.
Takového laskavého čtenáře tedy odkáži na řadu nejrůznějších zážitků a
zkušeností nás všech, kteří se trpělivě pokouší naučit naše rodiče,
prarodiče a jiné Franty pracovat s mobilním telefonem, televizí, nebo i
mikrovlnou troubou. Problém totiž je, že webová stránka resp. aplikace,
i když je dělaná pro tzv. masu, nikdy nebude mít sama vlastní vzhled,
který bude stejný na všech verzích všech systémech. Leda by vlastní
vzhled vůbec neměla, což může být dost těžké, ne-li nemožné.
A
poslední důvod, který zmíním, a který by měl stát u rozhodování se pro
použití vlastního vzhledu je cílené zařízení. Různé prohlížeče toho
různě umí. To teď myslím zcela vážně, protože prohlížeč, je dnes v
mobilech, v televizích, v herních konzolích, vlastně za prohlížeč
můžeme svým způsobem považovat i indexovacího robota. Těmto všem můžeme
postavit překážku v podobě nějakého úžasného javascriptovského
tlačítka, nebo menu, díky kterému se nikam nedostane.
A co dál ?Dnešní díl ze
seriálu
o javascriptu byl velmi teoretický a spíše idealistický. Byla to taková
omáčka pro díly následující, ve kterých se podíváme například na
vytvoření vlastního, dvou a následně třístavového checkboxu. Tedy
jedním z takových prvků, který je díky svému vzhledu a použití značně
diskutabilní.
Související články
Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
JavaScript -- 1 -- Úvod
JavaScript -- 2 -- Verzie JavaScript -- 3 -- Syntax(1) JavaScript -- 4 -- Syntax(2) JavaScript -- 5 -- Podmienky -- IF JavaScript -- 6 -- Switch JavaScript -- 7 -- Cykly JavaScript -- 8 -- Pár praktických skriptov JavaScript -- 9 -- Objekty JavaScriptu JavaScript -- 10 -- Polia JavaScript -- 11 -- DOM JavaScript -- 12 -- Objekt Window (1/2) JavaScript -- 13 -- Objekt Window (2/2) Jak na JAK JAK na třídy JAK na vlastní checkbox JAK na animované menu JAK na vlastní scrollbar/scrollbox JAK na komplexní ovládací prvky Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
|
Vyhledávání software
Vyhledávání článků
28.11.2018 23:56 /František Kučera 12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz 6.11.2018 2:04 /František Kučera 4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák 18.9.2018 23:30 /František Kučera 9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz 12.8.2018 16:58 /František Kučera 16.7.2018 1:05 /František Kučera
Poslední diskuze
31.7.2023 14:13 /
Linda Graham 30.11.2022 9:32 /
Kyle McDermott 13.12.2018 10:57 /
Jan Mareš 2.12.2018 23:56 /
František Kučera 5.10.2018 17:12 /
Jakub Kuljovsky | |||
ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze |