Nové distribuce

První velká novinka tohoto dílu není distribuce GNU/Linuxu, ale OpenSolaris 2008.05. OpenSolaris s Gnome běžnému uživateli bude připadat stejný jako každá distribuce GNU/Linuxu, podstatně větší jsou nároky na hardware, minimem je 512 MB RAM a nutnost pečlivějšího výběru hardware (systém nemá takovou podporu pro hardware, jako GNU/Linux). Na první kompletní verzi OpenSolarisu se čekalo přibližně 3 roky od prvního oznámení firmou SUN Microsystems, která mimo jiné angažovala Iana Murdocka, zakladatele Debianu. Mezi unikátní vlastnosti OpenSolarisu patří ZFS a DTrace (ten ocení hlavně vývojáři). OpenSolaris je základem i pro několik distribucí bližších běžnému uživateli, z nichž nejznámější je NexentaCore Platform, která vyšla ve verzi 1.0.1 a není ničím jiným než mixem mezi Ubuntu a OpenSolarisem.

Koncem dubna vyšlo Ubuntu 8.04 Hardy Heron, následované běžným „svazkem“ Kubuntu, Edubuntu a neoficiálním Xubuntu. Toto vydání se pyšní přídomkem LTS, ož znamená, že desktopová verze bude podporována 3 roky a serverová 5 let. Ubuntu je docela oblíbeným základem pro mnoho odvozených distribucí, proto alespoň heslovitě. Linux Mint, aktuálně ve verzi 5, je asi tou nejlepší volbou pro domácího uživatele, protože ve výchozím stavu jsou nainstalovány kodeky, java, pluginy do přehrávačů, … Greenie Linux se dočkal verze 3.0.3h a jde o distribuci, co nejvíce optimalizovanou pro na České a Slovenské uživatele.

Nedlouho po vydání profesionálního Red Hat Enterprise Linuxu 5.2 vyšel StartCom Linux 5.0.2, jenž je vystavěn ze zdrojových kódů RHELu, ale je dostupný zdarma. StartCom najde uplatnění především na serverech a profesionálních desktopech (byť na tomto poli nehodlá Red Hat dále působit) u uživatelů, kteří mají rádi rpm distribuce, ale Fedora, nebo Mandriva, jim není schopna nabídnout dostatečnou stabilitu a dlouhou podporu. Vydání StartCom Linuxu následuje RHEL v bezprostřednějších termínech, než CentOS, který postupně ustupuje z centra pozornosti. S několikatýdenním zpožděním vyšel i CentOS 5.2, bohužel je k dispozici pouze pro platformy i386 a x86-64, ale někdejší tradice v podpoře architektur PowerPC, IA64 a SPARC je pouhým příslibem do budoucích verzí. Na RHELu je založeno i LiveCD Sceintific Linux, které rovněž vyšlo ve verzi 5.2.

Hry a multimédia

S rozmachem DVB-T budou neustále zajímavější aplikace pro sledování a nahrávání pořadů, protože TV karty se, snad, rozšíří více, než klasické analogové době (jen pod GNU/Linuxem a *BSD nefuguje každá). Novým příspěvkem mezi těmito aplikacemi je Muxi 0.6.2, jenž umí načíst program z EPG, naplánovat nahrávání, nebo realizovat time shifting. K činnosti potřebuje MySQL a Xine-lib.

Jednoduchý bitmapový editor MyPaint 0.5.1 toho moc, při porovnání s GIMPem, nenabízí, ale je opravdu rychlý a mezi zajímavými vlastnostmi bych si dovolil vyzdvihnout podporu tabletů. Program využívá schopností GTK, nabízí se jeho začlenění jako málo náročné alternativy do distribucí využívajících desktop XFce, nebo minidistribucí, které mají tento framework začleněný.

Uživatelé GNU/Linuxu, hrající na kytaru by mohli ocenit program TuxGuitar, který vyšel ve verzi 1.0. Umí zobrazovat tabulatury, scroll během přehrávání, správu časových značek (metronom), …. Umí zpracovávat soubory ve formátech gp3 a gp4. Jedinou neříjemností, pro majitele slabých počítačů, je nutnost mít Javu 1.5 pro provoz programu.

Desktop, kancelář, vývoj a další práce

Vývojáři v jazyce BASIC jsou občas přehlíženi, přestože dnešní varianty tohoto jazyka nemají s původním přístupem nic společného a téměř není možné napsat tzv. „špagetový kód“, jde o jazyk, který respektuje nejmodernější trendy a je plně objektový, alespoň v některých moderních implementacích. Jedním z příkladů moderní implementace je GAMBAS, jež vyšel ve verzi 2.7.0, který je ve velmi rozumné míře kompatibilní s Visual Basicem firmy Microsoft. Prostředí je napsáno s využitím QT a mimo jiné je jednou z novinek schopnost vyprodukovat 64 bitové binární (spustitelné) soubory.

Živě bylo i na poli WWW prohlížečů, který „vyhrála“ Opera 9.5, která je nejen spabilnější a přehlednější, než byli předchozí verze, ale především byla změněna implementace JavaScriptu a nové verze FCKEditoru (který vyšel ve verzi 2.6.2) bylo možné upravit tak, aby v něm fungovali. Asi nejvíce bylo slyšet o vydání prohlížeče Mozilla Firefox 3.0, který se vylepšil předevčím v oblasti paměťových nároků a rychlosti. Méně příjemnou změnou, pro navyklé uživatele, je způsob, jakým jsou nabízené stánky v adresním řádku, pokud chcete zpět původní způsob zobrazení, budete potřebovat extenzi Oldbar.

Závěrečný drobek

Smazali jste si nechtěně nějaký soubor a používáte souborový systém ext2/ext3? Nic nemusí být ztraceno, pokud využijete script ext3undel.