ARCHIV

MySQL (22) - tipy a triky ke spojování tabulek

Netradiční zápisy spojení a úvaha nad rychlostí spojování tabulek - to je téma dnešního dílu seriálu o MySQL.

27.5.2005 09:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 65971×

Dnes si rozebereme některé věci, které se týkají spojování tabulek a které byste měli znát. Nebo takové, o nichž byste měli alespoň tušit, že existují. Spojování tabulek je totiž tak v databázovém světě tak důležité, že se bez něj v naprosté většině aplikací zkrátka neobejdete.

Exotická spojení

Na těchto typech spojení je exotické to, že je většina vývojářů nebo projektů téměř nepoužívají. Na jednu stranu se nepoužívají proto, že k tomu není důvod, na druhou stranu je dobré o nich vědět. Takže, která spojení to jsou?

CROSS JOIN

CROSS JOIN spojí tabulky tak, že výsledkem je jejich kartézský součin. To znamená, že pro každý řádek z jedné tabulky je ve výsledné sadě záznamů vytvořena kombinace se všemi řádky z tabulky druhé. Má-li tedy první tabulka 5 řádků a druhá 2 řadky, bude ve výsledné množině řádků deset. CROSS JOIN tabulky knih a druhů bychom mohli zapsat takto:

Třebaže se to nezdá, s tímto příkazem jsme se již v seriálu setkali, a to v jiné formě v díle o základech spojování. On je totiž předchozí příklad ekvivalentní zápisu

a abychom byli politicky korektní, je rovněž významem roven zápisu

Sady vrácené pomocí CROSS JOIN bývají málokdy tak smysluplné, aby je šlo v reálných aplikacích nějak použít. Typickou chybou pro začátečníky v oblasti spojování tabulek je vytvoření příkazu CROSS JOIN a následné "vyzobávání" potřebných záznamů pomocí klauzule WHERE nebo pomocí procházení výsledné sady záznamů. V praxi bývá většinou na místě použití INNER JOIN nebo LEFT JOIN.

Jako obecná zásada tedy může sloužit tvrzení, že používáte-li CROSS JOIN, pak nejspíš máte pomalé databázové aplikace, špatný návrh struktury databáze nebo obojí.

NATURAL JOIN

Takže, nejprve definice: NATURAL JOIN (a NATURAL LEFT JOIN) je roven takovému příkazu JOIN (a LEFT JOIN), kde jsou použity všechny sloupce z obou tabulek, které se stejně jmenují. Tahle věcička patří k těm, které se rozhodnete milovat nebo nenávidě, ale nic mezi tím. NATURAL JOIN se pochopitelně dá vždy přepsat jako odpovídající JOIN. Uveďme ale příklad, jak by takové spojení mohlo vypadat:

Pokud si to zkoušíte, zjistíte, že tento dotaz nevrátí pro naše tabulky žádná data. Proč? Podívejte se na strukturu tabulek! Která pole se jmenují stejně? ID a název - a neexistuje záznam, v němž by byly v našem příkladu shodné. Přiznám se, že patřím k těm, kdo NATURAL JOIN moc v lásce nemají. Pokud byste chtěli vědět proč, tady jsou moje důvody:

• Z pohledu na zápis spojení pomocí NATURAL JOIN nepoznám, co dělá
• Již fungující příkaz mohu elegantně zbořit tím, že do tabulky někdy v budoucnosti přidám nějaká pole (které bude shodou okolností existovat i v druhé tabulce)
• Nevyhovuje to mým konvencím pro tvorbu tabulek. Například všechny primární klíče pojmenovávám id, a tím se vlastně ochuzuji o možnost NATURAL JOIN použít

Pozn.: Ten poslední bod je samozřejmě vyvratitelný. Nic by mi nebránilo nazvat si v tabulce druhů sloupec s primárním klíčem třebas druh_id. Kdybych pak v tabulce knih rovněž odkazující sloupec nazval druh_id, NATURAL JOIN by se dal použít a určitá koncepce pojmenování tabulek by taky zůstala. Nicméně, zvyk je železná košile.

Uvědomme si, že NATURAL JOIN použije pro spojení všechna shodná pole. O něco elegantnější je následující konstrukce.

JOIN ... USING

Toto rozšíření funguje tak, že sice rovněž spojuje pomocí shodně nazvaných polí v obou tabulkách, ale umožňuje nám tato pole vyjmenovat. Kdybychom v našem příkladu měli skutečně pole zastupující žánr knihy nazváno druh_id, mohli bychom příkaz

přepsat použitím JOIN ... USING na

Jak vidíte, tím padají všechny moje argumenty ohledně nepoužitelnosti NATURAL JOIN, protože tento zápis spojení je celkem přehledný a dá se použít. Nicméně, stále to vyžaduje mít odpovídající pole ve spojovaných tabulkách nazvána stejně. Pochopitelně, že lze rovněž použít zápis LEFT JOIN ... USING a RIGHT JOIN ... USING.

Rychlost spojení

Zaznamenal jsem některé dotazy v diskusi nebo e-mailech, které souvisely s výkonem spojení. Pokusím se teď na ně odpovědět.

Je rozdíl mezi LEFT JOIN a RIGHT JOIN v rychlosti?

Ne, manuál k mysql na stránce o optimalizaci spojení tvrdí, že "RIGHT JOIN je imlementováno analogicky k LEFT JOIN s tím, že role obou tabulek jsou prohozeny". Nemusíte se tedy bát. Skutečně není nutné vyměňovat v zápisu spojení tabulky jen proto, abychom dosáhli zvýšení rychlosti.

Musím spojit více tabulek. Nebude to pomalé?

V naprosté většině případů bude spojení více tabulek stejně to nejrychlejší možné řešení. Ostatní možnosti (například, uložení jednoho spojení do dočasné tabulky a její použití při dalším spojení) budou až řádově pomalejší.

Čeho bych se měl vyvarovat při spojování tabulek? Co naopak použít?

První věcí, kterou je třeba zmínit jsou indexy. V seriálu o nich bude teprve řeč, takže vydržte. Měli byste zvážit použití indexu pro spojení, protože toto spojení pak může být mnohem rychlejší. Druhá věc - a tu můžeme uvést hned - měli byste se pokud možno vyhýbat použití čehokoli jiného kromě názvu sloupců v definici spojení. Například následující spojení je sice syntakticky správné a MySQL jej provede.

Protože však je součástí spojovací podmínky výraz (pozice.id+3), nemůže nebohá databáze provést žádnou optimalizaci a bude zřejmě při sestavování spojení muset procházet tabulkou "pozice".

Verze pro tisk