MySQL (5) - tajuplné SQL
Co se skrývá za zkratkou SQL a co z toho pro nás vyplývá. Ach, ty normy.
15.3.2005 15:00 |
Petr Zajíc
| Články autora
| přečteno 46921×
V předchozím díle jsme narazili na pojem SQL. Pojďme se dnes podívat
podrobněji na to, co se za tímto označením skrývá, a jakými peripetiemi
prošel tento jazyk během svého vývoje.
SQL
SQL je jazyk, kterým databázoví klienti komunikují z
databázovým serverem. Údajně pochází jeho předek, který se jmenoval
Sequel (Structured English Query Language), již z roku 1974 a vyvinuli
jej inženýři IBM v Jan Jose, Kalifornii. Záměrem bylo vytvořit takový
jazyk, který by se co nejvíce podobal běžné řeči. Kdybyste například
chtěli vybrat z tabulky faktur záznamy z roku 2005, můžete v SQL napsat
něco ve stylu:
SELECT * FROM FAKTURY
WHERE DATUM >= 1.ledna 2005
Nápad použít jazyk SQL, alespoň
principielně, začala postupně přebírat celá řada dalších firem a
zabudovávat jej
do svých databázových produktů. Tak například firma Relational
Software, Inc. (nyní Oracle), Ashton-Tate (dBASE IV), Informix, SyBase
a další. V roce 1986 byl SQL jazyk prvně standardizován díky skupině
ANSI. (Perlička: ANSI původně chtěla vyvinout vlastní standard na
základě zcela jiného jazyka, ale SQL se jaksi prosadil sám jakožto
rozšířenější - a byl přejat).
Vývoj však šel dál a v roce 1992 bylo SQL znovu revidováno. Standard
začal být znám jakožto SQL92 nebo SQL2. Původní definice z roku 86 byla
v té době rozšířena především o možnost definovat pomocí SQL primární
klíče a specifikace SQL92 řešila rovněž pravidla referenční integrity
(pokud vám tyto pojmy nic neříkají, nezoufejte. Až se k nim v seriálu
dostaneme, vysvětlím je).
Od té doby
již používají databáze převážně nějakou tu formu SQL. (Mimochodem, SQL
není omezena jen na relační databáze. Mohou ji používat a používají ji
i například databáze objektově-relační). Konečně, v roce
1999 byl přijat další standard, a to pod názvem SQL99 nebo také SQL3.
Jeho cílem bylo pochopitelně reagovat na vývoj v dané oblasti a SQL99
tak přináší do databázového jazyka objektová rozšíření. Mezi věci
definované v SQL99 patří například nové datové typy (large object,
boolean, array, row a uživatelsky definované typy), nové způsoby
spojování tabulek a nějaké ty prvky OLAP.
Pozn. OLAP je zkratka pro "online
analytic processing". Zahrnuje nástroje, které umožňují z dat efektivně
získávat nějaké smysluplné analytické informace - třeba pomocí jejich
seskupování. Často se v této souvislosti hovoří o "managerských"
informacích, protože potřebu efektivní analýzy si vyžádal zejména
prudký nárůst počtu databází v obchodních aplikacích.
Nestadndardní standard
Z předchozího oddílu by člověk snadno mohl nabýt dojem, že všechny
databáze budou nějakým způsobem jednotně komunikovat pomocí
standardizovaného jazyka. Bohužel, není tomu tak. Skutečnost je podobná
situaci, v níž se nachází jazyk HTML. V případě jazyka HTML byly
přijaty určité standardy, ale jednotlivé prohlížeče s nimi zacházejí
různě. Někdy prohlížeče neumějí správně zobrazit ani takové stránky,
které jsou podle normy korektní. Úplně stejně je na tom standard SQL.
Jednotlivé databáze se sice snaží implementovat normu, ale dochází
přitom k následujícím nepříjemným jevům:
- Většina databází vyhovuje normě (ať už SQL92 nebo SQL99) s
výjimkami. Znamená to, že některé věci z normy nejsou implementovány
- Většina databází si ke standardním (normalizovaným) konstrukcím a
prvkům SQL přidává vlastní rozšíření. To z principu nevadí, ale vede to
k tomu, že každá databáze má svá specifika.
- Většina rozšíření není mezi jednotlivými databázemi kompatibilní.
Neboli, musíte se je naučit pro každou databázi, kterou budete chtít
používat
To znamená jedno: Kód SQL je sice principielně přenositelný mezi
jednotivými databázemi, v praxi to
však většinou není pravda. Vývojáři aplikace tedy musejí vědět,
s jakou databází budou pracovat.
Nemám samozřejmě nic proti rozšířením jazyka SQL. Konec konců to, co
bylo dříve považováno za módní výstřelek toho či onoho výrobce DBMS se
zvolna mění ve standard a bývá to časem zařazováno do normy. Rovněž je
dobré si uvědomit, že rozšíření SQL nevznikají proto, že by dodavatelé
neměli co dělat, ale proto, že si chtějí udržet zákazníky.
Problém je však s tou kompatibilitou. Výkon databázových systémů je
často pro aplikace klíčový. Jednotlivá rozšíření standardu SQL vedou k
tomu, že lze napsat kód jazyk SQL, který se bude rychleji vykonávat
nebo se bude snadněji číst a spravovat. Proto odborníci na jednotlivé
databáze tato rozšíření znají a používají. Praxe je tdy taková, že aby
mohl být člověk databázovým specialistou, musí většinou
- buď být mimořádně schopný a pamatovat si rozšíření jazyka pro
všechny databázové systémy, s nimiž pracuje, nebo
- soustředit svou pozornost na jednu databázi, důkladně ji poznat a
důsledně využívat možnosti, které nabízí.
Jak je na tom MySQL
Databáze MySQL na svých stránkách lišácky uvádí: "Databáze MySQL
podporuje širokou podmnožinu syntaxe ANSI 99, společně s dalšími
rozšířeními, jako je příkaz REPLACE nebo klauzule LIMIT u příkazu
SELECT a DELETE. Jsou podporovány rovněž alternativní syntaxe známé z
jiných databázových systémů...Průběžně rozšiřujeme... verze 4.0
například přichází s podporou příkazu UNION". Otevřeně řečeno, MySQL si
s ostatními DBMS v ničem nezadá a chová se úplně stejně. Nemůžeme jí to
mít moc za zlé, je to přece jen dáno takovými faktory, jako je názor
zákazníků nebo tlak trhu.
V našm seriálu prostě přijmeme určité odchýlení od normy jako fakt.
Budu se snažit poukazovat na všechny možné syntaxe včetně
alternativních a nebudu příliš často moralizovat o tom, zda daná věc
plně odpovídá definici v normě. Je to dáno praxí - pokud budete vyvíjet
nějakou tu aplikaci, zákazníka bude zajímat především:
- Jak budou pro něj jeho data dostupná
- Jak rychle se dozví to, co potřebuje, a
- Jak budou jeho data bezpečná.
Zákazníky běžně nezajímá, jakými prostředky toho bude dosaženo.
Někdy je ponecháno na programátorovi i to, jaký programovací jazyk
použije nebo jakou nasadí pro uskladnění dat databázi. V příkladech
tedy budeme předpokládat, že nasazena je MySQL a budeme uvažovat, jak
dané problémy s pomocí této databáze co možná nejjednodušeji vyřešit.
Verze pro tisk
|
Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.
Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
|
|

Vyhledávání software

Vyhledávání článků
28.11.2018 23:56 /František Kučera Prosincový sraz spolku OpenAlt se koná ve středu 5.12.2018 od 16:00 na adrese Zikova 1903/4, Praha 6. Tentokrát navštívíme organizaci CESNET. Na programu jsou dvě přednášky: Distribuované úložiště Ceph (Michal Strnad) a Plně šifrovaný disk na moderním systému (Ondřej Caletka). Následně se přesuneme do některé z nedalekých restaurací, kde budeme pokračovat v diskusi.
Komentářů: 1
12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz 22. listopadu 2018 se koná v Praze na Karlově náměstí již pátý ročník konference s tématem Datová centra pro business, která nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky: Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je optimálně využít pro vlastní prospěch? Jak si zajistit odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybírat dodavatele služeb? Jak volit vhodné součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně datové centrum spravovat? Jak co nejlépe eliminovat možná rizika? apod. Příznivci LinuxSoftu mohou při registraci uplatnit kód LIN350, který jim přinese zvýhodněné vstupné s 50% slevou.
Přidat komentář
6.11.2018 2:04 /František Kučera Říjnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná v listopadu – již tento čtvrtek – 8. 11. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma umění a technologie, IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář
4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák LinuxDays 2018 již tento víkend, registrace je otevřená.
Přidat komentář
18.9.2018 23:30 /František Kučera Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář
9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz 20.9.2018 proběhne v pražském Kongresovém centru Vavruška konference Mobilní řešení pro business.
Návštěvníci si vyslechnou mimo jiné přednášky na témata: Nejdůležitější aktuální trendy v oblasti mobilních technologií, správa a zabezpečení mobilních zařízení ve firmách, jak mobilně přistupovat k informačnímu systému firmy, kdy se vyplatí používat odolná mobilní zařízení nebo jak zabezpečit mobilní komunikaci.
Přidat komentář
12.8.2018 16:58 /František Kučera Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
Přidat komentář
16.7.2018 1:05 /František Kučera Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář
Více ...
Přidat zprávičku
 Poslední diskuze
31.7.2023 14:13 /
Linda Graham iPhone Services
30.11.2022 9:32 /
Kyle McDermott Hosting download unavailable
13.12.2018 10:57 /
Jan Mareš Re: zavináč
2.12.2018 23:56 /
František Kučera Sraz
5.10.2018 17:12 /
Jakub Kuljovsky Re: Jaký kurz a software by jste doporučili pro začínajcího kodéra?
Více ...
|