ARCHIV

MySQL (33) - Příkaz UNION

Tabulky všech zemí, spojte se! Nebojte, staré časy se nevrací, to jen v dnešním díle seriálu o MySQL bude řeč o spojování pomocí příkazu UNION.

12.8.2005 08:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 47874×

... aneb tabulky všech zemí, spojte se. Dnes bude řeč o technice spojování více sad záznamů do jedné, chcete-li si to nějak představit. Může se jednat například o situaci, kdy budete chtít spojit současná data s historickými záznamy a podobně. Leč jako vždy, nejprve trocha teorie.

Příkaz UNION

Příkaz pro spojení dvou sad v jednu v MySQL dlouho chyběl. K nelibosti vývojářů, kteří na tuto techniku byli zvyklí z jiných DBMS. Od verze 4.0.0 je však tato funkce k dispozici. Jde o to, že se výsledky jednoho příkazu SELECT spojí s výsledky jiného příkazu, takže to naoko vypadá, jako by ani nepocházely z více zdrojů. Mohlo by to vypadat nějak takto:

Platí přitom, že obě "zdrojové" sady záznamů musejí mít především stejný počet polí. Takže, následující příkaz skončí chybou "The used SELECT statements have a different number of columns":

protože se pokoušíme spojit sadu s třemi sloupci s jinou sadou, která má sloupce pouze dva. Aby to nebylo až tak jednoduchá, tak navíc platí, že spojované sloupce by měly mít stejný datový typ. Pokusíte-li se spojit dvě sady záznamů a sloupce nebudou mít stejný datový typ, operace UNION selže.

Abych nemluvil pouze o omezeních - JE možné spojit dvě sady záznamů, kde v každé z nich se spojovaná pole jinak jmenují (samozřejmě za předpokladuů uvedených výše). To znamená, že následující příkaz by mohl projít:

Nabízí se otázka - jak se v takovém případě budou jmenovat sloupce výsledné sady záznamů? Odpověď je jednoduchá - budou se jmenovat tak, jak se jmenují sloupce první sady. V našem případě tedy id, nazev a autor.

Sloupce v příkazu SELECT nemusíte vyjmenovávat, můžete použít hvězdičkovou konvenci. Takže, i toto může být platný UNION, pokud mají tabulky stejnou strukturu:

Před tímto přístupem bych Vás však měl spíše varovat, než abych Vám jej doporučoval. Problém je v tom, že stačí změnit strukturu libovolné z oněch dovu tabulek a celé to přestane pracovat. Takže zásada - při použití příkazu UNION více než kdy jindy vyjmenovávejte jednotlivé sloupce.

Doposud jsem mluvil pouze o spojování dvou tabulek. Příkazem UNIOIN však můžete spojit prakticky libovolný počet sad, takže se klíčové slovo UNION smí opakovat.

Problémy a omezení

Duplicity a UNION

Existuje jeden problém, s nímž se začátečníci používající příkaz UNION někdy potýkají, a tím problémem je, že UNION jako výchozí chování odstraňuje duplicitní řádky z výsledné sady záznamů. A to bez ohledu na to, zda duplicita pochází z jedné tabulky, nebo z různých tabulek. Toto chování Vám za prvé může vadit, a za druhé (logicky) zabere nějaký čas. Chcete-li se obojímu vyhnout, použijte namísto příkazu UNION příkaz UNION ALL.

V takovém případě máte jednak jistotu, že duplicitní řádky budou vráceny, a jednak dobrý pocit, že příkaz proběhne o nějakou tu milisekundu rychleji než při použití "klasického" příkazu UNION. A většinou je to to, co potřebujete.

UNION a řazení záznamů

Výsledky vrácené příkazem UNION lze řadit tak, jako lze řadit každou jinou sadu záznamů, tedy pomocí klauzule ORDER BY v závěru příkazu. Mějme však na paměti, že tento příkaz nejprve spojí obě (či všechny) záznamy a teprve pak to celé seřadí. To je většinou to, co očekáváme. Pokud byste chtěli nejprve řadit a pak spojovat, mám pro Vás dobrou zprávu - i to MySQL umí. Podívejte se do manuálu, je to tam popsáno.

Pozn.: Za svou praxi jsem to ale ještě nepotřeboval, takže to berte spíše jako perličku než jako něco, co byste měli doopravdy znát.

Použití

Spojení aktuální a archivní tabulky

Čas od času je k vidění technika, kdy se data zapsaná do nějaké tabulky po čase rozdělí - "čerstvá" data zůstávají v aktuální tabulce, "stará" data jsou pak v tabulce archivní. Pokud má archiv stejnou strukturu jako "živá" tabulka a potřebujeme data z obou, je UNION (resp. UNION ALL) to pravé ořechové pro náš dotaz. Tato technika bývá k vidění zejména u tabulek, které jsou velké a často modifikované na konci (napříkad se může jednat o časově závislá statistická data).

Tvorba virtuální tabulky

Někdy potřebujeme (například do poddotazu a podobně) sestavit a použít virtuální, neexistující tabulku s více než jedním řádkem. V takovém případě může být mnohem rychlejší než vytvářet dočasnou tabulku použít něco jako:

(tabulka může mít samozřejmě i více než jeden sloupec). Jelikož MySQL s takovou "sadou" zachází jako s každou jinou, může to nejen hodit, ale může to být rovněž velmi rychlé řešení.

Vzdáleně související data

Termínem "vzdáleně související data" mám na mysli taková data, která je obtížné nebo nemožné spojit pomocí relací. Může se jednat o data pro nějaký složitý kombinovaný report, o data obsahující jak podrobnosti tak i souhrny a podobně. I tady může být použití UNION namístě. Obyčejně se v takovém případě ještě dělá to, že se jeden sloupec vyhradí na identifikaci původní tabulky, protože to může být potřeba. Mám ny mysli něco jako:

Jistě existují i další, specifičtější příklady použití UNION. Pokud o nějakém víte a chcete se s námi o něj podělit, napište to do diskuse pod článkem.

Verze pro tisk

DISKUZE Množinový rozdíl 15.1.2006 11:09 Perun Re: Množinový rozdíl 15.1.2006 14:09 Petr Zajíc původ řádku 24.5.2007 16:58 sin   Re: původ řádku 21.7.2009 17:08 Altosch Zobrazit označené Zobrazit vše Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.