V předchozí části našeho PHP seriálu jsme se dozvěděli, jak webový server zpracovává PHP kód a posílá jej prohlížeči sítě internet k zobrazení. Dnes se podíváme na to, jaký software je pro práci s PHP nezbytný a kde jej najdete.

Bez dobrých nástrojů je jakákoli práce přinejmenším velmi náročná. Pokud to s PHP myslíte vážně, sežeňte si vše potřebné co nejdříve, ať si to můžete nainstalovat, nastavit a začít to používat! Mnoho nadšenců chce psát už od Prvního Dne a diví se, že velice záhy narazí na nějaký problém, který s PHP skoro nesouvisí, ale který musí rychle vyřešit (třeba konfigurace, práva nebo zabezpečení). Takže, co budeme potřebovat: Budeme potřebovat světlo, neboli LAMP. Skutečně, ideální kombinace pro práci s PHP je Linux, Apache, MySQL a PHP (lamp je anglicky; česky to znamená lampa, svítilna nebo žárovka). Uvedená sada nástrojů se může prokázat opravdu jako nejlepší. Zmíním se i o alternativách, ale tohle je vyzkoušené.

Operační systém

Máte-li svou oblíbenou distribuci GNU/Linuxu, neváhejte a použijte ji. Jestliže ne, můžete si vybrat třeba v sekci DISTRIBUCE na našem serveru. Zmíněný software můžete nainstalovat na prakticky libovolný GNU/Linux systém, včetně distribucí typu SSSL (Sestav Si Svůj Linux). Poznámky pro uživatele Windows budou v závěru článku.

Webový server

V prvním díle jsme si řekli, že PHP funguje pod kdečím. Nejlépe si ale rozumí se serverem Apache, proto bude instalace Apache serveru asi tou nejlepší volbou. Apache najdete na http://httpd.apache.org nebo jako připravený balíček ve Vaší distribuci (pokud Vaše distribuce používá nějaký balíčkovací systém). Nastavení serveru Apache se provádí úpravou konfiguračních souborů, zejména pak souboru httpd.conf. Bývá komentovaný. Dokumentace k nastavení Apache je na http://httpd.apache.org/docs-2.0/configuring.html a patří mimochodem k nejpovedenějším stránkám nápovědy, které jsem kdy viděl. Nějaké české zdroje můžete najít například na http://www.jakpsatweb.cz/server.htm.

Začátečníci často narážejí na problém, který se projevuje tak, že po zadání URL se do prohlížeče nevrátí výsledek skriptu, ale jeho zdrojový kód. To je způsobeno tím, že server Apache netuší, že by měl soubor php zpracovat jako skript, případně proto, že nemá, čím by to udělal. V konfiguračním souboru Apache tedy musejí být přibližně tyto řádky:

Pokud budete navíc chtít, aby se po zadání url zobrazil soubor index.php (pokud je a pokud není specifikován jiný soubor), proveďte něco jako:

Databáze MySQL

Protože se v dalších dílech budeme věnovat rovněž MySQL databázi, pojďme ji rovnou nainstalovat. Domovská stránka tohoto projektu je http://www.mysql.com a MySQL pravděpodobně bude rovněž existovat jako balíček ve Vaší distribuci.

Pozn.: O MySQL máme na Linuxsoftu seriál. Tento a tento díl rozebírají instalaci databázového systému MySQL podrobněji.

PHP

Ovšem, budete potřebovat PHP samotné. To žije na http://www.php.net, české zrcadlo je na http://www.php.cz. V době psaní článku je k dispozici stabilní verze 4.3.6. Na serveru je k dispozici je stažení jako zdrojový kód a možná i nějaké ty binární soubory.

Ostatní

To nejsou jediné věci, které budete pro práci s PHP potřebovat. Budete potřebovat prohlížeč; dobrý designér bude chtít vidět výsledek dokonce v několika různých prohlížečích. Mozilla by mohla být dobrou volbou; jistě ale máte mezi prohlížeči svého favorita. Budete potřebovat rovněž nějaký textový editor pro práci se zdrojovým kódem PHP; nejlepší je ten, který Vám nejlépe vyhovuje. Pro mě by například dobrý PHP editor měl mít barevné zvýrazňování syntaxe, odsazování bloků, pružnou konfiguraci a měl by být k dispozici pod GNU/GPL. WYSIWYG ("what you see is what you get", "co vidíš, to dostaneš") editory obecně nebývají pro práci s PHP moc dobré, lepší je nějaký opravdu textový editor. Pro práci na lokálním počítači je to myslím všechno; budete-li chtít nahrávat skripty na vzdálený server, bude to většinou pomocí nějakého ftp klienta.

Windows

PHP lze vyvíjet i pod Windows. Pokud mohu z vlastní zkušenosti poradit – zanechte pokusů rozběhnout PHP pod Personal Web serverem z Windows 9x nebo Internet Information Serverem z Windows NT/2000/XP a nainstalujte si pod Windows rovněž Apache. PHP i MySQL jsou pro Windows k dispozici jako binární instalační soubory; neměla by s tím být větší potíž. Až budete ukládat skripty na disk, pamatujte na to, že při případném nahrávání na unix-like servery záleží na velikosti písmen v názvech souborů.

Pod Windows existují rovněž nástroje, které instalují PHP a MySQL z jednoho instalátoru. Přiznám se ale, že jsem je nezkoušel, takže v tomto ohledu moc neporadím.

Závěrečné postřehy

Pokud si napíšete nějaký jednoduchý PHP skript (třeba ten z minulého dílu) a spustíte jej, měl by Vám ho server provést. Máte-li například server nastaven tak, že hledá php soubory z /var/www/html a v této složce máte skript test.php, mělo by http://localhost/test.php donutit server aby skript zpracoval a vrátil do prohlížeče. Pokud se to nestane, zkontrolujte konfiguraci – nejprve serveru a pak PHP.

Pamatujte, že pokud vyvíjíte stránky které budou umístěny na skutečném serveru, není od věci mít "doma" stejnou verzi PHP (a MySQL) jako bude na serveru. Naprostá většina správců instaluje na servery poslední stabilní verze těchto produktů, což je většinou dobrý nápad. Verzi Vašeho PHP a související informace o konfiguraci zjistíte pomocí následujícího jednoduchého skriptu:

Prostudujte si licenční podmínky. MySQL například má dva různé licenční modely; licence výše uvedeného software se při provozování pod GNU/LINUX mohou lišit od licencí pro Windows nebo se licence pro osobní použití mohou lišit od licencí pro podnikovou sféru.

V dalším díle se podíváme na základy syntaxe v PHP a napíšeme si několik prvních smysluplných skriptíků.