V minulém díle našeho seriálu jsme se zaměřili na smyčky s podmínkou. Dnes uvidíme, jak funguje smyčka s parametrem. Narozdíl od smyčky s podmínku, kde není předem jisté kolikrát se daná smyčka bude opakovat, má smyčka s parametrem jinou filozofii. Většinou (ne však vždy) má takzvaný parametr smyčky, který určuje počet opakování celého cyklu. Pokud si ještě vzpomínáte na minulý díl, řešili jsme otázku jak vypsat tabulku čísel a jejich druhých mocnin. Smyčku s parametrem bychm použili následujícím způsobem:

Krátké, že? Celý ten mechanismus funguje asi následovně: Před započetím vlastního "cyklování" se vyhodnotí první výraz v závorce za příkazem for (v našem příkladu je to výraz $i=1). Pak se po řadě provedou následující tři věci:

1. Před započetím konkrétního cyklu se vyhodnotí výraz druhý (pro nás tedy $i<=10). Když neplatí, cyklus se ukončí. Když platí, pokračujeme dále.
   
2. Provede se tělo smyčky. V našem příkladu reprezentované jedním příkazem, ale mohou se použít složené závorky a vykonat i více příkazů.
3. Po ukončení těla smyčky se provede třetí výraz (my v příkladu zvýšíme $i o jedničku, na což existuje šikovný příkaz $i++) a vracíme se k bodu 1.

Pro uživatelé jazyka C je to normální chování, pokud jste předtím pracovali v jazycích typu asp, vbs a podobně bude vám pochopení této smyčky možná trochu trvat. Smyčky for mají i alternativní synaxi, takže bychom klidně mohli napsat:

Což je totéž jako v předchozím případě. Volitelně můžeme libovolný parametr smyčky vynechat. Jestliže například vynecháme druhý ze tří parametrů příkazu for, získáme nekonečnou smyčku. To se moc nepoužívá ;-)). Rovněž můžeme v těle smyčky měnit parametr, tedy v našm příkladu $i. To se sice někdy používá, ale může to kód znepřehlednit.

Smyčky mohou být vnořené. Následující příklad vytvoří tabulku s malou násobilkou.

Kód je přímočarý. Proměnná $sloupec se změní 10x od jedné do deseti a proměnná $radek jen jednou od jedné do deseti.

Příkazy break a continue

Smyčky, ať už s podmínkou nebo s parametrem nemusejí probíhat vždy řádně celým cyklem. Někdy může být výhodné provádění cyklu přerušit. K tomu slouží příkaz break, se kterým jsme se v tomto seriálu již setkali. Mluvili jsme o něm v souvislosti s příkazem switch, kde break ukončoval určitou větev v konstrukci case. Break ale může ukončovat i cykly do, while nebo for. Kdybychom předchozí příklad chtěli upravit tak, aby vracel pouze čísla do padesáti, můžeme provést něco jako:

Příkaz break ukončí vypisování výsledků vždy, když by hrozilo, že násobením dojdeme k číslu většímu než 50. Všimněte si, že příkaz break ukončí pouze vnitřní smyčku, ale vnější smyčka pokračuje dalším krokem. Kdybychom chtěli ukončit smyčky obě, použijeme příkaz break(2).

Příkaz continue naproti tomu nezpůsobí ukončení smyčky, jen přeskočí zbytek těla smyčky a začne provádět další iteraci (tedy další průchod smyčkou). Takže, kdybychom v našem násobilkovém příkladu chtěli vytisknout jen čísla větší než 50, mohlo by to vypadat třeba takto nějak:

I příkaz continue má nepovinný parametr určující, kolik vnořených cyklů for, do nebo while se má začít vykonávat od začátu. V praxi se s tím ale moc nesetkáte.

Poznámky ke smyčkám

• Smyčky v programování potřeba budou, většinou je programátor musí dobře znát.
• Jako parametr smyčky nemusí být použito celé číslo, krok může být záporný a v těle smyčky se parametr může měnit.
• Pro procházení polí se spíše hodí smyčke foreach, o které jsme ještě nemluvili. Bude o ní řeč později.
• Smyčky s parametrem bývají "čitelnější" než smyčky s podmínkami. Pokud je předem znám počet opakování, použijte spíše parametrické cykly.

V dalším díle se podíváme na funkce a přespříště se pokusíme z toho, co už umíme, sestavit nějaký opravdu použitelný skript.