Jelikož byly předchozí dva díly našeho seriálu dost teoretické (pro někoho možná až příliš), ukážeme si dnes na něco, co budete potřebovat při práci s PHP a MySQL téměř určitě. A to bude import dat z cizích zdrojů do MySQL.

Mějme například následující situaci: Firma provozuje podnikový informační systém na několika lokálních PC. Součástí systému je i ceník zboží. Firma má rovněž internetový obchod, běžící pod PHP a MySQL. A vtom někoho napadne, že by se ceník na internet dal nahrávat z toho lokálního systému. To je jasná výhoda; při změně cen (sortimentu…) stačí provést příslušné úpravy jen v jedné sadě dat, nemusí se to dělat vícekrát. Jsou to vlastně 3 problémy v jednom: data získat, nějak je zkopírovat na server a nakrmit je do databáze.

Jaká data?

Následující věc se vlastně naší problematiky skoro netýká. Ale abychom byli úplní, poradíme vám, že je žádoucí připravit exportovaná data v co NEJJEDNODUŠŠÍM, OTEVŘENÉM a (zejména pokud běží lokální infosystém na Windows) MULTIPLATFORMNÍM formátu. V praxi to bývají většinou textové soubory oddělené středníky či tabelátory. Téměř každý databázový systém má možnost exportovat data do textu; pokud jej nemá, dá se příslušný kus kódu napsat.

Pozn.: V takovém případě buďte líní a pokuste se to najít již hotové. Skoro určitě nejste první, kdo daný problém řešil. Může nastat rovněž problém s kódováním, zejména pokud text bude ve znakové sadě CP 1250 (Windows) a web na ISO-8859-2.

Pokud mohu poradit – vyhněte se pokusu použít nějakou "transportní" databázi. Viděl jsem například řešení používající pro výměnu dat formát dbf. To může fungovat, protože PHP lze nastavit pro práci s dbf. Toto řešení má však rovněž poměrně významné nevýhody:

• Jste závislí na dalším formátu včetně jeho případných omezení
  
• Exportovaná data bývají obvykle větší než při použití textu
• Export a import trvá delší dobu (někdy až podstatně)

Pozn. Na druhou stranu textové soubory mohou být skoro nepoužitelné, pokud jsou součástí exportovaných dat rovněž binární data, třeba v případě, kdy jsou v databázi uloženy obrázky.

Další poměrně podstatnou výhodou je fakt, že textové soubory lze relativně snadno odkontrolovat a většinou se dají velice dobře komprimovat. Ke komprimaci byste měli použít gzip, protože PHP umí s tímto formátem bez problémů spolupracovat.

Pozn.: Dají se najít nástroje pro práci s gzipy i pod Windows. Některé jako freeware.Zcela úmyslně jsem se nezmínil o fenoménu XML. Budeme mu věnovat pozornost později v tomto seriálu.

Jak to dostat na server?

Takže, v této fázi byste měli mít jeden nebo více textových souborů, lépe ještě komprimovaných. Jejich přenos na server může a nemusí být realizován pomocí PHP. Například se můžete rozhodnout použít FTP, SCP a podobně. Ze zkušenosti ale vím, že je dobré mít k dispozici i náhradní metodu (třeba, když potřebujete dostat data na server z počítače, na němž nemáte k dispozici FTP klienta). Vzpomínáte si na díl seriálu o přenosu dat na server? To je přesně ono. Za chvíli si to ukážeme celé v praxi.

Pozn.: Možná budete chtít použít nějaký jiný postup, který se dá snadněji spouštět pomocí cronu.

Jak dostat data do databáze

A to je to nejdůležitější. Máme textový soubor nebo soubory na serveru a chceme je dostat do MySQL. Dobrá zpráva je, že na to existuje v MySQL příkaz; špatná zpráva je, že v závislosti na použité verzi PHP a/nebo MySQL tento příkaz nemusí fungovat. Takže si ukážeme dvě varianty:

LOAD DATA INFILE
MySQL disponuje tímto příkazem, který vezme data z textového souboru a importuje je do dabulky. Příkaz je to jednak dosti mocný a jednak poměrně rychlý. Nemá smysl tady vypisovat všechny jeho volby, k tomu slouží manuál. Zmínil bych se pouze o dvou významných volbách:

• LINES TERMINATED BY slouží k definici znaku, který bude oddělovat řádky. Pokud importujete z Windows, měli byste nastavit '\r\n'.
• FIELDS TERMINATED BY slouží k definici znaku, jímž se oddělují sloupce. Pro tabelátor zadejte '\t', je to ostatně výchozí volba.

K tomu všemu co bylo řečeno výše se vztahuje následující ukázka:

V tomto poněkud delším kódu jsou patrné dvě věci. Za prvé si všimněte, že jsme sestavili a použili funkci ungzip. Ta funguje tak, že vytvoří ze souboru něco.txt.gz soubor něco.txt. A příkaz LOAD DATA INFILE se postará o zbytek. Ostatní části kódu jsou převzaty z dílu o nahrávání dat na server.

Ruční způsob
Někdy ovšem LOAD DATA INFILE selže nebo není povolen. V tom případě nezbývá než data ze souboru postupně načítat a vkládat je do databáze pomocí série příkazů INSERT. To má následující nevýhody:

• Je to pomalejší než LOAD DATA INFILE (někdy až řádově).
  
• Je to složitější na napsání kódu.
• Abychom to mohli provést, musíme znát strukturu tabulky.
• Ve vysoce konkurenčním prostředí může dojít k problémům se zamykáním tabulek
  

Ovšem má to i výhodu - před vlastním vložením dat můžeme provést pomocí PHP nějaké výpočty nebo kontroly, což při použití LOAD DATA INFILE většinou není možné. V takovém případě by se řádek s příkazem LOAD DATA INFILE uvedený výše musel vyměnit za sadu příkazů, které soubor rozdělí, načtou jednotlivé hodnoty do příkazu SQL a soustí jej.

Závěr

Vidíme, že importovat data do MySQL není zas až tak složité. Je možné použít prakticky libovolné zdroje a pomocí konverze na texty dosáhnout poměrně rychle kýženého výsledku. Pokud by import dat byl pro běh webu závažný, měly by se naimportované hodnoty nějak odkontrolovat. Více o tomto tématu bude řečeno v sesterském seriálu o databázi MySQL.