Výrazem je v PHP zhruba řečeno "všechno, co má nějakou hodnotu". Tak například v díle o proměnných jsme uvedli, že proměnná má hodnotu; je to tedy výraz. Způsobu, jak zajistit že proměnná bude mít svou hodnotu říkáme přiřazení. Pro osvěžení uveďme několik přiřazení:

Zajímavý je třetí řádek - vidíme, že do proměnné můžeme přiřadit hodnotu jiné proměnné a celé to bude fungovat. Proměnné však nejsou jedinými kandidáty na výrazy v PHP.

Konstanty

Konstanta je v PHP něco jako proměnná, ale během programu svou hodnotu nemění. Je zvyk psát jejich názvy velkými písmeny. Konstanty se definují pomocí funkce define. Dělá se to typicky na začátku skriptu. Viz příklad níže.

(kéžby...) Konstanty se v PHP používají často; třeba na konfigurační části programu a podobně. Před názvem konstanty v PHP není znak dolaru ($). Konstanta je výraz.

Další výrazy

Výraz nemusí být jen řetězec. Prostě výraz je cokoli, co má hodnotu. Celé pole může být například také chápáno jako výraz. O funkcích jsme v našem seriálu sice ještě nehovořili, ale v díle druhém jsme si již ukázali funkci Date. Funkce JE výraz, protože vrací hodnotu. Následující kód obsahuje praktický příklad:

V tétu ukázce jsme udělali vlastně dvě věci: Za prvé - zavolali jsme funkci Date, která je výrazem. A za druhé, tento výraz jsme přiřadili výrazu $dnesnidatum a ten jsme vytiskli. Celé by to šlo zkrátit na

ale to bychom přišli o proměnnou $dnesnidatum. Vůbec nevadí, že Date() se každou chvíli mění; pro nás je to výraz, protože "to" vrací hodnotu.

Pozn: Funkcím, které vracejí pokaždé jinou hodnotu (například v závislosti na čase) se říká nedeterministické. Funkcím, které pokaždé vrátí totéž, se naopak říká deterministické. Oba typy jsou výrazy.

Přiřazení je výraz

Samo přiřazení hodnoty proměnné je chápáno jako výraz a je vyhodnoceno jako přiřazovaná hodnota. Takže, následující tři zápisy jsou rovnocenné.

Vůbec nic nám nebrání měnit hodnotu výrazu pomocí jeho samotného, takže následující zápisy jsou platné:

Nebylo by to však PHP, kdyby nám nenabízelo jednodušší cestu, jak něco takového napsat.

Preinkrementace a postinkrementace

Za těmito strašnými slovy se skrývá mechanismus, který mění hodnotu výrazu pomocí něj samotného. Kdybychom napříkad chtěli zvednout počet pokojů v našem bytě pomocí PHP, můžeme napsat:

nebo

Mezi těmito zápisy ve skutečnosti JE rozdíl, i když oba udělají z našeho dvoupokojového bytu 3+1. Vysvětleme to tak, že hodnotu inkrementovaného výrazu přiřadíme do další proměnné. Následující kód

vrátí dvojku, protože proměnná $pokoju se změnila až poté, co jsme ji přiřadili proměnné $pokoju_po_zmene. Jedná se o postinkrementaci. Ovšem kód

skončí trojkou, protože proměnnou $pokoju jsme měnili ještě předtím, než jsme ji přiřadili do proměnné $pokoju_po_zmene. Jedná se tedy o preinkrementaci.

Časem Vám ovšem přestane i třípokojový byt stačit a tak se nabízí otázka, zda pre(post)inkrementace umí měnit výraz o jinou hodnotu než jen o jedničku. Ano, umí, takže náš příklad s bajty bychom mohli přepsat jako:

Funguje to i s řetězci, což se v praxi hojně používá. Když se má například sestavit retězec, který se pošle jako příkaz do databáze, většinou z toho vyleze něco dlouhého. Proto, a taky kvůli přehlednosti bývá zvykem používat místo zápisu:

použít něco ve smyslu:

přičemž oba znamenají ve své podstatě totéž. Preinkrementaci a postinkrementaci byste měli používat, kdykoli je k tomu příležitost. Je totiž optimalizována na rychlost. Na druhou stranu uznávám, že pokud přecházíte na PHP z jazyků, které tuto konstrukci neměly (třeba asp), může Vám to zpočátku dělat problém.

Různé kejkle s výrazy nás přivádějí k zajímavé otázce - a tou je změna typu proměnné. Jak to například dopadne, když budeme proměnnou dělit? Bude výsledkem typ celočíselný, desetinný nebo pokaždé jiný? Těmito otázkami se budeme zabývat v dalším díle seriálu, věnovaném přetypování proměnných.