Vývoj kvalitního kódu zahrnuje rovněž umění "vyznat se sám sobě". Mám tím na mysli vědět, co si při psaní kódu mohu dovolit, kde je nutné být sám na sebe přísný a kde je možné si práci nějakým způsobem ulehčit. Dnes se podíváme na některé takové metody a postupy.

Buďte líní

Nevím, zda je to dokázáno vědecky, ale správný programátor by měl být především líný. To mu umožní nedělat žádnou zbytečnou práci; a té je při psaní kódu možné udělat více než dost. Kdykoli se tedy chystáte psát nějaký kód, měli byste se nejprve sami sebe ptát:

• Nepsal už jsem někdy podobnou funkci nebo skript?
• Nemám k dispozici cizí kód, který by podobnou záležitost řešil?
• Dal by se najít příklad takové věci na internetu?
• Jestliže ne, mohl bych se alespoň inspirovat podobnou úlohou?
  

Většinou, zejména u jednoduchých úloh zjistíte, že nemusíte pracně "vynalézat kolo". Jestliže ale narazíte na úlohu tak speciální, že skutečně nenajdete podklady pro její řešení a budete to muset napsat od nuly, mohli byste uvažovat následovně:

• Jestliže ten kód budete opravdu potřebovat jen jednou, napište jej a přestaňte na to myslet
• Jestliže tušíte, že byste ten kód mohli použít vícekrát, napište jej pořádně a vytvořte k němu dokumentaci (viz minulý díl)
• Pokud jste napsali něco opravdu unikátního, zvažte možnost, že byste se o kód mohli rozdělit s ostatními (ať už free, nebo za peníze)

Pozn.: Využívání cizích kódů s sebou samozřejmě přináší problém licencování. Měli byste se ubezpečit, že to, co děláte je zákonné.

Stanovte si postup

Je třeba si práci nějak zorganizovat. Mě se osvědčil následující postup: Zjistil jsem, že většina práce na zdrojovém kódu se dá rozdělit na dvě skupiny - na kód, který budu muset teprve pracně vymyslet a na kód, který budu psát téměř "z hlavy", protože vím, jak na to. Pokud máte "tvůrčí vlnu", nezabývejte se otrockým psaním "nudného" kódu, ale udělejte si "vycpávku". Vysvětlím na příkladu přihlašování k databázi:

Neboli, v dané chvíli se vůbec nemusíte zabývat vlastním kódem funkce validuser, můžete směle pokračovat psaním dalšího kódu v těle skriptu (označil jsem to jako "kód pro autorizované uživatele". Kód funkce validuser může být pro Vás tak triviální, že jej budete schopni napsat "zpaměti o půlnoci" a můžete se věnovat "více tvůrčí" práci ve zbytku skriptu. Je samozřejmě důležité poznamenat si někam, že se kus kódu musí dopsat, jinak na to pravděpodobně zapomenete.

Pozn.: Jelikož v kódu PHP nezáleží, kde je ve skriptu funkce umístěna, může být třeba i za místem, z něhož je volána. Zde popsanému přístupu to zcela vyhovuje, lidé odkojení jazyky typu Pascalu to asi moc mít rádi nebudou.

Toto samozřejmě není jediný možný ani jediný správný postup. Ale pokud máte někdy náladu na "hardcore" programování a jindy ne, může to pro Vás být to pravé. Další možné postupy jsou třeba "podle předem stanoveného plánu" a "jak mě napadne". Ovšem, zejména poslední příklad většinou nevede ke kýženému cíli ;-))

Spravujte zdrojový kód

I při sebelepší práci se Vám občas stane, že dojdete k názoru, že určitá předchozí verze kódu je lepší než ta současná. Jenomže ji už nemáte k dispozici. Aby se to nestávalo, existují nástroje pro správu zdrojového kódu (třeba cvs nebo subversion). Fungují tak, že vytvoří "úložiště" kódu (tzv. repository) a vývojář může kód z úložiště načíst, pracovat na něm a pak jej uložit zpět. Úložiště může být přístupné více vývojářům, může být umístěno na síti a sleduje veškeré změny v kódu, které byly provedeny "venku" mezi načtením a uložením aktuální verze. Úložiště je schopno pracovat s libovolnými textovými soubory (jako jsou třeba zdrojové kódy PHP) a rovněž s binárními daty a není vázáno na žádný konkrétní programovací jazyk.

V případě, že dva nebo více vývojářů změní stejný soubor, existují v těchto nástrojích "správci konfliktů", kteří vám pomohou sladit změny provedené více uživateli. Úložiště mohou být rovněž přístupné jako webové služby a tak máte ke svým zdrojovým kódů přístup prakticky odkudkoli. Většina lidí si myslí, že zavést nástroje pro správu kódu ma význam až v momentě, kdy na projektu pracuje více vývojářů, ale když se nad tím zamyslíte, není to tak. I když pracujete sami, může se Vám hodit odpověď na otázky typu:

• Kdy jsem provedl poslední změnu v tomto souboru
• Jak vypadala tato složka před 14 dny?
• Program xxx ve verzi aaa.bbb nefunguje dobře. Co se tam měnilo?

Můžete se vrátit k libovolné uložené verzi dokumentu a můžete dělat celou řadu dalších věcí. Můžete dokonce smazat soubor z pracovní kopie s tím, že úložiště si jej bude pamatovat.

Někdy Vám může "zachránit život" skutečnost, že máte úložiště kódu přístupné přes prohlížeč nebo umístěné mimo vaše "obvyklé stanoviště". Je to samozřejmě otázka zabezpečení, ale docela se může hodit možnost mít své zdrojové kódy kdykoliv k dispozici. Kolegovi někdo nedávno ukradl notebook... a i když to samozřejmě BYL problém, nepřišel díky umístění kódu v repository alespoň o podstatnou část své práce.

Pozn.: Uznávám, že u PHP není tato otázka tak palčivá. Obvykle si můžete zdrojové kódy PHP postahovat z běžícího webu, když není jiná možnost. To u kompilovaných jazyků samozřejmě nejde.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na některé způsoby, jimiž můžete části svého kódu ladit. Těšte se, budeme si "hrát" s kódem z tohoto seriálu, v němž jste objevili chybu!