V několika předchozích dílech našeho seriálu jsme si ukázali, jak může PHP spolupracovat s takovými záležitostmi, jako je XML, elektronická pošta či publikování pomocí PDF. Takto by se dalo pokračovat popisem dalších možností, aplikací a protokolů, které PHP podporue; nicméně byly by to věci již poměrně specifické a pro většinu čtenářů obtížně stravitelné. My se teď v seriálu vrhneme trochu jiným směrem - pokusíme se dát (zejména začínajícím) programátorům několik rad k vývoji rozsáhlejších projektů.

Důvod je prostý - programátorem se člověk nestane tím, že se naučí syntaxi některého jazyka (třeba PHP). Programátorem se člověk stává, když si osvojí určité zvyky. Většinou zvyky, které mu práci buď ulehčí, nebo systematizují. Zamysleme se tedy na tím, co je potřeba při vývoji rozsáhlejších projektů v PHP. Budeme tomu věnovat několik dílů našeho seriálu; nejprve teoretických a následně se pokusíme jeden takový "větší" projekt napsat a odladit.

Rozsáhlejší projekty

Zatím jsme v tomto seriálu uváděli příklady co možná nejkratší. Třeba jedna funkce, jedna třída, jeden skript. V reálném světě to tak pochopitelně není; většina webů se skládá z několika až několika desítek vzájemně provázaných skriptů. Ty musí být schopny fungovat jako jeden celek. Což znamená mnohem víc, než prostě místo jednoho skriptu jich napsat několik. Znamená to důsledné plánování, většinou projití několika slepých cest, prošvihnutí pár termínů a několik bezesných nocí. Většině z toho lze předejít a tom si právě něco řekneme.

Pozn.: Osobně mě velmi pobuřuje přístup, používaný v mnoha knihách (bohužel i v některých knihách o PHP). Autor nejprve uvede několikastránkový skript nebo skripty, a pak je uvede znova a prokládá je komentáři, co že ten který kousek kódu vlastně dělá. Ale nikde už není uvedeno, co musel autor udělat, aby daný kód sestavil. Na jaké problémy narazil? Fungovalo to hned? Musel něco přepisovat? Přeskupovat? Vynechat? Proč to napsal právě takhle, když jiný způsob se nabízí hned na první pohled...???

Analýza

Prakticky každý trochu složitější projekt je potřeba nejprve zanalyzovat. Nestačí vědět, že zákazník potřebuje mít "databázi" a "nějaké vyhledávání". Bude databáze rozsáhlá? Bude se k ní připojovat pár lidí, nebo pár tisíc lidí najednou? Bude se z ní převážně číst, nebo se do ní bude převážně zapisovat? Má být výstup čitelný na palmtopu (mobilu...)? Bude aplikce ve více jazykových verzích? Otázek je mnoho. Zlatá rada zní: Pokud pracujete pro někoho, konzultujte! Cílem Vaší analýzy by měl být (písemný!) cílový koncept. Kdybyste například měli dělat portál podobný Linuxsoftu, mohla by část cílového konceptu vypadat následovně:

• Portál bude obsahovat databázi Linuxového software s možností zadávání položek uživateli a schvalování administrátory
• Uživatelé budou mít své profily. V profilu budou moci být obsaženy informační údaje...
• Server bude obsahovat rovněž články. I ty se budou před vydáním schvalovat administrátory.
• Atd...

Je to důležité! Viděl jsem již příliš mnoho projektů, které zkrachovaly v momentě, kdy zákazník řekl: "Ale já myslel, že to bude umět to či ono!" S kvalitní analýzou a písemným cílovým konceptem se Vám to nemůže stát.

Pozn.: Nebo cílový koncept doplníte... a máte v ruce argument k navýšení ceny!

Nástroje a postupy

To, že budete Vaší vysněnou aplikaci psát v PHP neznamená, že nebudete potřebovat další nástroje. Asi druhou nejpalčivější potřebou bude většinou volba databáze. O tom jsme již v našem seriálu mluvili a (jak jsem předpokládal) strhla se kolem toho rovněž diskuse. Obecně řečeno - pokud bude Váš projekt vyžadovat databázi, měli byste si ji vybrat již v této fázi "boje". Přechod z jedné databáze na jinou v polovině vývoje znamená většinou smrt projektu.

Pozn.: Výjimkou jsou samozřejmě aplikace, které jsou od počátku psány tak, aby uměly pracovat s více databázemi.

Je rovněž možné, že budete potřebovat nějaké PHP moduly nebo externí software. Může se to týkat systému správy chyb, modulů pro export a import dat a podobně. Měli byste pokud možno tyto potřeby odhadnout a vše potřebné si připravit a nachystat, aby Vás to později během práce nezdržovalo.

Organizačně vzato bývá ještě praktické dohodnout časový harmonogram a nějaký způsob, jak můžete zákazníka informovat o postutpu práce. V PHP to většinou nebývá problém; dělá se to tak, že existuje zkušební umístění, na němž aplikace běží a k němuž má zákazník přístup. Tak může sledovat, jak Vám práce "roste pod rukama". S tím souvisí i další bod - pro úspěch je nutné mít kvalitní zázemí na straně serveru.

Hosting

Většina zákazníků má již nějakou internetovou prezentaci a tudíž nějaký hosting. Bude však tento hosting vyhovovat potřebám Vaší aplikace? To není jednoduchá otázka. Většinou nestačí, že hosting podporuje běh skriptů PHP. Abyste si udělali základní představu o serveru a prostředí, může použít funkci phpinfo(). Je to velmi jednoduché a poskytne Vám to základní představu o systému a použitém vybavení:

Spustit skript

V tabulce uveďme nejdůležitější informace, které Vám funkce phpinfo vypíše a které byste rozhodně měli zvážit:

Další věc ke zvážení je "lidský faktor". Většinou bývá dobré se ujistit zda a jaká systémová podpora ze strany správců je k dispozici a zda jsou schopni pružně reagovat na Vaše požadavky. Pokud zjistíte, že potřebujete jiné prostředí než to, které je na současném webu k dispozici, můžete se pokusit přimět administrátory webu ke změně nastavení, nebo můžete změnit poskytovatele webového prostoru. Je to na Vás. Není ale nic otravnějšího než čekání na změny v nastavení, které měl někdo udělat před několika dny a ono to stále není hotové. Zejména když na tom "visí" další práce.

V dalším díle seriálu se naučíme, jak "pracovat s rozmyslem" při organizování dat v databázi a členění programů.