Moduly obvykle přidávají do programu funkce nebo proměnné. Pragma je speciální druh modulu, který nám nic nového nedává, ale upravuje stávající chování. Fungují tedy podobně jako přepínače u unixových příkazů.

Názvy pragma modulů zpravidla začínají malým písmenem, čímž se odlišují od běžných modulů.

Další odlišnost s běžnými moduly je v tom, že pragmata obvykle platí pouze lokálně. S koncem bloku končí i platnost vloženého pragma modulu. Lze je nejen zapínat, ale i vypínat. Zapínají se pomocí use pragma; a vypínají se příkazem no pragma;.

V tabulce jsou uvedeny vybrané pragmatické moduly. Pro více informací o pragmatech navštivte příslušnou část dokumentace.

Nyní si k některým pragma modulům uvedeme více detailů. Kompletní informace jsou opět v dokumentaci.

Další vlastnosti strict

Direktivu strict již běžně používáme. Zmíníme se o ní však ještě jednou, protože jsme dosud přesně nedefinovali, co vlastně zakazuje. Použití příkazu use strict; zakazuje použití potenciálně nebezpečných konstrukcí. Jedná se o tři typy konstrukcí:

1. nedeklarované proměnné - všechny proměnné, které nejsou deklarované pomocí my, our, vars, plně kvalifikované nebo importované
2. holá slova - to jsou neuvozené řetězce, nedeklarované podprogramy apod.
3. symbolické odkazy

Uvedením parametru lze docílit toho, aby byl zakázán jen určitý typ konstrukce. Příkaz use strict 'vars'; zakazuje nedeklarované proměnné, parametr 'subs' zakazuje holá slova a 'refs' symbolické odkazy. Nicméně toto separování použijeme spíše výjimečně.

Konstanty

Pragma constant, jak je již z názvu patrné, vytváří konstanty. Konstanta je symbolem s hodnotou, kterou nelze přepisovat. Definicí konstanty docílíme stejného výsledku, jakého bychom dosáhli definicí podprogramu, jež by vracel konstantní data.

Přiřadili jsme symbolickému jménu PI hodnotu. Tato hodnota je neměnná a lze ji pouze číst. Po vytvoření konstanty s ní můžete nakládat podobně jako s obyčejnou proměnnou.

Přes odkaz lze do konstant ukládat i seznamové hodnoty.

Mohlo by se zdát, že lze ukládat libovolně složité datové struktury a to pomocí odkazů. Ukládat je sice lze, ale má to háček. Konstantní totiž bude odkaz a ne hodnoty, na které ukazuje. Ty můžeme měnit.

Matematika vyšších čísel

Pro počítání s neomezeně dlouhými čísly lze užít pragmat bigint a bignum. bigint přetěžuje matematické operace pomocí modulu Math::BigInt. Můžeme tak provést například následující operaci.

Získáme výsledek 340282366920938463463374607431768211456. Kdybychom bigint nepoužili, dostaneme pouze zaokrouhlenou hodnotu 3.40282366920938e+38.

bigint a bignum mají několik voleb, které dále upřesňují jeho chování. Volba a zapíná podporu zaokrouhlování. Pro nastavení zaokrouhlování na 11 platných čísel zavedeme modul tímto způsobem.

Přesnost lze nastavit i na základě pozice oproti desetinné čárce. Jako parametr volbě p předáme kladné nebo záporné číslo, podle toho na jaké straně od desetinné čárky se bude zaokrouhlovat. Zkusíme zaokrouhlit číslo na 2 desetinná místa.

Nakonec si zmiňme ještě dvě volby. Volba t zapíná trasovací režim a volba v vypisuje názvy a verze všech použitých modulů.

Matematika desetinných zlomků

Pragma bigrat je opět rozšířením bignum. Umožňuje počítat se zlomky bez převádění na desetinná čísla. Matematické operátory jsou přetíženy tak, že vracejí řetězec ve formátu zlomku.

Celočíselná matematika

Pragma integer umožňuje pracovat s čísly výhradně jako integery. Přepnutí do celočíselného režimu provedeme tímto příkazem.

Nyní bude desetinná část po provedení matematických operací vždy odříznuta. Pro porovnání uveďme též to samé v desetinné aritmetice.

Používání systémových zdrojů

Přestože pragma less zatím není implementována a lze ji čekat až ve vyšší verzi Perlu, uvedeme si pro zajímavost její funkci, neboť může leckoho zaujmout. Pomocí ní budeme moci udělat vlastní kompromis mezi mírou použití operační pamětí a časem procesoru. less říká, čeho se má používat méně.

Tímto máme za sebou většinu těch nejčastějších pragmat. Některé již známe z minulých dílů, ale pár jich na nás ještě v budoucnu čeká.