ARCHIV |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Software (10844)
Distribuce (131)
Skripty (697)
Menu
Diskuze
Informace
|
Perl (45) - OdkazyV dnešním díle otevíráme další velké téma, jímž je problematika odkazů. Dodnes jsme si pod pojmem datová struktura vybavovali skalár, pole a hash. Odkazy jsou prostředkem, který otevírá dveře ke složitějším. Díky nim budeme moci implementovat takové struktury jako pole polí hashů. Pomocí odkazů lze pracovat s daty daleko lépe než dosud a prakticky neomezeně se v tomto směru rozšíří naše možnosti. Přes to všechno není odkaz nic jiného než zvláštní typ skalární proměnné. Proto se píše normálně s předponou $. Odkazy nyní rozdělíme na 2 kategorie: pevné odkazy a symbolické odkazy. V tomto a následujících dílech se budeme věnovat zejména těm pevným; symbolické zmíníme pouze letmo. Pevné odkazyPevný odkaz (dále jen odkaz) má speciální obsah. Je v něm uložena adresa v paměti. Pokud hodnotu odkazu - tedy adresu - vytiskneme, uvidíme řetězec ve tvaru DATOVÝ_TYP(adresa) - konkrétně například SCALAR(0x8187a3c). Odtud je zřejmé, že Perl zde zavádí typovou kontrolu. To má za následek, že pokud budeme chtít s odkazem na skalár zacházet jako s odkazem na pole, skončí program chybou. Odkaz na skalárTeď už k věci. Vytvoříme 1. odkaz. Abychom tak mohli učinit, musíme vytvořit nějakou proměnnou s hodnotou.
$x = "HODNOTA";
V paměti to nyní vypadá zjednodušeně takto:
A teď vytvoříme na onu proměnnou odkaz. To se dělá stejně jako přiřazení proměnné, jen se před přiřazovanou hodnotu zapíše zpětné lomítko.
$ref_x = \$x;
$ref_x je skalární proměnná typu odkaz. Situace v paměti se změnila.
Popišme si, co údaje v tabulce znamenají. Na adrese 10 je uložena hodnota proměnné $ref_x. Tou je odkaz na jinou adresu - konkrétně na adresu 5, na které leží hodnota typu SCALAR s obsahem "HODNOTA". Lze tedy říci, že $ref_x ukazuje na adresu 5, kde je uložena hodnota "HODNOTA". Nyní můžeme k hodnotě na adrese 5 přistupovat dvěma způsoby. Tak jako dosud, pomocí $x, nebo nově i přes odkaz $ref_x (jediné místo v paměti má 2 jména). Přístupu k hodnotě přes odkaz se říká dereferencování a uskutečňuje se uvedením dolaru mezi stávající dolar a identifikátor. Hodnotu na adrese 5 tedy můžeme tisknout jedním z těchto dvou příkazů, podle dané situace.
print $$ref_x; Perl si počet pevných odkazů, které ukazují na určité místo v paměti, počítá. Počet odkazů se dokáže nejen zvyšovat (vytvářením odkazů na dané místo v paměti), ale i snižovat (zánik nebo přepsání proměnných). Pokud takto klesne na 0, ztrácí se informace o umístění hodnoty. V takovém případě je hodnota zrušena pomocí automatického mechanizmu (tzv. garbage collection) a paměť se uvolní. Stejný systém správy funguje v souborovém systému, kde je počet odkazů pro každý i-uzel také udržován. Počet odkazů je jednou z informací získaných příkazem ls -l. Spiše jako zajímavost si uveďme, že za jistých okolností může nastat situace, kdy proměnná $x ukazuje na proměnnou $y a zároveň $y ukazuje na $x. Tomu se říká cyklický odkaz. Po skončení platnosti obou proměnných nemůže být místo v paměti uvolněno, protože čítač odkazů stále neklesl na 0. Pokud to nastane, nezpůsobí to prakticky žádné problémy. Ty nastávají až tehdy, když se tento efekt kumuluje. Zkuste si tento příklad (ale ještě předtím si vše rozdělané uložte) a sledujte paměťové zatížení například pomocí nástroje top.
while(1){ Odkaz na polePodobně se pracuje s odkazy na pole. Při práci s polem jako s celkem se syntaxe liší pouze nezbytným nahrazením úvodního dolaru za zavináč.
@pole = (5, 6, 7, 8); Zajímavější je to s prvky polí. Z jediného odkazu získáváme přístup k celému poli. Pouze přidáme na konec zápisu dereferencovaného odkazu index. Prvek s indexem 2 se tiskne takto.
print $$r_pole[2]; #tiskne 7
Takový zápis může být značně nejasný. Na první pohled (a často ani na druhý) není zřejmé, kde provádění začíná. Vyhodnotí se nejdříve $$r_pole nebo $r_pole[2]? Lze pouze konstatovat, že správně je $$r_pole. Dereference má vždy vyšší prioritu než index v []. Z tohoto důvodu se zavádí ještě další a na pohled jednoznačná syntaxe. Mezi název proměnné a index nebo klíč se vloží šipka. Tyto zápisy přístupu k prvku pole jsou stejné.
print $$r_pole[0]; Odkaz na hashPro hashe platí stejný postup jako při práci s polem. Platí to jak při práci s hashem jako celkem, tak s jednotlivými prvky.
%hash = ("a" => 1); #vytvoření hashe Odkaz na podprogramNejen na typy skalár, pole a hash jde vytvořit odkaz. Důkazem toho je možnost odkazu na podprogram. Ačkoliv je tento typ odkazu možná hůře představitelný, systém je úplně stejný, jako v předchozích příkladech. Adresu získáme pomocí operátoru zpětného lomítka, tu přiřadíme do proměnné a pomocí ní můžeme po dereferenci volat podprogram.
sub tisk { print "Podprogram\n"; } Poslední 2 příkazy volaly tutéž proceduru. Podprogram tisk má nyní 2 jména. Lze samozřejmě použít šipkovou notaci a případně i předat argumenty.
$r_code = \&delej_neco; Ale pozor - za jméno dereferencovávaného podprogramu se nesmí uvést závorky. V takovém případě by se podprogram provedl dříve, než se vytvořil odkaz. Do proměnné by se tak přiřadil odkaz na návratovou hodnotu podprogramu. Úprava dat pomocí odkazůDoteď jsme data jen získávali. Pokud chceme data, na které odkazy ukazují, upravovat, musíme si uvědomit, co se děje v paměti. Přestavme si, že máme proměnnou $x a odkaz $r_x. Ten ukazuje na hodnotu proměnné $x.
$x = "HODNOTA"; Zápis na místo, kam ukazuje odkaz, provedeme, stejně jako při čtení hodnoty, dereferencí.
$$r_x = "JINA HODNOTA";
A teď vypišme hodnoty, na které ukazují $$r_x a $x.
print $$r_x;#tiskne "JINA HODNOTA" Přestože jsme upravili pouze $$r_x, novou hodnotu má i proměnná $x. Vysvětlení nabízí reprezentace v paměti. Obě proměnné ukazují na stejnou adresu paměti. Změnou hodnoty na této adrese se tedy změní všechny hodnoty získané dereferencováním proměnných, které na toto místo ukazují. Přesněji řečeno jedna hodnota, protože $$r_x je vlastně jen aliasem pro $x. Symbolické odkazyPokud je zapsána proměnná tak, jako by byla pevným odkazem, ale pevným odkazem není, jde o symbolický odkaz. Máme-li proměnnou $$prom v případě pevných odkazů, samotné $prom obsahuje adresu v paměti. Symbolické odkazy se liší tím, že $prom není odkazem a místo toho obsahuje řetězec. Symbolické odkazy nejsou v pravém smyslu odkazy.
$delka = 186; Hodnota proměnné $prom se stává jménem jiné proměnné. $delka a $$prom jsou aliasy, takže bylo vytisknuto 186. Úplně stejně to funguje pro jiné datové typy.
@xx = (2, 3, 6); Symbolické odkazy nelze v režimu strict (přesněji strict "refs") používat.
Související články
Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
Perl (1) - Dávka teorie na úvod
Perl (2) - Úvod do syntaxe Perl (3) - Proměnné Perl (4) - Čísla a řetězce Perl (5) - Podmínky Perl (6) - Pravdivostní výrazy Perl (7) - Vstup poprvé Perl (8) - Některé základní vestavěné funkce Perl (9) - Cykly Perl (10) - Další řídící struktury Perl (11) - Pole - úvod Perl (12) - Pole - základní operace Perl (13) - Hashe Perl (14) - Další nástroje pro seznamy Perl (15) - Výchozí proměnná, heredoc, symbolické odkazy Perl (16) - Regulární výrazy - začínáme Perl (17) - Regulární výrazy - kotvy Perl (18) - Regulární výrazy - množiny znaků Perl (19) - Regulární výrazy - opakování a kvantifikátory Perl (20) - Regulární výrazy - magické závorky Perl (21) - Regulární výrazy - nahrazování Perl (22) - Regulární výrazy - přepínače Perl (23) - Regulární výrazy - rozšířené vzory Perl (24) - Regulární výrazy - příklady Perl (25) - Regulární výrazy - závěr Perl (26) - Podprogramy Perl (27) - Prototypy Perl (28) - Rozsahy platnosti proměnných Perl (29) - Úvod k práci se soubory Perl (30) - Práce se soubory Perl (31) - Testování souborů Perl (32) - Jiné typy souborů Perl (33) - Formátování výstupu - printf Perl (34) - Formátování výstupu - formáty Perl (35) - Vestavěný debugger Perl (36) - Grafické debuggery Perl (37) - Začínáme s moduly Perl (38) - Rozhraní modulu Perl (39) - Pragma Perl (40) - Dodatky k modulům Perl (41) - CPAN Perl (42) - Argumenty příkazového řádku Perl (43) - Přepínače Perl (44) - Dlouhé přepínače Perl (46) - Užití odkazů a anonymní data Perl (47) - Složitější datové struktury Perl (48) - Libovolně složité datové struktury Perl (49) - Tabulky symbolů a typegloby Perl (50) - Uzávěry a iterátory Perl (51) - Signály Perl (52) - Externí příkazy Perl (53) - Režim nakažení Perl (54) - Fork Perl (55) - Eval Perl (56) - Volby příkazu perl Perl (57) - Jednořádkové skripty Perl (58) - OOP - úvod Perl (59) - OOP - typické použití Perl (60) - OOP - dědičnost Perl (61) - OOP - přínos a užití dědičnosti Perl (62) - OOP - přetěžování Perl (63) - OOP - závěr Perl (64) - Projekt - čtečka sportovních výsledků Perl (65) - Projekt - získání dat Perl (66) - Projekt - výběr zápasů a podrobnosti Perl (67) - Projekt - dokončujeme modul Perl (68) - Projekt - zobrazení zápasů Perl (69) - Projekt - online přenos Perl (70) - Plain Old Documentation Perl (71) - Navazování proměnných Perl (72) - Navazování složitějších datových typů Perl (73) - DBM Perl (74) - Sockety Perl (75) - Obsluha více klientů Perl (76) - Síťová hra v kostky Perl (77) - Služby internetu Perl (78) - Databáze - úvod Perl (79) - Databáze - manipulace s daty Perl (80) - Databáze - závěrečné poznámky Perl (81) - CGI - příprava webového serveru Perl (82) - CGI - první skripty Perl (83) - CGI - získávání dat od uživatele Perl (84) - CGI - usnadnění tvorby skriptů pomocí modulu CGI Perl (85) - CGI - generování dokumentu modulem CGI Perl (86) - CGI - cookies Perl (87) - CGI - příklad aplikace Perl (88) - CGI - závěr Perl (89) - Mason - snadné psaní webů Perl (90) - Mason - speciální bloky Perl (91) - Mason - handlery Perl (92) - Mason - závěr Perl (93) - Catalyst - MVC framework pro Perl Perl (94) - Catalyst - základy pro psaní aplikace Perl (95) - Catalyst - šablony Perl (96) - Catalyst - spolupráce s databází Perl (97) - Curses - tvorba textových uživatelských rozhraní Perl (98) - Curses - pozicování a okna Perl (99) - Curses - měření rychlosti psaní Perl (100) - Curses - použití hotových widgetů Perl (101) - Curses - jednoduchý textový editor Perl (102) - Rozšiřování Perlu pomocí XS Perl (103) - Rozšiřování Perlu pomocí SWIG Perl (104) - Testování rychlosti Perl (105) - Testování programových jednotek Perl (106) - Debugování pomocí komentářů Perl (107) - Moose - moderní objektový systém Perl (108) - Moose - základní vlastnosti Perl (109) - Moose - role Perl (110) - Moose - meta API Perl (111) - Pokročilá práce se seznamy Perl (112) - Práce s PDF Perl (113) - Práce s archivy Perl (114) - Tk - úvod Perl (115) - Tk - umísťování widgetů Perl (116) - Tk - základní widgety Perl (117) - Tk - některé pokročilejší widgety Perl (118) - Tk - čas a události Perl (119) - Tk - CD man Perl (120) - Wx - základní práce s widgety Perl (121) - Wx - události Perl (122) - Gtk2 - úvod Perl (123) - Gtk2 - základní práce s obrázky Perl (124) - Gtk2 - události a čas Perl (125) - Gtk2 - vlastní widgety Perl (126) - Gtk2 - textové okno a práce s pozicemi Perl (127) - Gtk2 - hierarchické seznamy Perl (128) - Gtk2 - dialogy Perl (129) - Gtk2 - skládání widgetů Perl (130) - Gtk2 - menu a toolbary Perl (131) - Gtk2 - transparentní okna, tray ikona, výběr souborů Perl (132) - Gtk2 - drag&drop, druid Perl (133) - Gtk2 - úpravy vzhledu aplikací pomocí rc Perl (134) - Gtk2 - Glade Interface Designer Perl (135) - XML - čtení a zápis Perl (136) - XML - DOM a SAX přístupy Perl (137) - Vlákna Perl (138) - Memoizace - cachování podprogramů Perl (139) - Profilling - efektivní odhalování pomalých míst v programu Perl (140) - Profilling - píšeme si vlastní profiler / debugger Perl (141) - Formátování kódu, deparsování, perltidy Perl (142) - Způsoby konfigurování Perl (143) - Struktura datových typů, správa paměti Perl (144) - POE - událostmi řízené programování Perl (145) - POE - aplikace typu klient-server Perl (146) - Perl 6 - jazyk budoucnosti Perl (147) - Perl 6 - regulární výrazy, nové operátory Perl (148) - Perl Culture Perl (149) - Závěr Pozvánka na Český Perl Workshop Perl 5.22.0 a vše okolo Perl 5.24.0 a vše okolo Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
|
Vyhledávání software
Vyhledávání článků
28.11.2018 23:56 /František Kučera 12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz 6.11.2018 2:04 /František Kučera 4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák 18.9.2018 23:30 /František Kučera 9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz 12.8.2018 16:58 /František Kučera 16.7.2018 1:05 /František Kučera
Poslední diskuze
31.7.2023 14:13 /
Linda Graham 30.11.2022 9:32 /
Kyle McDermott 13.12.2018 10:57 /
Jan Mareš 2.12.2018 23:56 /
František Kučera 5.10.2018 17:12 /
Jakub Kuljovsky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze |