ARCHIV

Perl (79) - Databáze - manipulace s daty

Tento díl obsahuje nejdůležitější metody, jichž lze využít při práci s daty.

18.5.2009 01:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 14350×

Nyní se již umíme připojit k databázi, takže můžeme v podstatě hned teď začít posílat SQL dotazy.

Posílání příkazů, od nichž nečekáme vrácená data

K posílání příkazů databázi použijeme metodu do. Jejím parametrem je SQL dotaz a návratovou hodnotou počet ovlivněných řádků nebo hodnota -1. Metoda do je používána většinou pro jiné než SELECT dotazy, které nebudou opakovány.

Kdybychom metodu do použili na SELECT dotaz, neexistuje cesta, jak získat výsledná data - a ta v takovém případě většinou získat chceme. Také v případě, že bude podobný dotaz opakován, existují jiné a někdy vhodnější metody volání.

Získávání dat příkazem SELECT

Metoda do je ve skutečnosti pouze spojením dvou jiných metod. Můžeme totiž také nad příslušným databázovým ovladačem dotaz nejprve obecně připravit (metodou prepare) a až poté ho provést s konkrétními hodnotami (metodou execute). Jednou připravený dotaz lze provést i vícekrát, což snižuje náročnost programu.

Příprava dotazu

Metoda prepare vrací objekt, který vznikl podle předaného SQL dotazu. SQL dotaz v této chvíli ještě nemusí být konkrétní, ale lze ho zadat pouze v obecném tvaru. Pokud bychom totiž následně volali podobný dotaz, pouze s upravenou podmínkou, nemusíme ho připravovat podruhé, ale bude možné ho hned provést.

Voláním metody prepare by mohlo vypadat následovně.

Co je vlastně myšleno tím "obecným tvarem SQL dotazu"? Jak vidíme v posledním řádku kódu, dotazujeme se na řádky tabulky tabulka podle hodnoty sloupce rating. Otazník nebo lépe zástupný znak (placeholder) je na místě hodnoty právě proto, že máme v úmyslu tento dotaz volat několikkrát po sobě, pokaždé s jinou hodnotou v podmínce. Má to ten důvod, že ho lze dále nahradit konkrétní hodnotou.

Poznámka - Práce se zástupným znakem závisí na konkrétním ovladači pro databázi. Následkem toho existují v tomto směru pro různé ovladače drobné odlišnosti. Některé ovladače například umožňují zástupný znak vložit i za "méně obvyklé hodnoty", jiné pracují místo otazníku i s jinými symboly, které mohou mít nějaký vedlejší význam. Nevýhoda těchto odlišností je v nepřenositelnosti a proto se budeme držet obvyklých pravidel.

Otazníků může být v jediném dotazu i více. Ani v případě, že otazník je zástupným znakem pro řetězec, kolem něj nepíšeme uvozovky.

Nicméně zástupným znakem nelze nahrazovat cokoliv. Například dotazy následujícího typu projdou pouze výjimečně (závisí na ovladači).

My si v dalším průběhu seriálu vždy vystačíme s nahrazováním hodnot u porovnávání nebo vkládání dat. Více informací o tom, za co lze psát zástupný znak lze nalézt opět v dokumentaci.

Vykonání připravenéhop dotazu

Nyní můžeme volat nad objektem vráceným metodou prepare další metody. Tou nejdůležitější je metoda execute, která již posílá databázi konkrétní hodnoty. Metodou finish můžeme deklarovat předčasný konec odebírání dat.

Po volání execute již máme k dispozici vrácená data. Chceme-li znát výsledky dotazu SELECT * FROM tabulka WHERE rating=100, tedy předchozího dotazu s hodnotou 100 místo otazníku, přidáme tuto hodnotu jako parametr metodě execute.

Pokud máme v dotazu otazníků více, předáme metodě execute seznam zástupných hodnot.

Pokud nedodáme požadované množství argumentů nebo dodáme nedefinované hodnoty, doplní se seznam hodnotami NULL. Pro doplňování hodnot za zástupné znaky lze užít také metodu bind_param.

Získání vrácených dat

V tomto okamžiku je již SQL příkaz proveden a nyní jen zbývá vydolovat z objektu $q1 vrácená data. K tomu existuje další metoda fetchrow_array nebo fetchrow_arrayref. Obě tyto metody postupně vrací vyhovující záznamy (tzn. voláme je opakovaně a pokaždé dostaneme další řádek). V případě, že již byly vráceny všechny záznamy a není žádný další, tak metody vrací hodnotu undef. Odlišnost spočívá v tom, že fetchrow_array vrátí data ve formě pole a fetchrow_arrayref jako odkaz na něj.

Obě metody jsou užívány často v hlavičce cyklu while. V každé iteraci cyklu přiřadíme do příslušných proměnných další vyhovující data. Takto vypadá typické užití metody fetchrow_array.

while(my($id, $kod, $rating) = $q->fetchrow_array){
    print "Záznam: $kod, $id, $rating\n";
}

Počet ovlivněných řádků

Často se také může hodit metoda rows, která vrací počet posledním dotazem ovlivněných řádků.

Další metody pro získávání záznamů

S výše uvedeným si vystačíme, ale nejsou to jediné metody pro získávání záznamů. Uveďme ještě několik dalších metod, které mohou být v některých případech výhodnější.

Dost častými dotazy jsou ty, od nichž čekáme jednořádkový výsledek. Pro takové existují zvláštní metody selectrow_array a selectrow_arrayref. Ty jsou kombinací tří metod. Zahrnují prepare, execute a fetchrow_array resp. fetchrow_arrayref. Na základě jediného argumentu - SQL dotazu - vrátí záznam. Tím tyto metody celý mechanizmus podstatně zjednodušují.

my($s1, $s2) = $dbh->selectrow_array("SELECT kod, rating FROM tabulka LIMIT 1");
print "Záznam: $s1, $s2\n";

Metoda fetchrow_hashref dělá podobnou činnost jako již uvedená metoda fetchrow_arrayref (jejím aliasem je metoda fetch). Jak již z názvu plyne, rozdíl mezi nimi je v tom, že zde se data načítají do hashe. Následující kód vytiskne totéž co výše uvedený a jeho význam je intuitivní.

while(my $p_zaznam = $q->fetchrow_hashref){
    print "Záznam: ". $$p_zaznam{"kod"}.", ".$$p_zaznam{"id"}.", ".$$p_zaznam{"rating"}."\n";
}

Další způsob, který lze užít pro získávání dat je navázání sloupců. Spočívá v tom, že si pomocí metody bind_col (nebo bind_columns) svážeme každý sloupec s nějakou proměnnou a po zavolání fetch jsou v těchto proměnných data jednoho záznamu.

$sth->bind_col(1, \$id);
$sth->bind_col(2, \$kod);
$sth->bind_col(3, \$rating);

while(my $p_zaznam = $sth->fetch){
    print "Záznam: $kod, $id, $rating\n";
}

Pomocí metody selectall_arrayref lze získat odkaz na pole záznamů. Potom můžeme všechna data z tabulky zobrazit tímto způsobem.

my $p_zaznamy = $sth->fetchall_arrayref;
for (@$p_zaznamy){
    print "Záznam: @$_\n";
}

Na podobném mechanizmu funguje metoda fetchall_hashref. Je zde stejný rozdíl jako mezi fetchrow_arrayref a fetchrow_hashref. Jednotlivé sloupce nejsou v hashi uloženy pod číselnými indexy ale pod názvy sloupců.

Verze pro tisk